Do zvýšení platů ve veřejné sféře by mělo příští rok putovat průměrně o osm procent peněz víc než letos. Vláda původně počítala s navýšením sumy o šest procent. Platové tarify ale neporostou plošně. Většině pracovníků by se měly zvednout o čtyři procenta, vojákům a policistům pak o dvě procenta. Informovali o tom premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Růst platů ve veřejné sféře kritizují Hospodářská komora i Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula označil koaliční dohodu za racionální základ pro dohodu vlády s odbory. Kabinet ale kritizoval za průtahy při vyjednávání.
Do platů by mělo putovat o tři miliardy korun víc, než vláda původně plánovala. Navrhovala nejdřív 22,3 miliardy. Hamáček třímiliardové přidání označil za podstatný nárůst, dobrý kompromis a výhru zaměstnanců veřejné sféry.
Podle informačního systému o průměrném výdělku pracovalo letos v prvním čtvrtletí ve veřejném sektoru 682 500 lidí. Dostávali plat od státu, samospráv a ze zdravotního pojištění. Průměrný výdělek ve veřejné sféře činil letos v prvním čtvrtletí 32 725 korun. Meziročně se zvedl o 14,2 procenta. Polovina lidí vydělávala přes 30 623 korun.
Co říká na růst platů státních zaměstnanců komentátor týdeníku Euro Pavel Páral? Čtěte:
Z cizího krev neteče
„Víceméně jsme se domluvili na kompromisu, který rezultuje do průměru asi osm procent s tím, že je to podle jednotlivých profesí,“ uvedl Babiš.
ČMKOS požadovala růst tarifů o deset procent pro všechny. Vláda počítala s desetiprocentním tarifním navýšením jen pro učitele, suma na platy se jim má zvednout o 15 procent. O desetinu peněz víc si rozdělí neučitelské profese. Ostatní by si měli přilepšit méně. Většině pracovníků se má tarif zvednout o čtyři procenta.
Vojáci a policisté by měli na tarifu dostat o dvě procenta víc a k tomu by měli mít víc financí na rizikový příplatek. „Každý by měl dostat aspoň 2000 korun měsíčně,“ dodal Babiš.
| Průměrný hrubý měsíční plat a mediánový hrubý plat ve veřejném sektoru (v korunách) | ||
|---|---|---|
| Rok | Průměrný plat | Medián |
| 2011 | 25 314 | 23 838 |
| 2012 | 25 784 | 24 305 |
| 2013 | 26 024 | 24 563 |
| 2014 | 26 794 | 25 393 |
| 2015 | 27 959 | 26 338 |
| 2016 | 29 498 | 27 723 |
| 2017 | 31 968 | 29 840 |
Zdroj: Výroční zprávy informačního systému o průměrném výdělku z platové sféry za jednotlivé roky, ministerstvo práce
O kolik by si měly jednotlivé profese přesně přilepšit, nebylo z vystoupení politiků jasné. „Snažili jsme se, aby se navýšení co nejvíc dotklo těch, co mají nižší příjmy,“ řekl vicepremiér. Vláda se podle něj bude snažit zajistit, aby se k pracovníkům dostaly i peníze na odměny. Měli by je dostat třeba lidé na úřadech práce, kteří přímo pracují s klienty. Podle Hamáčka by kabinet mohl vydat vládní nařízení o rozdělení sumy.
V pátek se vláda chce sejít s odbory a o navýšení s nimi jednat. ČSSD požadavky odborové konfederace na desetiprocentní růst tarifů podporovala. Hamáček už dřív řekl, že se sociální demokraté budou ve vládě snažit co nejvíc této představě přiblížit. Politici ANO mluvili o šestiprocentním navýšení sumy a odstupňované úpravě tarifů. S tímto záměrem neměla problém druhá odborová centrála - Asociace samostatných odborů.
Učitel, nebo europoslanec? Platy státních zaměstnanců se liší o stovky tisíc
Podle Středuly si ČMKOS nejdřív návrh navýšení prostuduje. Zaměří se na to, kolik peněz by mělo putovat do základu a kolik do odměn, a zda nejsou některé skupiny pracovníků z přidávání vyloučeny. „Není to jen otázka tří miliard. Je to ale racionální návrh a může to být cesta k dohodě, kterou je možné najít velmi rychle,“ řekl Středula. Kritizoval kabinet za průtahy. „Žádali jsme o jednání v polovině března. Vládě trvá pět měsíců, aby tento návrh sestavila. Je to skutečně výkon. Už jsme se mohli dohodnout dávno,“ dodal.
Vláda by se v pátek chtěla s odbory na růstu platů dohodnout. Rozpočet by pak chtěla schvalovat 19. září, jednání by se měl zúčastnit prezident Miloš Zeman. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů by měli o rozpočtu jednat na tripartitě 24. září. Do konce měsíce musí kabinet poslat návrh zákona o státní pokladně Sněmovně.
Růst platů vadí Hospodářské komoře i Svazu průmyslu a dopravy ČR
Důvodem kritiky je, že růst je vyšší než v soukromé sféře. Ta přitom platy ve státním sektoru financuje. Navíc to podle analytiků povede k tlaku na další růst platů v soukromé sféře. Problém naopak nemají svazy s růstem odměňování učitelů.
„Pro nás je klíčové, aby se podpořili učitelé, abychom do vzdělávání lákali a udrželi kvalitní lidi. Vítáme snahu o diversifikaci navyšování. Celkový průměr osm procent však převyšuje růst mezd v soukromé sféře, a to je špatně. S tím nemůžeme souhlasit, když soukromá sféra živí tu státní,“ uvedla mluvčí svazu Eva Veličková.
Obdobně se vyjádřil i mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. „Je potřeba upozornit, že průměrný plat ve veřejném sektoru je už dnes vyšší než v soukromém, přitom ale právě zaměstnanci a podnikatelé v soukromém sektoru musí na tyto platy státních zaměstnanců vydělat,“ uvedl.
Zároveň upozornil, že nikdo nepředložil veřejnosti jakékoli doklady o tom, že by se dramaticky celoplošně zefektivňovala práce zaměstnanců státu a zkvalitňovala práce státních úředníků. „I ve veřejném sektoru je třeba měřit výkon zaměstnanců individuálně. Neschopní zaměstnanci by se neměli vézt na zádech schopnějších kolegů. Nejde o okrajovou záležitost, je to morální hazard pro celou společnost,“ uvedl.
Tempo mzdového a platového růstu by přitom podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy měla určovat soukromá sféra. „Pokud toto tempo udává sféra veřejná, nejde o zdravý stav, jelikož většina přidané hodnoty ekonomiky vzniká ve sféře soukromé. Dnešní rozhodnutí vlády je tak třeba považovat za populistický krok,“ uvedl.
Dále čtěte:
