Nedaleko od toho místa lze najít spoustu podniků jmen zvučných a zvučnějších. To, co mne přimělo zajít právě sem, byl příslib „takový krásný společnosti“, který hlásala upoutávka restaurace Století. Rád bych, byť jen v jakési netušené alegorii, vypil drink s Antoinem de Saint-Exupéry, ztratil něco času s Marcelem Proustem a poslechl si šanson, přednesený značně již životem poznamenaným hlasem Marlene Dietrichové. Dobře jsem nahlédl marnost tohoto bláhového přání, přesto jsem vstoupil. Ta jména mají pro mne sílu magnetu.
Nenápadný vchod do nenápadného podniku v nenápadné ulici. Uvnitř však nabízí své pohodlí příjemný, jednoduše pojatý lokál, jaký by se mohl jmenovaným líbit. „Třílodní“, přísně oddělený prostor, skýtá v každé části jinou podívanou. Nejsympatičtěji vyhlíží komorní bar, zrobený z dřevěných kazet od vín velkých značek, v němž je přirozená hřejivost materiálu umocněna slavnými názvy nejnoblesnějších sklepů. Atmosféru dohrává antikvární minipražírna kávy spolu s podobně pojednaným mlýnkem.
Usazuji se však v hlavní místnosti barvy světlejší skořice, s hlubokými nikami ve stěnách. Zdobí ji prostý mobiliář, jednoduché malby na stěnách, nepřímé osvětlení, prokreslující náznaky klenebních oblouků a strohé založení. Bystrá a nečekaný „mazec“ na place hravě zvládající servírka mne opatří nabídkou a já v ní vkrátku vyhledám svůj repertoár. Teprve teď se dostávám k těm, o nichž již šla řeč a kteří propůjčili svá jména dílům kuchařovým. Řečeno mluvou zdejšího lístku, jednotlivá dějství mého spektáklu obstarají Gustave Eiffel, baronesse Duchamps a Louis Armstrong. K dezertu se žádná osobnost nepřihlásila.
Dívka mi v době na přípravu jídla až nestydatě krátké přinesla to, co se tajilo pod jménem francouzského inženýra. „Konstrukce“ předkrmu však zdaleka nedosahovala kvalit jeho projektů. Tatar z lososa měl neduživou barvu, garnitura postrádala nápad. Po prvním soustu se ukázalo, co je důvodem nezvyklého koloru nadrobno nasekané ryby. Byla uzená. To poznamenalo celou chuťovou kavalkádu tak, že vpředu se tlačil kouřově-slaný, až uzurpátorský tón, vedle něhož se nic ostatního nemohlo prosadit. Plátky brambor byly bez šance i jako „křoví“, smetanovo křenová omáčka se jen zuby nehty držela někde na spodním okraji chuťového záběru.
Střídání chodů proběhlo značnou rychlostí a já, mimořádně zvědav, co mi slečna předloží, nedočkavě nahlížím do ještě nepoložených talířů. Nesla totiž hned dva, a sice ten, jehož obsah zaštítil snad největší světový „trumpeťák“, spolu s krmí, propagovanou dámou mně neznámou, baronesou Duchamps. Vepřové medailónky s burskými oříšky, omáčkou z pomerančů, kari a cayenského pepře, to všechno mi „nadělil“ neworleánský kornetista. Medaile, zpola se vznášející ve dvou jezerech sírově žluté omáčky, vyhlížely jako kůže hodně starého a hodně vrásčitého krokodýla. Tak byly ze všech stran obsypány zježenými úlomky oříšků. Maso však nebylo tuhé, zlehka propečené a s růžovým jádrem uprostřed hnědavého disku bylo v dobré formě. Jenom těžko se však prosazovalo proti dominující oříškové lavině. Plátky panenky byly totiž obaleny plody podzemnice zcela neobvykle nejen po obvodu, ale také v řezu. To ubralo masu prostor a jeho živočišná chuť plná vonných šťav jen těžko kličkovala mezi „závějemi“ tukovitého, poněkud plochého, velice však přítomného důrazu arašídů. Zvláštní skladba složek přelivu také harmonovala s ostatním jen prostředně a její prvky se hádaly i mezi sebou, tím méně se dokázaly vmístit do celkového dojmu a jakkoliv jej ovlivnit. Nejlépe ze všeho vyšla smažená zelenina tajemné šlechtičny. Nesla se v elegantním rouchu pořízeném z lehce osmahnuté teninké vrstvy strouhanky, sestávala z několika druhů a chuťově přinesla do rozháraného dějství oběda trochu ladu. Rozmanité plody, které si každý ponechaly svou osobitou chuť, skládaly potěšující, i když nepřílišným „tahem“ oplývající celek.
Dezert nevystoupil ani o schod nad laťku, nastavenou předchozími chody. Očekávaný dithyramb se tak změnil v poněkud rozmělněný a málo oslavný sonet s trochu smutným obsahem.
Účtovaná částka 509 korun odpovídá zhruba svou hodnotou předvedenému, když akceptujeme křehké kouzlo baru a dle jmenného seznamu pokrmů i onu “krásnou společnost“.
Restaurace Století
Karolíny Světlé 21, Praha 1 – Staré Město
Tel.: +420 222 220 008
e-mail: info@stoleti.cz, www:stoleti.cz
Otevírací doba: denně 12:00 – 24:00
počet míst: restaurace 42, bar 20, v létě zahrádka 20
kuchyně: česká v mezinárodním stylu
Platební karty: VISA, Master Card, AmEx, pouze embosované
Jídelní lístek: čeština, angličtina
Jazyková vybavenost personálu: angličtina
Původ nabízených vín: Bulharsko, Česká republika, Maďarsko a celý ostatní vinařský svět
Hodnocení restaurace
Atmosféra, pohodlí, estetika 8 bodů z 10
Prostírání 8 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 8 bodů z 10
Chování personálu 8 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 16 bodů z 20
Celkem 48 bodů ze 60
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku
Toast s kozím sýrem a jablky Fürst Esterházy – 100 g 89,-
Hlávkový salát s nivou, hruškami a mandlemi Rodolpho Valentino 109,-
Grilované škubánky s hříbky Gräfin Merveldt 89,-
Kuřecí stehno pečené, podávané s ostrou salsou a papayou Al Capone – 150 g 99,-
Beefsteak na grilu plněný balkánským sýrem Nikos Kazantzakis – 200 g 219,-
Vepřové medailónky na grilu se sýrovou omáčkou a fíky Isadora Duncan – 150 g 129,-
Pečená jablka s povidlovou omáčkou a citronovou zmrzlinou Hugo Haas 59,-
Výběr z vinného lístku
Chateau Mělník 0,75 l 380,-
Veltlínske zelené - pozdní sběr, Vinné sklepy Valtice 0,75 l 338,-
Gavi D.O.C.G. 2002 – Piemonte – Merchesi di Barolo 630,-
Frankovka, Vinné sklepy Kobylí 0,75 l 189,-
Clos Domaine Blauburgunder 2000 - Wilfersdorf - Hofkellerei des Fuersten von Liechtenstein 690,-
