... Janem Běhounkem
Problémy se splácením svých úvěrů má v současnosti více než pět procent českých domácností. Ještě v prosinci roku 2008 to bylo jen 2,7 procenta (jedná se o úvěry 90 a více dnů po splatnosti – pozn. red.). I proto české finanční společnosti věnují této oblasti stále více pozornosti. „Banky si uvědomily, že zde mají vázáno velké množství peněz a že relativně malá investice do procesů správy pohledávek jim uspoří řádově vyšší prostředky,“ potvrzuje Jan Běhounek, ředitel společnosti CollectionsPro, jež se zaměřuje na služby spojené se správou a vymáháním pohledávek.
EURO: Jak se změnila správa pohledávek v Česku v posledních letech? BĚHOUNEK: Většina velkých firem obsluhujících konečné spotřebitele dnes již má specializované oddělení zaměřené na tuto problematiku. Ještě před pěti lety tomu tak nebylo. Roste také zapojení moderních technologií, což platí jak u správy pohledávek, kde se zvyšuje důraz na pravidelný reporting, tak v komunikaci s klienty. Rovněž se značně zlepšilo fungování soudů a exekutorů. Přesto si dosud ne všechny zapojené instituce uvědomují, že není možné otálet. Dluží-li totiž klient například bance, má zároveň téměř jistě závazky i jinde. Peníze jsou ale jen jedny a musíte se k nim dostat včas.
EURO: Liší se nějak firmy dle odvětví v přístupu k vymáhání pohledávek? BĚHOUNEK: Každá firma by měla u správy pohledávek hlídat tři hlediska: finanční náročnost, výnosnost a adekvátnost procesu. Důraz na tyto aspekty se liší zejména množstvím vázaných peněz. Zatímco banky či leasingové společnosti bývají vzhledem k vyšší dlužné částce razantnější, u pojišťoven a telekomunikačních operátorů jsou pohledávky u klientů nižší. Tyto firmy si mnohem více hlídají, aby své zákazníky neztratily zbytečným vymáháním malého dluhu vzniklého nedopatřením.
EURO: Kromě poradenství se zabýváte také nákupy retailových pohledávek. Jak vypadá český trh v této oblasti? BĚHOUNEK: V tuzemsku se každoročně zobchodují pohledávky za drobnými klienty za miliardy korun. Ceny se ale významně liší dle kvality a výše pohledávek a sahají od jednotek procent ceny nominálu až po sto procent. Obecně platí, že za pohledávky s menší dlužnou částkou lze získat vyšší ceny než u vysokých závazků. Menší částky se totiž lépe vymáhají. Zároveň se liší ceny balíků i mezi zeměmi – dostanete-li například v Česku za nějaký typ pohledávek 20 procent nominálu, v Rusku vzhledem k nižší vymahatelnosti jejich cena nepřevýší dvě procenta.
EURO: Rusko se tedy v rámci Evropy ve vymáhání pohledávek významně liší? BĚHOUNEK: Dělicí čára běží hlavně mezi západní a východní Evropou. Na západě kontinentu je mnohem přísnější regulace vymáhání. Například ve Velké Británii existuje úřad regulující celý proces včetně podoby dopisů odesílaných dlužníkům. A pokud banka zvolí příliš tvrdé metody vymáhání, může přijít o licenci. Přesto tato instituce stojí více na straně věřitelů. To je dáno i rozdílnou finanční odpovědností a mírou zadlužení. Zatímco v Česku má dlužník kolem čtyř závazků, v Británii jich má až jedenáct. Rozdíly vidíme i v metodách vymáhání. Například v Rusku se běžně volá dlužníkům ve dvě v noci, kdy je jistota, že je zastihnete doma.
EURO: CollectionsPro existuje přibližně dva roky, přesto jste obdrželi ocenění v britské soutěži Credit Excellence Awards. Co vám pomohlo k úspěchu v konkurenci 250 nominovaných firem? BĚHOUNEK: Za ty dva roky jsme dokázali vyhrát několik tendrů na poradenství ve správě pohledávek u významných institucí. Kromě Česka působíme – či jsme působili – i v dalších sedmi zemích střední a východní Evropy. K našim klientům patří velcí hráči, jako je Českomoravská stavební spořitelna, Slovenská sporitelna či Česká pojišťovna. Napomáhá nám i to, že naši zaměstnanci nejsou jen konzultanti, ale naopak lidé, kteří řadu let pracovali ve finančních institucích a správě pohledávek se řadu let věnovali. Stali jsme se jedním z hlavních hráčů v odkupech retailových pohledávek a máme partnery jak mezi bankami, tak i mezi pojišťovnami, splátkovými, telekomunikačními a utilitními společnostmi. Jen loni jsme soudně zažalovali okolo dvaceti tisíc pohledávek za stamiliony korun.
