Zní to po dlouhé době jako dobrý příběh. Většina manažerů se shoduje, že ekonomika letos poroste – a mzdy také
Podmínky hospodářského prostředí jsou náročné, přesto si většina manažerů v rámci průzkumu Puls ekonomiky, který prováděla auditorská firma KPMG, zachovává do roku 2015 optimismus a jen devět procent dotázaných počítá s poklesem. Jednotlivé ekonomiky ve střední Evropě poměrně dobře zvládají míru inflace a jdou cestou zdravého růstu hrubého domácího produktu, který se podle odhadu 52 procent námi zpovídaných manažerů bude pohybovat mezi jedním až třemi procenty.
Vůbec nejoptimističtější nálada panuje tradičně v Pobaltí, konkrétně v Litvě, což může ovlivňovat čerstvé zavedení eura v lednu 2015, kde růst mezi jedním až třemi procenty předpokládá 77 procent dotázaných. V závěsu za ní se drží čeští a maďarští manažeři s 65 procenty. Míra důvěry v růst hrubého domácího produktu je ale menší například mezi manažery v Rumunsku, kde s jednoprocentním až tříprocentním růstem počítá zhruba 35 procent dotázaných. Téměř 30 procent naopak počítá v příštím roce s poklesem.
Názory top manažerů v jednotlivých zemích zhruba odpovídají oficiálním prognózám vývoje jednotlivých ekonomik v roce 2015. Ty očekávají růst hrubého domácího produktu v řádu několika procent. Nízké ceny energie včetně ropy navíc slouží jako další stimul pro podniky ve zpracovatelském průmyslu, které tvoří významnou část ekonomiky. Nekvalifikovaní lidé Ačkoli důvěra manažerů v růst HDP v regionu převládá, stále jej může ohrozit hned několik faktorů. Respondenti tradičně poukazují na tvrdou konkurenci, nízkou poptávku na domácím trhu, časté novely zákonů nebo zvyšující se daňové zatížení. Achillova pata budoucího růstu ale leží jinde – bezmála 70 procent manažerů si stěžuje především na to, jak těžké je najít a udržet si kvalifikované zaměstnance.
Nejhorší situace v tomto směru panuje v technických oborech, kde si společnosti často zakládají vlastní vzdělávací instituce nebo se podílejí na tvorbě sylabů, aby byly schopny dlouhodobě zajistit přísun kvalitních nových pracovníků. Zatímco v zahraničí mnoho firem s talenty již několik let systematicky pracuje a nyní se je hlavně snaží ve firmě udržet pomocí změněné firemní kultury, v Česku práci s talenty zatím vnímáme spíše prostřednictvím vzdělávání zaměstnanců. A ačkoli je z hlediska náboru důležité dlouhodobě budovat pozitivní značku zaměstnavatele, aby byla co nejatraktivnější pro nadané a schopné uchazeče, pro samotné udržení schopných zaměstnanců je nejdůležitějším faktorem firemní kultura, která jim poskytne prostor pro seberealizaci a dlouhodobý rozvoj a růst v rámci organizace.
Může to znít jako otřepané klišé, ale bez talentů nemohou firmy ani trvale růst, ani expandovat na nové trhy, ani soupeřit se zahraniční konkurencí. Téměř tři čtvrtiny dotázaných manažerů považují kvalitní pracovníky za jeden z faktorů, jenž nejvíce ovlivňuje konkurenceschopnost podnikání. Růst produktivity a snižování nákladů jsou až na druhém, respektive třetím místě v pomyslném žebříčku problémů, které musejí řešit.
Bezmála polovina českých firem se chce zaměřit na nábor nových zaměstnanců a plánuje zvýšit jejich počet. Jen pro srovnání – v Polsku je o tom podobně přesvědčeno 43 procent dotázaných. Každá desátá společnost dokonce počítá, že do svých řad přijme více než deset procent nových tváří. Firmy si tedy stále více uvědomují hodnotu kvalifi kovaných a loajálních odborníků pro svůj růst a hodlají se jim v příštím roce věnovat.
BUde Se PŘidÁvaT Klíčovým slovem je motivace. Více než dvě třetiny, přesněji 70 procent českých manažerů, chce stávající situaci řešit zvyšováním mezd. Bude se to pravděpodobně týkat těch zaměstnanců, kteří pracují na specializovanějších pozicích, jmenovitě tedy IT specialistů, techniků, inženýrů či obchodníků.
Empiricky je však dokázáno, že zvýšená mzda ovlivňuje motivaci pracovníka maximálně tři měsíce. Poté se jeho produktivita bez dodatečných stimulů vrací do původního stavu.
Klíčovou roli v motivaci zaměstnanců tak hraje samotný manažer, který musí znát potřeby svých podřízených, ať už se jedná o možnost kariérního postupu, práce v zahraničí, nebo částečného úvazku pro rodiče. Vstřícné kroky tohoto typu mají na jejich loajalitu a motivaci několikanásobně vyšší účinek.
Podle poloviny respondentů se bude jednat maximálně o pětiprocentní růst mezd, ale nejpravděpodobnější bude navýšení v rozmezí mezi dvěma až pěti procenty, které v rámci regionu zmiňuje 37 procent dotázaných. Naopak žádné změny v tomto směru nechystá více než polovina respondentů na Slovensku a v Rumunsku (54, respektive 43 procent).
Plánované navýšení počtu zaměstnanců je úzce spjato s důvěrou podnikatelů ve vývoj ekonomiky a růst odbytu. Ačkoli ekonomové Slovensku předvídají zářnou budoucnost, otázkou zůstává, zda situaci stejně optimisticky vidí i tamní zaměstnavatelé.
O autorovi| JAN ŽUREK • Řídící partner, KPMG Česká republika
