Nesmrtelnost lidstvo přitahuje od pradávna. Také technologické firmy v Silicon Valley investují miliardy dolarů, aby alespoň oddálily lidské stárnutí. Nejvíce se upínají k výzkumu kmenových buněk.
Technologická firma Alphabet (vlastník Google) už před čtyřmi lety založila společnost Calico a vybavila ji rozpočtem miliardy dolarů, aby pomohla uskutečnit odvěký sen, tedy nalézt cestu k nesmrtelnosti. V Mountain View, kde Aplhabet sídlí, je také sídlo nadace SENS. Ta se rovněž zabývá regenerativní medicínou a procesy stárnutí.
Jeden ze zakladatelů SENS Aubrey de Grey, britský biomedicínský gerontolog, jenž se zabýval také umělou inteligencí, svůj cíl popsal takto: „Nejde mi o to, abych se dožil tisíce let. Mým cílem je, aby se jednou mohli lidé vyhýbat smrti, dokud budou chtít.“ Prodloužit věk až na tisícovku by údajně mohla věda do dvaceti let.
Naděje se upínají na výzkum krve a na kmenové buňky. Na to spoléhá také startupový projekt Forever Labs založený bioinženýry rovněž se sídlem v Mountain View.
U nich si už můžete uložit kmenové buňky a využívat je při léčbě nemocí, jež souvisí se stárnutím. Základní myšlenkou je, že počet kmenových buněk s rostoucím věkem v těle klesá a také jsou méně funkční. Proto se mohou uložit v laboratoři a využít později.
| Kmenové buňky |
|---|
| Kmenové buňky jsou nediferencované živočišné buňky, které mají schopnost se dělit (proliferovat) a přeměnit se na jiný buněčný typ (diferenciovat). Tato schopnost umožňuje tělu vytvořit nové buňky, a opravit tak poškozené části těla, které se skládá např. z buněk, které se neumí dělit. Kmenové buňky používané běžně v terapii jsou převážně tzv. hematopoetické kmenové buňky (HSC) z kostní dřeně, periferní krve a pupečníkové krve. Používají se při lymfoproliferativních onemocněních nebo vrozených imunodeficitech. Kromě léčby rakoviny by se v budoucnu mohly využívat i pro léčbu ochrnutí po úrazu nebo léčbu srdce po infarktu. |
Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Kmenová_buňka
Její šéf Steven Clausnitzer proces popsal jako cestování časem s kmenovými buňkami. On sám si před dvěma lety, ve věku 38, uložil své kmenové buňky, které na rozdíl od něj nestárnou. Americký regulátor pro léky a léčiva FDA tuto proceduru firmě schválil. Povolení k úpravě kmenových buněk a k „omlazovacím“ kůrám zatím Forever Labs nemá.
Na jakou léčbu se v budoucnu mohou použít kmenové buňky:
Foto: CC0 /Mikael Häggström
Projekt má i vlivného fanouška, amerického investora německého původu Petera Thiela. „Na smrt se člověk může dívat třemi pohledy. Buď ji přijmete, nebo ji můžete popřít. Nebo s ní můžete bojovat. Naše společnost se skládá převážně z lidí, kteří ji přijali nebo popřeli. Radši bych s ní bojoval,“ citoval jeho slova německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Nejen plně vědecké metody lákají v tomto oboru podnikatele. Firma s lákavým označením Ambrosia nabízí zákazníkům, již jsou starší 35 let, krevní transfúze mladistvých a mladých dárců. Samozřejmě za platbu několika tisíc dolarů.
Byznys s kryonikou slaví 50 let:
Obchod s nesmrtelností vzkvétá. Už 50 let
Její šéf Jesse Karmazin se chlubí, že zájem má více než sto lidí. Zdůrazňuje, že lidem neslibuje, že nezestárnou, ale mladá krev jim může pomoci zpomalit nástup zhoršování paměti nebo stárnutí myokardu. Podle pokusů na myších by toto omlazování mělo fungovat.
„Účinek mladé krve na mozek starších myší byl obzvláště působivý,“ komentoval výsledek studie švýcarského neurologa Tonyho Wyss-Coraye německý biolog Ulrich Bahnsen. Sám Wyss-Coray připouští, že neexistují zatím žádné důkazy, že podobná léčba bude fungovat také u člověka. Podle něj se jedná spíše o zneužívání důvěry některých lidí.
Dále čtěte:
