Pohledy na hlavní podnikové cíle se v průběhu času mění. Snižuje se význam tradičního cíle tvořeného ziskem a nahrazují jej cíle, které poměřují dosažený zisk s vynaloženými zdroji. Lze je vyjádřit ukazateli rentability, jako je rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita celkového kapitálu (rentabilita aktiv)… V poslední době poutá pozornost podnikový cíl, formulovaný jako hodnota firmy, respektive jejího vlastního kapitálu (hodnota pro akcionáře - Shareholder Value). Tato hodnota tvoří určité základní kritérium pro volbu rozhodnutí celofiremní povahy i rozhodování v jednotlivých oblastech firmy. Hodnota firmy, respektive hodnota jejího vlastního kapitálu představuje cíl, který je jednoznačně spojen se zájmy vlastníků.
Strategický plán.
Pro stanovení hodnoty firmy, která by mohla sloužit jako základní firemní cíl, je třeba využít některou z výnosových metod. Tyto metody neurčují hodnotu firmy na základě jejího současného majetku (aktiv), ale odvozují ji v závislosti na tom, jaké přínosy pro vlastníky bude firma v budoucnosti generovat. Východiskem je tedy strategický, případně rozvojový plán firmy na určité období (obvykle tři až deset let). Tato doba představuje často období s nerovnoměrným vývojem, kdy firma prochází restrukturalizací, intenzivně investuje a dosahuje rychlého růstu, přičemž po tomto období je již její vývoj stabilní. Hodnotu firmy tvoří součet dvou složek, a to hodnoty firmy za plánovací období, stanovené na základě jejího strategického plánu a hodnoty za období následujícím za plánovacím obdobím, o kterém se předpokládá, že pokračuje do nekonečna (princip trvalého fungování podniku).
Základním přístupem pro vlastní kvantifikaci hodnoty firmy může být metoda diskontovaného peněžního toku, i metoda ekonomické přidané metody (EVA – Economie Value Added). Společným rysem obou těchto metod stanovení hodnoty je, že ze strategického plánu se určí časová řada volného peněžního toku, respektive ekonomické přidané hodnoty v jednotlivých letech plánu. Dále se odhadne volný peněžní tok (ekonomická přidaná hodnota) v prvním roce po plánovacím období a jeho očekávané tempo růstu. Hodnota firmy se určí přepočtem časové řady volného peněžního toku, případně ekonomické přidané hodnoty na jejich současnou hodnotu, tedy hodnotou k počátku plánovacího období. (Tato operace se označuje též jako diskontování, což je analogie složitého odúročení, přičemž úroková míra je nahrazena takzvanou diskontní sazbou, vyjadřující průměrné náklady kapitálu, který firma používá při svém financování. Tento přepočet znamená, že každý časově vzdálenější peněžní tok či ekonomická přidaná hodnota má pro hodnotu firmy menší váhu).
Ovlivňující faktory.
Pokud je základním cílem firmy růst její hodnoty, je třeba znát všechny faktory, které tuto hodnotu ovlivňují, a to jak pozitivně, tak negativně. Větší část z nich tvoří interní faktory, které může management firmy svým rozhodováním ovlivňovat a řídit tak růst hodnoty firmy. Některé z těchto faktorů jsou známé, například zvyšování provozní výkonnosti firmy. Jiné faktory (náklady kapitálu, kapitálová struktura firmy…) však často unikají pozornosti managementu. Z podstaty výnosových metod stanovení hodnoty firmy vyplývá, že mezi klíčové faktory působící na hodnotu firmy patří provozní hospodářský výsledek, investovaný kapitál, průměrné náklady kapitálu a růst firmy.
Základní složky.
Provozní hospodářský výsledek tvoří základní složku volného peněžního toku i ekonomické přidané hodnoty a každé jeho zvýšení vede k růstu hodnoty firmy. Jde o každé manažerské rozhodnutí neinvestičního charakteru, vedoucí ke vzrůstu provozních výnosů, poklesu provozních nákladů, respektive k vyššímu vzrůstu provozních výnosů, než je vzrůst provozních nákladů, jež zvyšuje hodnotu firmy.
Investovaný kapitál tvoří dvě základní složky, a to čistý pracovní kapitál a kapitál vázaný v dlouhodobém majetku. Čistý pracovní kapitál představuje tu část oběžných aktiv převyšující krátkodobé závazky a proto každé snížení oběžných aktiv zvyšuje hodnotu firmy. Zrychlení obratu pohledávek a zásob má proto příznivý dopad na hodnotu firmy (opačný dopad by však mělo zrychlení obratu krátkodobých závazků). Stejně tak působí příznivě na růst hodnoty snížení kapitálu vázaného v dlouhodobém majetku, dosažené například odprodejem nevyužívaného či málo využívaného majetku. Příznivý vliv na hodnotu firmy by však měl i odprodej takového majetku, jehož pozitivní přínos k hodnotě firmy přes provozní hospodářský výsledek je převážen negativním dopadem vázanosti kapitálu v tomto majetku.
Průměrné náklady kapitálu.
Jde o vážený průměr nákladů vlastního kapitálu a nákladů cizího kapitálu, kdy jako váhy vystupují podíly vlastního kapitálu a cizího úplatného kapitálu (například úvěry, dluhopisy…) na kapitálu firmy. Náklady cizího kapitálu představuje průměrná úroková míra cizího kapitálu a náklady vlastního kapitálu jeho zhodnocení požadované vlastníky firmy. (Tyto náklady se určují jako součet dvou složek, a to výnosnosti státních dluhopisů, představujících finanční investici s minimálním rizikem a rizikové prémie, odrážející míru rizikovost podnikání firmy). Mezi náklady kapitálu a hodnotou firmy existuje nepřímá úměra. Čím jsou průměrné náklady kapitálu nižší, tím je hodnota firmy vyšší a naopak. Vzhledem k tomu, že náklady cizího kapitálu jsou obvykle nižší než náklady vlastního kapitálu (náklady cizího kapitálu se u nás v současném období pohybují přibližně od osmi do deseti procent a náklady vlastního kapitálu naší průměrné rizikové firmy činí přibližně dvanáct až šestnáct procent), přispěje ke snížení průměrných nákladů kapitálu, a tím ke zvýšení hodnoty firmy, změna kapitálové struktury firmy zvýšením podílu levnějšího cizího kapitálu (zvýšení takzvané finanční páky), snížení nákladů cizího kapitálu (získání levnějšího zdroje cizího kapitálu) a snížení nákladů vlastního kapitálu (snížením rizikovosti podnikání firmy, například zlepšením její konkurenční pozice, zvýšením diverzifikace výrobního programu, dodavatelů a odběratelů, zvýšením flexibility…).
Růst firmy.
Růst působí příznivě na zvyšování hodnoty firmy. Nejde zde však o libovolný růst, například tržeb či aktiv firmy, ale o růst volného peněžního toku, či ekonomické přidané hodnoty. Růst firmy lze zabezpečit různými formami, například rozšiřováním kapacit vlastní výstavbou, akvizicemi, tvorbou společných podniků… Protože růst je často spojen s investicemi, přičemž zdroje financování jsou zpravidla omezené, měla by firma sledující růst hodnoty jako základní kritérium pro hodnocení a výběr růstových projektů uplatňovat přírůstek hodnoty firmy dosažený na jednu korunu vynaložených investičních prostředků.
Kvantifikace dopadů.
Pokud je zvyšování hodnoty základním cílem firmy, pak při dosahování co nejvyššího růstu hodnoty nestačí pouze znalost výše uvedených faktorů, ale je třeba znát i dopady změn těchto faktorů na její hodnotu. Stanovení dopadů některých rozhodnutí je jednoduché. Je to v případě, kdy se tato rozhodnutí orientují pouze na jediný faktor tvorby hodnoty (například zvýšení provozních výnosů či úsporu provozních nákladů, vyčlenění určité aktivity bez odprodeje majetku, zrychlení obrátky pohledávek či zásob…). Mnohá manažerská rozhodnutí však ovlivňují současně více faktorů najednou (vyčlenění spojené s odprodejem majetku, akvizice…) a stanovení jejich dopadů na hodnotu firmy je značně obtížnější. V tomto případě může poskytnout užitečnou podporu pro stanovení těchto dopadů vhodný počítačový systém.
Jeho uplatnění umožňuje založit veškeré rozhodování na vědomém zvažování jejich dopadů na hodnotu firmy.
