V Česku konečně vzniká trojice silných středně velkých bank
Slučování HVB Bank a Živnostenské banky odstartovalo prakticky již před dvěma roky, když si v první polovině června 2005 plácli šéfové italské skupiny UniCredit a německé HVB Bank. Akcionáři HVB dostali za jednu svou akcii pět akcií UniCreditu. Směnný kurz zahrnoval slušnou prémii ve výši 16,9 procenta z čtvrtletní průměrné závěrečné ceny akcií HVB Group. UniCredit ale nekoupil HVB Group kvůli skleněným palácům v Mnichově či okázalým stavbám ve Vídni. Hlavní není ani byznys, kterého banky na těchto domácích trzích dosahují. Skutečný důvod spojení se jmenuje Bank Austria Creditanstalt (BA-CA), respektive středo a východoevropské dcery HVB kontrolované právě přes tuto rakouskou banku. Začleněním všech středoevropských bank skupiny UniCredit včetně tuzemské Živnostenské banky pod BA-CA vznikla banka, která je v regionu střední a východní Evropy - měřeno celkovými aktivy a počtem poboček - jedničkou před skupinami KBC a Erste. Měřeno celkovými aktivy, vzrostl objem aktiv BA-CA v polovině března letošního roku, kdy byla transakce dokončena, ze čtyřiceti na sedmdesát miliard eur. Nyní, po dvou letech od sňatku obou bankovních skupin, se transakce blíží do finále i v České republice. Sloučením HVB Bank a Živnostenské banky vznikne na českém trhu finanční ústav, který bude výší bilanční sumy stále třetinový proti trojici největších bank, bude ale mít dost síly jim ve zvolených segmentech konkurovat. Český bankovní trh se přece jenom po letech v podstatě oligopolní struktury začíná měnit k lepšímu. Vedle ČSOB, České spořitelny a Komerční banky vyrůstá v tuzemsku trojice silných bank střední velikosti. Kromě organicky prudce rostoucí skupiny GE Money a vzniku UniCredit Banky bude třetím subjektem, který bude třeba po fúzi s eBankou v roce 2008 začít brát vážně, Raiffeisenbank. Připočte-li se k tomu snažení Volksbank (budování pobočkové sítě), Bawag Bank (spotřebitelské úvěry) a Citibank (kreditní karty), začíná být v oblasti retailového bankovnictví a služeb pro malé a střední podniky pěkně husto. Právě toto jsou totiž segmenty, na které všechny banky věří jako na šém, který jim pomůže stát se většími, ziskovějšími a v důsledku toho též akcionáři milovanějšími. Pro příklad z praxe, že se trh mění k lepšímu, není třeba chodit daleko. Když předloni zavedla jako svou konkurenční výhodu vedení běžného účtu zdarma eBanka, nehnula tato aktivita, která klientům reálně zlevnila správu peněz, ani jedním z konkurentů. Když ale letos na počátku roku přišla s podobnou nabídkou vedení běžného účtu se všemi službami za jediný paušál tržně významnější GE Money, netrvalo dlouho a s obdobným produktem kontrovala Komerční banka a ostatní přispěchaly s prohlášením, že o podobné nabídce také uvažují. Trh se zkrátka díky tomu, že středně velcí hráči jsou silnější, stává konkurenčnějším. A to nezbývá než přivítat. To, že při tomto zdravém procesu bylo v Česku obětováno tradiční jméno Živnostenská banka, je škoda, ale není to první ani poslední zánik tradiční značky. Ve Velké Británii, která jako jediná evropská země zakusila ve větším měřítku globální bankovní fúze, zaniklo mnoho ještě starších s silnějších jmen tradičních bank. Jestli je tohle daň za vyváženější a konkurenčnější bankovní sektor, není cena vůbec vysoká.
rozhovor: Jiří Kunert Zaútočíme na prvního, říká budoucí šéf UniCredit Banky
EURO: Jak osobně vnímáte zánik jména Živnostenské banky? KUNERT: Je mi to líto, a říkám to otevřeně i akcionářům. Myslím, že to jméno mohlo nadále žít. Chápu ale, že vlastník chce, aby celá skupina působila pod jednou značkou. Nepodařilo se nám přesvědčit UniCredit, aby se zachoval ke jménu Živnostenské banky stejně, jako tomu bylo v případě banky Pekao v Polsku, Zagrebačka banky v Chorvatsku nebo Bulbanky v Bulharsku. Zagrebačka má pětatřicetiprocentní podíl na trhu a Pekao a Bulbanka mají na domácích trzích dvacetiprocentní podíly. To jsou jediné tři banky, u kterých se vzhledem k silnému postavení na trhu rozhodl akcionář původní názvy ponechat. Svět je globální a já budu bohužel spojován se zánikem jména Živnostenské banky.
EURO: Co se stane se značkou ŽB? Využije ji UniCredit alespoň pro část produktů, nebo bude na prodej? KUNERT: Zatím je předčasné spekulovat, co se s tím jménem stane, není to dosud jasné. Musíme si ale uvědomit, že UniCredit bude mít silnou pozici ve všech zemích střední a východní Evropy a bude moci nabízet klientům řešení ve všech těchto zemích. To bude naše hlavní výhoda.
EURO: Je o značku Živnostenské banky zájem? KUNERT: Nabídky skutečně existují a i cena je dobrá. Bude záležet na akcionáři, zda bude mít strach, že by nás prodej tohoto jména mohl konkurenčně ohrozit, nebo ne.
EURO: Kdy dojde k fúzi HVB Bank, a tedy i zániku jména Živnostenská banka? KUNERT: Termín fúze byl stanoven na počátek listopadu. Je to datum, ke kterému všechno směřujeme.
EURO: Listopad je již třetím termínem, o kterém se mluví. Proč se fúze stále odsouvá? KUNERT: Kulturně, personálně a produktově jsme již na fúzi připraveni. Díky tomu, že HVB Bank i Živnostenská banka mají od poloviny března stejného akcionáře, propojujeme již v současnosti managementy obou bank. Problémem je počítačový systém. Samozřejmě by šlo fúzi uskutečnit dříve. Tak se tomu stalo například v případě fúze Bawag Bank a Dresdner Bank, kde obě slučované části banky jely ještě nějakou dobu na svých původních systémech. My ale chceme mít už od začátku jeden, abychom klientovi hned na počátku mohli nabídnout maximální komfort.
EURO: Na Slovensku, kde se fúze uskutečnila již počátkem dubna, se nástupnickým subjektem stala menší UniBanka. Jak tomu bude v Česku? KUNERT: Nástupnickou bankou bude HVB Bank. Je to z toho důvodu, že má daleko větší kapitál. Jedná se ale o fúzi. Nová banka převezme počítačový systém, který nyní používáme v Živnostenské bance. Centrála sloučené banky bude na pražských Příkopech v současné centrále Živnostenské banky. Počítáme s tím, že využijeme i ostatní prostory, které v centru Prahy máme.
EURO: Ani fúze dvou bank není vůbec jednoduchá. Proč jste se loni ucházeli ještě o koupi eBanky? KUNERT: Konkurence na českém trhu je velmi vysoká. Troufnu si tvrdit, že je větší než v ostatních zemích střední a východní Evropy. Boj o klienta je zde velmi tvrdý a složitý a jeho získání je náročným a drahým procesem. Sama eBanka má nějaký počet klientů a uvažovali jsme o tom, že by bylo možná zajímavé přidat tyto klienty k našim dvěma spojeným bankám, a zvýšit tím naši velikost skokově. Po všech analýzách a due diligence jsme ale došli k závěru, že by to nepřineslo přidanou hodnotu.
EURO: Cena 130 milionů eur, kterou nakonec zaplatila Raiffeisenbank, se vám zdála příliš vysoká? KUNERT: Ano, ale na to může mít každý jiný názor.
EURO: Po fúzích HVB s Živnostenskou bankou a Raiffeisenbank s eBankou budou mít obě nové banky podobný počet klientů pohybující se okolo dvou set tisíc. Raiffeisenbank již ohlásila, že chce během pár let zvýšit počet klientů na tři sta tisíc, což považuje za minimum, se kterým lze ve střední Evropě efektivně dělat retailové bankovnictví. Máte podobné cíle? KUNERT: Takové cíle nemáme. Naše klientela je příjmově postavená výše a vyšší je i náš průměrný výnos z jednoho klienta. Nutně proto nepotřebujeme mít hned tři sta tisíc klientů.
EURO: Kolik poboček nové banky budete po fúzi zavírat? KUNERT: Blízko sebe je ze 66 poboček okolo patnácti. Zda je budeme zavírat, zatím nevíme. Je klidně možné, že na některých místech budou fungovat dvě pobočky nedaleko od sebe. Někde pobočku určitě zavřeme, jinde zase plánujeme otevřít nové. Dlouhodobě ale chceme mít přibližně tolik poboček, kolik jich budeme mít po fúzi. Náklady na dobudování pobočkové sítě na úroveň velkých retailových bank by byly obrovské. Vedle poboček ale budeme využívat další distribuční kanály, jako jsou třeba externí distribuční sítě.
EURO: Jak vysoké budou náklady fúze? KUNERT: Spolu s náklady fúze jsme si stanovili i dodatečné výnosy ze synergií. Náklady by měly být do tří let pokryty právě výnosy ze synergií.
EURO: A co zisky? KUNERT: Po fúzi budeme mít bilanční sumu necelých 230 miliard korun a roční zisk banky by se měl pohybovat na úrovni dvou a půl miliardy korun. V příštích letech bychom chtěli zvyšovat své výnosy a ziskovost minimálně o deset procent ročně. Jestli se nám to podaří, je otázka. Pro nás je ale důležité i to, abychom neztráceli podíl na trhu a abychom přinášeli akcionářům a klientům přidanou hodnotu. Proto máme na přidané hodnotě postavené všechny svoje plány.
EURO: Jakých tržních podílů chcete dosahovat v segmentech, které považujete za prioritní? KUNERT: V korporátním bankovnictví jsme se zhruba osmnáctiprocentním podílem spolu s ČSOB dvojkou na trhu za Komerční bankou, která má 22 procent trhu. Tato pozice je pro nás velmi výhodná a my nemůžeme dělat nic jiného než útočit na prvního. Naší ambicí je mít stejný tržní podíl, jako má Komerční banka. V privátním bankovnictví neexistují přesné statistiky, myslíme si ale, že patříme mezi trojici nejsilnějších subjektů v tomto segmentu. V této trojici, do níž podle našich odhadů patří ještě ČSOB a Commerzbank, se chceme udržet. Na retailovém trhu máme dohromady 4,8 procenta. Mít méně než deset procent pro nás nemá smysl. Samozřejmě vím, že na deset procent se během pěti let těžko dostaneme. Proto jsme se rozhodli, že si vybereme jen některé segmenty, především bonitnější klienty, small business, svobodná povolání, jako jsou advokáti, lékaři a podobně, z produktů hypotéky, kreditní karty, distribuci fondů. Věříme, že v těchto segmentech se můžeme ve sloučené bance na desetiprocentní tržní podíl dostat.
EURO: Kromě banky se na UniCredit leasing přejmenuje také současný CAC Leasing. Bude se změna jména týkat i dalších firem ze skupiny - stavební spořitelny Hypo nebo CA IB? KUNERT: U dalších firem s přejmenováváním nepočítáme, zmiňované firmy se samozřejmě budou více hlásit k tomu, že patří do skupiny UniCredit.
EURO: Máte v Česku v plánu ještě dále dotvářet finanční skupinu UniCredit? KUNERT: Budeme se dívat na každou investiční příležitost, která se na trhu objeví. Proto jsme se třeba loni dívali na eBanku a v minulosti i na jiné příležitosti. V současnosti například uvažujeme o firmě specializující se na finanční poradenství, musíme být ale přesvědčeni, že z případné akvizice vytvoříme hodnotu pro akcionáře. Na druhou stranu máme stavební spořitelnu, která působí v jiném segmentu než my, oslovuje na rozdíl od banky masový trh. Musíme se proto rozmyslet, co s ní uděláme. Určitě tam v současnosti spí značný potenciál.
EURO: Jaké máte kromě zachování ve skupině nebo prodeje možnosti? KUNERT: Žádnou alternativu v současnosti opravdu nemohu vyloučit, třeba ani nějaké překvapivé spojení. Za doby působení v Živnostenské bance jsem již jednal s ledaským o ledasčem. Například v roce 1995 jsme jako Živnostenská banka jednali s koncernem General Electric (česká GE Money Bank vznikla převzetím zdravé části Agrobanky až o dva roky později - pozn. redakce). Oni za námi tehdy přišli a chtěli společně s námi vybudovat retailovou banku. Nakonec jsme se na joint venture nedohodli a oni se vydali na českém trhu svou vlastní cestou. Stejně tak jsem se zhruba ve stejné době podílel na plánování možné fúze Živnostenské banky s Komerční bankou, se kterou v té době souhlasil náš tehdejší akcionář.
Jiří Kunert (54) V roce 1976 absolvoval VŠE v Praze, obor finance a úvěr. Po studiu začal pracovat v ČSOB v oddělení foreing exchange a treasury. V roce 1982 nastoupil do pobočky Živnostenské banky v Londýně a stal se tam náměstkem. V letech 1986 až 1988 působil na ministerstvu financí jako bankovní poradce ministra, poté se vrátil do Živnostenské banky. Po její privatizaci vykonával funkce předsedy představenstva a generálního ředitele. V roce 2001 přešel k italské bankovní skupině UniCredit a dva roky vedl její slovenskou UniBanku. Po vstupu UniCredita do Živnostenské banky se v roce 2003 vrátil do jejího čela. Bude předsedou představenstva a generálním ředitelem též v UniCredit Bance, která vznikne fúzí Živnostenské banky a HVB bank v listopadu letošního roku. Je dlouholetým prezidentem České bankovní asociace.
