R e v i t a l i z a c e t e x t i l n í h o p r ů m y s l u
Největší věřitelé Centrotexu - Investiční a Poštovní banka a Komerční banka - v těchto dnech údajně podepíší dohodu o společném řešení jeho problémů. Centrotex, ovládající pět českých textilek, není totiž schopen splácet investiční úvěry. Revitalizační program by měl zachránit nejen tuto společnost, ale především textilky.
Nemám už nic, akcie firmy Fromin CTX a majetek Centrotexu jsou už v rukou bank. Na nich závisí zamýšlená revitalizace Centrotexu a jeho účast v textilním průmyslu. Prohlásil to předseda představenstva Centrotexu Milouš Červencl, jehož společnost Fromin CTX vlastní - ovšem už jen teoreticky - skoro tři čtvrtiny akcií Centrotexu. Na této akciové společnosti však leží břemeno úvěrů ve výši téměř čtyři a půl miliardy korun. Na druhou stranu firma ovládá pět významných českých textilních podniků, které zaměstnávají kolem deseti tisíc lidí. Ve hře zvané revitalizace akciové společnost Centrotex tedy nejde jen o pár miliard bankovních půjček či o osud této obchodní firmy, ale také - ba dokonce především - o budoucnost českých textilek. Přitom tato hra má svůj počátek v pokusu vytvořit výrobně-obchodní řetězec, v němž měl Centrotex roli světového obchodníka pro české výrobce. Aby si výrobce připoutal, skoupil Centrotex v pěti textilních firmách podíly. Jenže dnes tuto investici nestačí splácet.
Drahý nákup
Centrotex vznikl už v roce 1947, o dvacet let později se transformoval na akciovou společnost, jejímiž akcionáři byly desítky výrobních podniků z textilního sektoru a také dvě banky - Československá obchodní (ČSOB) a Všeobecná úvěrová (VÚB). Po roce 1990 byl privatizován v rámci privatizace vlastních akcionářů, ale jeho nynější akcionářská struktura už má samozřejmě zcela jinou podobou. A pokud proběhne vše podle domluvy dnešních akcionářů s věřiteli, pak se v nejbližších dnech opět výrazně změní. Zatím je ještě papírovým držitelem asi 75 procent akcií Centrotexu akciová společnost Fromin CTX, kterou založily čtyři fyzické osoby z jeho managementu. Tato „manažerská akciovka nakoupila podíly Centrotexu od předchozích akcionářů za nominální hodnotu, samozřejmě si na to půjčila a samozřejmě všechen tento dluh ještě nesplatila, i když tvrdí, že splatit zbývá už jen asi třetina. V současné době je ovšem Fromin jen hypotetickým majitelem tří čtvrtin Centrotexu, neboť akcie Frominu slouží jako zástava Investiční a Poštovní bance. Ta totiž po poměrně složitých úvěrovacích peripetiích poskytla finance na kapitálový vstup společnosti do Veby, Slezanu, Textilany, Perly a Jitexu. Banka se ovšem nespokojila „jen s akciemi Centrotexu a Frominu, ty byly až posledním závažíčkem. Pojistila se hlavně akciemi samotných výrobních podniků.
Původně měl peníze na investice do podniků Centrotex přislíbeny od Agrobanky, a to za podmínek, které dávaly reálnou šanci na splacení v reálném čase. Když ale Agrobanka padla pod nucenou správu, tento zdroj vyschl a muselo se nahonem shánět financování odjinud. Spěch vysvětluje Milouš Červencl hrozbou, že do textilek vstoupí zahraniční kapitál: za bukem prý číhali investoři od Hongkongu po Německo. Předseda Červencl v této souvislosti připomíná tehdejší politické ovzduší, které fandilo českým cestám. Dnes má předseda představenstva na vstup zahraničního kapitálu už poněkud střízlivější názory.
Navíc ovšem hrozily Centrotexu i subjekty, které akcie textilek prodávaly: smlouvy už totiž byly hotovy, a to včetně sankcí za odstoupení od obchodu. Investiční společnosti a fondy, které akcie textilek Centrotexu prodávaly, přitom vždycky prodávaly po balících a vždycky s cenovou přirážkou.
Financování vstupu do textilek si nakonec Centrotex zajistil, jenže v dosti odlišné podobě, než s jakou původně kalkuloval: získal jen drahé a k tomu ještě krátké peníze. Nicméně i dnes Milouš Červencl tvrdí, že to byla pro Centrotex výhodná investice. Třetina jeho vývozu se totiž rekrutuje právě z těchto pěti textilek. Centrotex si tak zajistil výrobního partnera.
Že vstup do textilek přišel firmu na pořádný balík přiznává dnes nejen Milouš Červencl, ale i Josef Horák, náměstek generálního ředitele IPB, která je nyní spolu s Komerční bankou hlavním úvěrovacím ústavem společnosti. Říká se, že Centrotex zaplatil za podíly v pěti textilkách kolem 1,5 miliardy korun. Odhady, které si nechaly udělat banky, však připouštějí, že pod pesimističtějším zorným úhlem by reálná hodnota těchto podílů možná činila jen 550 milionů korun. Nebyla by tedy ani poloviční. Protože však IPB má jako zástavu za úvěr nejen akcie textilek, ale i samotného Centrotexu a Frominu včetně majetku, lze věřit jejímu tvrzení, že má úvěr dobře zajištěn. „Katastrofický scénář dalšího vývoje - eventuální prodej firmy a jejích majetkových účastí po částech - nepovažuje banka sice za katastrofický, ale bezpochyby za méně výhodný než restrukturalizaci. Josef Horák říká doslova: „Rozumná restrukturalizace zajistí, že se vložené prostředky bance během několika let vrátí.
Jedna plus pět
Centrotex má více než stovku obchodních zástupců ve skoro padesáti zemích světa. Ještě v době monopolu zahraničního obchodu v osmdesátých letech se jeho roční obrat pohyboval až kolem 40 miliard korun, loni podle předběžných výsledků činil asi 7 miliard korun. Nicméně Centrotex je stále hlavním obchodním partnerem českých textilek a možná tím důležitějším, čím víc ochabuje poptávka na českém trhu, a textilky tím víc závisejí na exportních výsledcích.
Tak se také zrodil projekt zvaný „1+5 : jeden Centrotex a pět textilek - Veba, v níž podíl Centrotexu činí 69 procent, Slezan (47), Perla (68), Jitex (41) a Textilana (50). Na dotaz, zda vstup do textilek nebyl příliš riskantní už jen proto, že situace v tomto odvětví průmyslu na evropském kontinentu není až tak růžová, Milouš Červencl prohlašuje: „Textilní průmysl bude v této zemi ještě za dvacet let. Většina podniků, do kterých jsme vstoupili, má určitě perspektivu. Josef Horák z IPB je ve formulaci ještě opatrnější, mluví o tom, že „některé textilky jsou schopny si svou pozici obhájit.
V loňském roce však už Centrotex nemohl splácet investiční úvěry. Milouš Červencl zároveň podtrhuje, že společnost ani v této „náročné situaci nezačala tahat finance z podniků, kde je majetkově zaháčkovaná. Přitom přiznává, že původně uzavřel Centrotex jakousi „tichou dohodu s managementem textilek, podle níž Centrotex akcie výrobních firem nakupoval vlastně proto, aby je během deseti dvanácti let managementu odprodal. Jenže když cena peněz vylétla vzhůru, výrobní podniky nemohly ani pomyslet na to, že by obchodní firmě snad se splácením úvěrů pomohly. Kdyby tak učinily, ohrozily by si schopnost investovat do vlastní firmy, což by mohlo zase podkopat konkurenční šance jejich výrobků.
Už v červnu loňského roku řádná valná hromada Centrotexu přiznala nutnost konsolidačního programu a v říjnu pak mimořádná valná hromada program konsolidace odsouhlasila. Program předpokládá účast dvou hlavních věřitelských bank - IPB a Komerční banky, která financovala některé netextilní projekty v době, kdy se Centrotex pokoušel udržet nad vodou diverzifikací činností. Navíc Komerční banka je zaháčkovaná v samotných textilkách poměrně značnými provozními úvěry, a tudíž bezpochyby má zájem na tom, aby textilky byly ve stavu schopném úvěr vracet.
Vzorová revitalizace
Přestože od loňského podzimu program postupně poněkud měnil podobu, obě banky i Fromin a Centrotex unisono prohlašují: revitalizace se povede, a to i bez účasti státu. V těchto dnech by měla IPB a Komerční banka podepsat memorandum o spolupráci v této kauze, což by byla v českém bankovním sektoru souhra nevídaná.
Program nejprve předpokládal rozdělení činnosti Centrotexu na textilní a netextilní oblasti i s tím, že by byly pro každou činnost založeny nové právní subjekty. V nich by banky měly majoritu, kterou by získaly vklady majetku, respektive jeho odprodejem. V tomto smyslu týdeník EURO informoval i náměstek generálního ředitele IPB Josef Horák. Zdá se však, že nakonec se zakládání nových subjektů může ukázat jako zbytečné, neboť Komerční banka je prý ochotna řešit svou úvěrovou angažovanost v Centrotexu v úzké koordinaci s IPB. Nicméně Komerční banka zatím ústa svého mluvčího zamkla a nehodlá se vyjadřovat.
IPB by snad podle poslední verze projektu měla kapitálově vstoupit přímo do Centrotexu. Vstupenkou by přitom byly majetky, které banka drží v zástavě. Tak by získala i páku na textilky, které by v její režii měly podstoupit tvrdou kúru, s tím, že zahraničněobchodní servis by pro ně vykonával dál Centrotex.
Jiří Kohoutek, ředitel sekretariátu Asociace textilního,oděvního a kožedělného průmyslu, k perspektivám českých textilek uvádí, že odvětví se sice ocitlo v turbulenci světové recese, kterou doprovázejí i česká „specifika , jako je pokles domácí poptávky a kursovní vlivy, ale naznačuje, že lepší politika ČNB by mohla mít na vyhlídky textilek příznivý dopad. Podle textilních expertů jsou třeba Jitex, Veba či Slezan z hlediska výrobního programu „excelentní firmy , které mají konkurenční schopnosti. A kdyby prý Perla neměla dva roky po sobě mimořádnou smůlu (jednou povodně, podruhé požár), pak by na tom také nebyla zle. Všechny textilky ve sféře Centrotexu jsou výrazně orientovány na export, z celkové produkce vyvážejí padesát až devadesát procent. A to hlavně do západní Evropy, kde zásluhou mimořádné kvality mají šanci si pozici udržet.
Centrotex sice do textilek vstoupil kapitálově, ale sám Milouš Červencl říká, že řízení samotných podniků neovlivňoval. Pro jeho obchodní činnost stačilo, že dostal do své sféry vlivu dodavatele zboží. Nový majoritní akcionář (ať půjde o kohokoliv, bude to zástupce IPB) se asi bude chovat jinak. Už dnes se banka netají tím, že si najme vhodné síly a až budou podniky v lesku, s výhodou svoje podíly prodá. Josef Horák tvrdí, že zájemci jsou už dnes a Milouš Červencl to jen potvrzuje. Náměstek generálního ředitele IPB dokonce naznačuje, že by byli i zájemci o celý Centrotex. Jen prý čekají, až cena klesne ještě víc. Pokud revitalizace dopadne podle představ, mohli by být zklamáni: cena by měla stoupnout.
