Jednou z hlavních výhod úvěrových registrů je, že žadatelé o úvěr jsou ve stále menší míře žádáni o doklady o výši příjmů, o ručitele za úvěr či o doklady o spoludlužníkovi. „Úměrně tomu se méně papíruje a úvěr je vyřízen rychleji. Nezanedbatelný je i dopad na výši sazeb. Ve spotřebitelském financování klesají v průměru sazby při efektivním využívání registrů o dvě až čtyři procenta,“ zdůvodňuje prospěšnost svého podnikání Petr Kučera, šéf provozovatele bankovního a nebankovního úvěrového registru Czech Credit Bureau (CCB). Týdeník EURO s ním hovořil o výhodách registrů, firmách, které o vstup do nich mají zájem, i o anticeně za zásah do soukromí, jejímž čerstvým držitelem CCB je.
EURO: Počátkem listopadu jste začali vyměňovat data mezi bankovním a nebankovním registrem klientských informací. Co budou mít z komunikace mezi registry klienti banky nebo leasingové společnosti?
KUČERA: Bude to pro ně znamenat rychlejší schvalování úvěrových produktů. Už jen proto, že banky, ale i splátkové firmy a leasingové společnosti budou mít nyní širší pohled na trh a budou mít možnost lépe posoudit bonitu klienta a jeho zadluženost. Jedním z důsledků bude i to, že větší počet klientů bude se svými žádostmi o úvěr úspěšný.
EURO: O kolik procent může počet úspěšných žadatelů vzrůst?
KUČERA: Světová banka sledovala úvěrové registry ve 155 zemích světa. Z její statistiky vyplývá, že v zemích, kde jsou pozitivní úvěrové registry, dochází k deseti až dvacetiprocentnímu zvýšení úvěrové aktivity.
EURO: Do konkurenčního registru Solus se již zapojili všichni tři mobilní operátoři. Kdy očekáváte jejich vstup vy a kdy data o klientech začnou sdílet energetiky?
KUČERA: S mnoha telekomunikačními operátory a se třemi energetickými firmami komunikujeme. Nyní se snažíme dohodnout se s nimi na rozsahu vyměňovaných informací. Základním principem je pro nás reciprocita. Zatím to vypadá tak, že zmiňované společnosti budou mít v první fázi zájem pouze o negativní informace. Vkládat i dostávat tedy budou pravděpodobně jen data o nesplácení dluhů. Očekáváme, že operátoři i energetiky by se mohli stát členy registru v roce 2006, přesný termín je těžké určit.
EURO: Komu dalšímu kromě telekomunikačních a energetických služeb chcete v budoucnu nabídnout účast v registru?
KUČERA: Primárním cílem je pro nás plná penetrace finančního trhu; v nebankovním registru zatím nejsou naším členem zdaleka všechny splátkové a leasingové firmy. Ve střednědobém horizontu je myslím dostatečná ambice získat telekomunikační a energetické firmy. Registr samozřejmě může dál pokračovat v růstu například sledováním pohledávek v obchodním styku mezi firmami.
EURO: Váš stoprocentní vlastník, italský CRIF, je přítomen na řadě trhů nových zemí EU. Jak vychází Česká republika ze srovnání s ostatními?
KUČERA: V nových zemích unie zatím není příliš mnoho registrů fungujících na bázi výměny plnohodnotných informací. Podle již zmiňované studie Světové banky je Česko společně s Polskem ve statistice efektivity registrů na prvním místě. Přestože například v Maďarsku se již delší dobu snaží o upgrade systému na pozitivní informace, finanční sektor zatím sdílí jen data o neplatičích. Je to jeden z velkých limitů rozvoje. Z celosvětového pohledu je vidět, že pokud v nějaké zemi začne pouze negativní registr, je dohoda mezi členy registru na výměně pozitivních informací obtížná. I proto bylo naší filozofií pracovat s nimi od samého počátku. Je to standardem, který platí ve čtrnácti z patnácti zemí původní EU.
EURO: Mohou na tak malém trhu, jako je český, vedle sebe dlouhodobě fungovat Solus i CCB?
KUČERA: Kdyby registry zůstaly vyprofilované tak, jak jsou, myslím si, že můžeme žít vedle sebe, protože se vhodně doplňujeme. Je ale pravda, že ve většině zemí o velikosti České republiky neexistují dva registry, které by měly stejný rozsah a historii informací.
EURO: Od sdružení Iuridicum remedium jste dostali anticenu za porušování soukromí nazvanou Big Brother Award. Budete se nařčení z porušování soukromí bránit?
KUČERA: To, že jsme dostali anticenu, je nám v zásadě lhostejné. Může nás těšit, že jsme v dobré společnosti renomovaných institucí a významných osobností (další ocenění získali ministr vnitra František Bublan, Tesco a hlavní město Praha - pozn. redakce). Netěší nás, že k udělení ceny využili lživé a žalovatelné informace. Údajně máme k dispozici citlivá data o výši příjmů, o tom, s kým klient žije v domácnosti a tak podobně. Ani jeden z těchto údajů v databázi není. Mrzí nás, že pořadatel soutěže nechce svá tvrzení odvolat, i když jsme ho na jeho nesprávné informace upozornili.
