(EURO 31/2004)
Zarazila mě dogmatičnost, s jakou ing. Kubec reagoval na článek Čestmíra Klose o tunelu na veřejné finance s názvem kanál Dunaj-Odra-Labe. Ing. Kubec se správně táže, zda nežijeme v Absurdistánu. Tuto otázku by ale měl položit především sobě a svým kolegům, kteří by rádi za obrovských nákladů budovali lodní dopravu tam, kde není voda, a překonávali s pomocí velkého množství plavebních komor nevídaného převýšení dvě evropská rozvodí.
Kolega Kubec se ptá, jaký jiný dopravní projekt vykazuje tak příznivé ukazatele efektivnosti jako D-O-L. Je-li tento záměr opravdu tak efektivní, jistě na něj každá banka ráda půjčí prostředky – nechť si to soukromí investoři a spekulanti s pozemky vyzkoušejí a nepokoušejí se ještě více zadlužovat tuto zemi. Zaráží mě ale skutečnost, že i návratnost mnohem účelnějšího propojení Dunaj-Mohan-Rýn byla na konci 80.let zpochybněna a dnes už by podobný projekt nemohl být realizován ani takovou ekonomikou, jakou je Německo. Kdyby propojení D-O-L bylo jen zčásti tak rentabilní, jak se ho fandové průplavu snaží veřejnosti prezentovat, dávno by ho postavil císař pán, Masaryk, Hitler či Klement Gottwald.
Tvrzení o kanálu D-O-L jako pojistce proti klimatickým změnám či proti povodním by renomovaný odborník typu pana Kubce neměl vypouštět ani u piva, natož v tisku. Nemluvě o revitalizaci biotopů.
A nářky nad dálniční či železniční lobby? Ta kanálová s nim sedí pod střechou jednoho ministerstva na Těšnově, je také živa z veřejných peněz a pořizuje za ně nové a nové projekty přístavů a průplavů. Jako daňový poplatník bych očekával, že je všechny příslušný ministr umravní tak, abychom skutečně potřebnou (!) infrastrukturu budovali efektivně, rychle, za minimálních nákladů a s velkou šetrností ke krajině a životnímu prostředí.
RNDr. Miroslav Kundrata
ředitel ekologické Nadace Partnerství
