Čína je dost možná největším znečišťovatelem životního prostředí vůbec, její ambice na poli zelené energetiky ale rozhodně stojí za povšimnutí. Jak s odkazem na zprávu Mezinárodního panelu pro klima (IPCC) píše zpravodajský web ČT24, v zemi, která je zodpovědná za 27 procent celkových emisí oxidu uhličitého, existuje na druhou stranu i zhruba 54 milionů ,zelených pracovních míst‘ přičemž hned čtyři miliony z nich představují pozice právě v oblasti obnovitelných zdrojů energie.
Kolik z těchto lidí se podílelo na stavbě nové největší větrné turbíny světa, se dá přirozeně zjistit jen stěží. Faktem každopádně je, že vytvořili unikát, který je vedle své výšky pozoruhodný i z mnoha dalších důvodů. Třeba i proto, že má jít o vůbec nejvýkonnější stavbu svého druhu, jakou kdy člověk zkonstruoval.
Za jediný rok dokáže turbína MySE 16–260 vyprodukovat na 66 gigawatthodin elektřiny, tedy dostatek na to, aby pokryla spotřebu 36 tisíc domácností, píše s odkazem na firmu Mingyang Smart Energy, která spolu s China Three Gorges Corporation stojí za jejím návrhem, server ScienceAlert. Ten dále podotýká, že samotný stožár, na němž je vrtule nainstalována, měří na výšku 152 metrů, zatímco průměr rotoru činí metrů dvě stě šedesát. Celkem pak její listy pokryjí v rámci jedné otáčky plochu 53 902 metrů čtverečních. A co se týče váhy této 16megawattové turbíny, u ní svítí číslo 349 tun.
„V podstatě se překonala technologická hranice, která byla uváděna jen pár let zpátky, v roce 2019,“ řekl o čínském unikátu Jiří Peťura, šéf zdejší developerské společnosti specializující se výstavbu větrných a solárních elektráren. „Tehdy se uvažovalo, že na limit narazíme v roce 2035, kdy bude mít turbína výkon 17 megawattů, průměr rotoru 250 a výšku věže 151 metrů. Tato hranice teď byla dosažena a limity se budou dále posouvat,“ zamyslel se pro redakci Euro.cz.
Zkouška větrem
Ačkoliv je turbína natřena na bílo, daleko více by se k ní hodila spíše zelená. To proto, že vyprodukuje stejné množství energie, jaké by za jeden kalendářní rok vzniklo spálením zhruba 20 tisíc tun uhlí. Řečeno jinak, planetu dokáže ochránit od vzniku dodatečných bezmála 49 tisíc tun emisí oxidu uhličitého ročně.
Nová nejvyšší větrná elektrárna je však zajímavá minimálně ještě z jednoho úhlu pohledu, a sice kvůli své odolnosti. Konstruktéři ji navrhli tak, aby odolala extrémním vrtochům počasí, které v tamních zeměpisných šířkách tu a tam panují. Vody Jihočínského moře sousedící s provincií Fu-ťien jsou známé tím, že zde permanentně fouká vítr o rychlosti 52 kilometrů v hodině. Ba co víc, nezřídka kdy se tudy prožene i tajfun.
Ostatně, jeden takový živel nová turbína dokonce již přečkala, a to doslova před pár dny. Právě během uplynulého týdne totiž čínskou pevninu zasáhl tajfun Talim, který za sebou zanechal hromadu škod – včetně automobilů zasažených padajícími stromy –, vyplavil na břeh velrybu a přinutil k evakuaci na 230 tisíc lidí, napsala ČTK. Elektrárna, jež je součástí větrné farmy Ming-jang Čching-čou 4, jej nicméně podle všeho přečkala bez následků.
„Tajfuny se vyskytují podél většiny čínského pobřeží, takže pokud by se tam nenacházela žádná turbína, která by jim mohla odolat, pak by se nad budoucností větrné energetiky v Číně vznášel velký otazník,“ řekl Čchi-jing Čang, technologický šéf společnosti Mingyang Smart Energy. Svá slova přitom pronesl jen dva dny před úderem zmíněného tajfunu, který do oblasti přinesl poryvy o rychlosti 71,5 metru za vteřinu (přes 250 kilometrů v hodině).
Největší, ale ne na dlouho
Aby bylo zřejmé, jak moc je nová turbína z dílny Mingyang Smart Energy a China Three Gorges Corporation unikátní, je potřeba zasadit její parametry do kontextu. „Největší česká větrná farma, Kryštofovy Hamry, má jednotlivé turbíny o výkonu dvou megawattů, průměr rotoru činí 82 metrů a věž je vysoká 78 metrů. A v celosvětovém průměru za rok 2021 měly offshore větrné instalace kapacitu sedmi megawattů s průměrem rotoru 156 metrů,“ přiblížil Peťura.
Jak dlouho status nejvýkonnější turbíny světa MySE 16–260 vydrží, je otázkou. Ačkoliv se totiž její parametry mohou samy o sobě na první pohled jevit jako impozantní, už nyní vznikají zařízení, která by ji měla překonat. Konkrétně jde o dílo nadnárodní firmy GE, jež pracuje na nové, 18megawattové turbíně Haliade-X.
Svoji vlastní turbínu s výkonem 18 megawattů pak chystá i čínská společnost CSSC Haizhuang, uvedl před časem server Electrek.co. Ponese označení H260–18MW a svými listy pokryje plochu 53 tisíc metrů čtverečních, přičemž pakliže poběží na plný výkon, má v průběhu jedné otáčky vyprodukovat na 44,8 kilowatthodin zelené elektřiny. To dělá 74 gigawatthodin ročně. Ovšem ani to zdaleka nemusí být konečná.
„Předvídat maximální limity je obtížné. Některé futuristické koncepční návrhy počítají s větrnou turbínou o kapacitě 50 megawattů, s průměrem rotoru 400 metrů a výškou věže kolem 300 metrů. Jednotlivé listy o délce 200 metrů by se pak při prudkém větru ohýbaly podobně jako palmové listy,“ nechal se slyšet šéf Rezolv Energy.
Aby se ale podobné elektrárny staly realitou, je zapotřebí vyřešit jednu zásadní věc, a sice nic menšího, než jak je dostat z místa A na místo B. „Nejdříve budeme muset vyřešit, jak tyto 200metrové listy přepravíme vcelku a následně je připevníme na věž stojící 300 metrů nad vodou. Kéž by to bylo za pár let běžnou praxí,“ pronesl Peťura na závěr s tím, že podobně dlouhé komponenty je potřeba vyrábět jako jednolitý kus.
