O m n i p o l
Investiční a Poštovní banka začne v nejbližších dnech ne-li rozhodovat, pak alespoň spolurozhodovat o osudech Omnipolu - podniku zaujímajícího výrazné místo v obchodování se zbrojní technikou. Lidé z banky totiž za týden nastoupí do statutárních orgánů jeho mateřského holdingu C. H. M.
Společnost Chemapol group, která holding C. H. M. (což znamená Chemapol Machinery) založila jako jednu ze svých holdingových divizí, ještě na jaře letošního roku prohlašovala, že si právě zbrojní divizi, podobně jako chemickou, ponechá i po svém restrukturalizačním zeštíhlení. Ale už na podzim prezident Václav Junek veřejně oznámil, že Omnipol již není ve struktuře jeho firmy. Na otázku, kdo jej vlastní, odpověděl jen tolik, že to nejsou ti, o kterých se to tazatel domnívá. Měl tím zřejmě na mysli předsedu představenstva C. H. M. Richarda Hávu a skupinu jeho přátel. Po českých podnikatelských luzích se totiž rozšířila zpráva, že si buď Omnipol, anebo celý C. H. M. odkoupil přes Elektrárnu Užín, která sama do subholdingu patří. Tuto variantu však odmítli nejen představitelé C. H. M., nýbrž ji nebrali vážně ani jejich konkurenti.
Za vším hledej úvěry
Důvod pro prodej holdingu C. H. M., do něhož patří i Omnipol, je stejný jako u všech ostatních součástí Chemapol Group, které byly či jsou k mání. Jde o součást konsolidace skupiny, která zahrnuje prodej všeho, co přímo nesouvisí s chemií. V případě C. H. M. jde o širší rozměr. V době, kdy začala narůstat krize likvidity a předlužení Chemapolu, byla jedinou bankou ochotnou s Junkem jednat o dalších úvěrech, podle řady zdrojů, právě IPB. Ta však měla problémy s příliš vysokou úvěrovou angažovaností vůči jednomu subjektu. Chemapol Group se části těchto úvěrů zbavil tím, že je od něj převzal subholding C. H. M. IPB se tak stala jeho věřitelem a časem došla k názoru, že do něj majetkově vstoupí. Již v červnu loňského roku v něm získala významný podíl. Dnes už Chemapol Group nemá žádné akcie C. H. M. Příští týden 21. ledna proběhne mimořádná valná hromada, na níž dojde ke změnám ve statutárních orgánech firmy. Pravděpodobně dojde v rámci změny stanov i ke změně jejího jména. Jelikož C. H. M. je neveřejnou společností, nemusí zveřejňovat podíly jednotlivých akcionářů. V případě IPB lze říct tolik, že jde o významný podíl.
Nejde jen o zbraně
Ačkoliv většina lidí spojuje C. H. M. jen s Omnipolem a Omnipol jen s obchodem se zbraněmi, dnes je záběr této skupiny podstatně širší. Podle výkonného ředitele C. H. M. Jozefa Pigy tvoří u Omnipolu zhruba stejné třetinové podíly na činnosti obchod se speciální technikou, ostatní civilní obchod a leasingové aktivity. Tržby Omnipolu za loňský rok se přitom očekávají v objemu okolo tří miliard korun. Výše čistého zisku zatím nebyla přesně stanovena, ovšem počítá stejně jako v minulých letech s výplatou dividend.
V oblasti takzvané speciální techniky obchoduje Omnipol s vojenskou elektronikou (radiokomunikační a radiolokační), pozemní a vojenskou technikou různého druhu a náhradními díly k ní. U leasingu se věnuje především pronájmu dopravní techniky. V minulosti dodal například dva airbusy a pronajímal malá dopravní letadla. V současné době se jedná hlavně o leasing osobních automobilů. V civilním obchodě vyváží například tak nevojenský sortiment, jako jsou pivo a potraviny, jakož i technologie na jejich výrobu. V minulých letech Omnipol představoval spolu s Aerem a Tatrou jednoho ze tří největších vývozců speciální techniky u nás. Hlavními partnery jsou země bývalého Sovětského svazu a Evropa.
Kromě obchodování Omnipol také ovládá tři společnosti. První je Česká letecká servisní, podnikající v oblasti modernizace vojenských a civilních letounů a dodávek jejich náhradních dílů. Elek-trosignál vyrábí letištní osvětlovací zařízení a techniku. Slomex je v podstatě slovenským zastoupením firmy. V zahraničí má ovšem Omnipol zastoupení vícero. Například jako jedna ze tří českých firem si udržel dodnes zastoupení v Indii, jednom z největších a nejperspektivnějších trhů světa. Indie je druhým nejlidnatějším státem planety a má například jen civilních letišť na osmdesát. Kromě toho má druhou největší armádu světa. Další zastoupení udržuje Omnipol v Egyptě, Pákistánu, Rusku a na Ukrajině.
Ostatní majetkové účasti C. H. M. rovněž představují firmy různé velikosti. Mezi ty větší jistě patří Ramet, zaměstnávající přes tři sta lidí. Jde o firmu, která vznikla oddělením od Letu Kunovice a zabývá se výrobou radiolokační techniky. Pro běžného řidiče této země je asi nejzajímavější, že dodává silniční radary na měření rychlosti pro Policii ČR. Kromě toho například vyrábí komponenty pro elektronický koncern Thomson.
Další účast drží C. H. M. v Poličských strojírnách, zaměstnávajících tisícovku lidí. Ty byly původně muniční fabrikou. Dnes kromě vojenské výroby produkují čerpací techniku a systémy pro palivové hospodářsatví. Poslední dvě účasti se týkají firmy specializující se na informační technologie, ITC PragoData a společnosti Omnipex, zabývající se dovozy hi-technology.
Majetkové podíly C. H. M.
Energetika a ekologie
C. H. M. tak představuje holding zastřešující firmy, které mají mnoho společného se speciální výrobou. Proto se také angažuje v Asociaci obranného průmyslu ČR. Neujasněnost koncepce české armády a skomírající zbrojní průmysl jej však nutí hledat jiné aktivity.
V poslední době by mělo jít především o energetiku a ekologii. C. H. M. vstoupil jako majoritní akcionář do akciové společnosti Elektrárna Užín. Ta se podílí na zahájení výstavby nového 220megawattového zdroje elektrické energie. „Energetika se bude muset demonopolizovat i u nás, protože tlak Evropské unie si to vyžádá. V takovém případě budou moci fungovat i nezávislé zdroje a energetika je odvětvím, které bude přinášet stabilní zisky, říká k tomu Piga.
S energetikou by mohla souviset i významná ekologická aktivita C. H. M. Jejím cílem je zavedení technologie plazmového spalování nebezpečného toxického odpadu. Při teplotě plazmového hoření se odplavují ze spalovaného materiálu těžké kovy, které lze použít k opětovnému zpracování, a ze zbytku vzniká při hoření toxických plynů netečná sklovitá hmota, v níž zůstávají toxické látky. Tento sklo vitý produkt lze pak běžně použít v další výrobě, třeba při opískování. C. H. M. chce tuto technologii nabídnout jak ministerstvu životního prostředí, tak i některým producentům těžkých ekologických odpadů k likvidaci například takzvaných lagun. Technologii lze využít i v energetice, protože plyny z plazmového hoření lze spalovat, a tím je sekundárně využít.
Zůstane to v bance?
Ve zbrojařských kruzích se nyní logicky ozývá především otázka, zda si IPB holding ponechá, či jej prodá dál. Podle své tiskové mluvčí Barbory Tachecí považuje C. H. M. za perspektivní firmu. Na druhou stranu však první náměstek generálního ředitele banky a člen jejího představenstva Libor Procházka tvrdí, že by se banka měla účastí v nefinančních subjektech spíše zbavovat. A o C. H. M. by, zdá se, zájem byl. Podle některých expertů by mohl být především v zahraničí, a to především díky jménu Omnipol a znalosti některých světových trhů. O Omnipol samotný byl zájem již v minulosti. V prosinci 1997 za něj nabídl Chemapolu jednu miliardu korun bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého a nyní novopečený předseda představenstva ČEZ Milan Černý. Ten po odchodu z ministerstva, kde se neshodl se šéfem resortu v názorech na dostavbu jaderné elektrárny Temelín, v dubnu 1996 nastoupil jako ředitel odboru strategie právě do Chemapol Group. Byl členem i statutárních orgánů C. H. M. Před rokem a půl ale po neshodách s Václavem Junkem odešel. Jeho nabídku na odkup Omnipolu prezident Chemapol Group Václav Junek odmítl. Brzy poté odvolal z postu generálního ředitele firmy Pavla Muselu, který se prý pokoušel o palácový převrat. Tyto dvě skutečnosti přitom mnozí pozorovatelé spojují dohromady.
Musela je dnes aktivně činný ve vlastní společnosti PAMCO, kterou založil s dalšími bývalými zaměstnanci Omnipolu. PAMCO je především jedním ze tří akcionářů firmy T.E.S.L.A. CZ, známé jako takzvaná tečkovaná Tesla. Její jméno se objevilo na veřejnosti několikrát v souvislosti s radiolokátorem Tamara. Také před nedávnem zprostředkovala prodej náhradních dílů k tomuto zařízení do Německa. To ovšem ještě nic neznamená. Výrobce Tamary, firma HTT Tesla, která se nyní nachází v konkursu, tyto díly sama vyvézt nemohla, protože po svém převzetí skupinou podnikatele Jaroslava Orla přišla o licenci na vývoz speciální techniky. Proto potřebovala prostředníka. Výrobu Tamary ani dokumentaci a logistiku k ní, podle jednoho z majitelů firmy Pamco Martina Drahoše, tečkovaná Tesla nevlastní. Převzala ovšem od HTT Tesly dvě jiné výrobní divize a účastní se například tendru na dodávky radiolokátorů v Indii. Šéfy firmy, především Muselu a Drahoše, považují i v Omnipolu za špičkové profesionály. Z okolí IPB však zatím nejdou žádné signály o tom, že by PAMCO mělo o C. H. M. či Omnipol zájem.
IPB má čas si vše rozvážit. Vzhledem k tomu, že banka kupuje C. H. M., vyhne se Omnipol nepříjemné povinnosti. Při změně ve statutárních orgánech totiž musí držitel licence na zahraniční obchod se speciální technikou požádat o její potvrzení. Změny ale potkají jen C. H. M.
