Celosvětová nás trápí nedostatek IT expertů, říká šéf Kelly Services
Kelly Services patří k největším světovým společnostem v oblasti získávání lidských zdrojů. „S ročními tržbami přes 5,6 miliardy dolarů a asi 750 tisíci zprostředkovanými zaměstnanci ročně je naše firma pátou největší v oboru. Jsme jedničkou trhu v USA, silně jsme zastoupeni v Kanadě, Mexiku, Velké Británii, Švýcarsku, Rusku, Singapuru a Austrálii. Celkem působíme ve 32 zemích,“ představuje společnost její šéf Carl Camden. Kelly Services vznikla před šedesáti lety v Detroitu jako rodinný podnik, zabývá se celým spektrem činností od zajištění dočasné pracovní síly, přes nábory, outsourcing agendy lidských zdrojů (HR) až po poradenství. Dnes jsou její akcie obchodovány na newyorské burze Nasdaq, rodina Kellyů přesto stále drží majoritu.
EURO: Kelly Services nedávno vstoupila na český a polský trh akvizicí Talents Technology. Proč jste si firmu vybrali? CAMDEN: Talents Technology jsme kupovali, neboť Kelly Services v nových členských státech Evropské unie působila jen v Maďarsku a my získali pozici i na českém a polském trhu. Přitom se ČR stává důležitým trhem pro firmy aktivní v IT, ale i vědeckém výzkumu a farmaceutickém průmyslu. Talents Technology se dosud zabývala hlavně vyhledáváním pracovníků pro IT, průmysl, farmacii či biologické vědy. Chceme její záběr rozšířit o další obory - o služby v oblasti lidských zdrojů pro finanční sektor a zdravotnictví. Přitom ale nenabídneme celý záběr, který pokrýváme v USA. Tam jsou našimi velkými klienty i právnické firmy, přičemž hraje důležitou roli také dočasné zaměstnávání právníků, v Evropě nepříliš obvyklé.
EURO: V některých oborech začínají celosvětově chybět pracovníci. Jakých odvětví se to týká? CAMDEN: Největší poptávka existuje v sektorech, jako jsou finance, IT, technologické obory a věda. Protože tam panují největší problémy se získáváním zaměstnanců, soustřeďujeme se na tyto oblasti. Samozřejmě, že se poptávka regionálně liší. Například v Indii, ale i v USA scházejí lidé pro call-centra, v Americe se nedostává právníků a v Austrálii zase sháníme piloty.
EURO: Přesto prý nejvíce chybějí programátoři a lidé s IT vzděláním. CAMDEN: Máte pravdu, ve vyspělých zemích jich je nedostatek. Celosvětově platí, že vzdělávací systémy nevychovají dostatek absolventů, aby nahradili pracovníky, kteří během následující dekády odejdou do důchodu. Přitom podnikání stále více spoléhá na masivní IT podporu. Trochu lepší situace je ve střední a východní Evropě, kde ze škol vychází množství lidí s IT vzděláním. I proto sem přesouvají firmy z USA či Západu své operace a část programátorů z Česka, Polska a Maďarska míří do světa.
EURO: Jak firmy řeší nedostatek IT profesionálů? CAMDEN: Podniky v oblasti IT jsou často odkázány na dočasné najímání pracovníků. A stále více se spoléhají na nábory prostřednictvím HR agentur. Některé korporace dokonce založily v Číně a Indii vlastní univerzity pro školení IT profesionálů. Ale mění se i pravidla práce, aby zajišťovala vyšší flexibilitu a umožnila návrat těm, kteří například kvůli péči o dítě nebo věku museli ze zaměstnání odejít.
EURO: Někteří se snaží získat studenty již během studia. CAMDEN: Ano, firmy navazují partnerství s univerzitami, aby jednak zajistily přípravu studentů dle svých potřeb a také aby studenty zaujaly: oni si pak na zaměstnavatele při volbě povolání vzpomenou. Říká se tomu sklízení talentů (z anglického talents farming – pozn. red.). Zasejete semínko, a později „sklidíte“ talentovaného pracovníka.
EURO: Máte představy, kolik lidí bude v IT chybět? CAMDEN: Viděl jsem různé prognózy, moc jim nevěřím. Odhadovaná čísla sahala od několika až po desítky milionů chybějících během příští dekády. Nicméně důvěřuji zákonům nabídky a poptávky, jež nastolí rovnováhu. Již dnes mzdy lidí v IT rostou výrazně rychleji než v jiných odvětvích. Například v severní Americe, Evropě a Japonsku je přírůstek nominálních mezd dvakrát rychlejší než průměr. V Severní Americe o šest, v Evropě asi o sedm procent ročně. Zajímavé mzdy povedou k většímu zájmu studentů o obor.
EURO: S čím spojujete klesající ochotu lidí studovat přírodovědné a technické obory? CAMDEN: Důvodem je nedostatečná výuka matematiky a přírodních věd na základních školách. Navíc to souvisí i s obrazem úspěšných lidí, který lidem prezentují masová média. Díváte-li se na televizní show, není nikdy hrdinou vědec, nýbrž často lidé bez důkladnějšího vzdělání. Obecně též spíše vyzdvihujeme zásluhy lidí s ekonomickým a právnickým vzděláním oproti těm s přírodovědným zaměřením. A na evropských i amerických univerzitách už řadu let studuje technické obory množství lidí, kteří odtud nepocházejí, ale směřují pouze za studiem. Jde zejména o Asiaty, především Číňany. V USA se loni poprvé stalo, že se polovina těchto studentů vrátila do vlasti a stejný trend lze pozorovat i v Evropě. Závěr je jasný: cizinci, kteří beztak studují tyto obory častěji než Američané i Evropané, už v řadě případů nezůstávají v zemi studia.
EURO: Můžete konkretizovat firemní přesuny IT center do střední a východní Evropy? CAMDEN: Uvedu třeba Sun Microsystems, která do ČR umístila část softwarového vývoje, Computer Associates a další. Nejedná se o provoz podpůrných služeb, nýbrž o vývoj klíčových softwarových produktů, což je náročné na vysoce kvalifikovanou pracovní sílu.
EURO: Skutečně chybějí kvalifikovaní pracovníci i ve farmaceutických oborech a výzkumu? CAMDEN: Poptávka obecně překračuje nabídku. Ale jde-li v IT řekněme o desítky milionů lidí, ve farmaceutice a vědě to budou miliony. Pro farmaceutický průmysl je specifické, že existuje snaha přesouvat klinický výzkum z USA a západní Evropy do střední a východní Evropy, Asie či jižní Ameriky. Ve vyspělých státech dosáhly náklady na výzkum astronomických výšek. Navíc řada z těchto zemí nabízí výborně školený a početný personál, což se týká i Česka, kde k zákazníkům Talents Technology patří významné farmaceutické i CRO společnosti (clinical research organizations). O intenzitě přesunu svědčí i vývoj počtu klientů Talents Technology v Česku; firma se na farmacii začala zaměřovat přede dvěma lety a za tu dobu se počet jejích zákazníků aktivních výhradně v klinickém výzkumu ztrojnásobil.
EURO: Pro zlákání sofistikovaných projektů je důležitá nabídka kvalifikovaných lidí. Jak hodnotíte z tohoto pohledu české školství? CAMDEN: Český vzdělávací systém je velmi dobrý, nepotkal jsem ještě zaměstnavatele, jenž by profesní připravenost zdejších lidí zpochybňoval. Někdy mají Češi trochu problémy s jazyky a tudíž integrací do mezinárodních týmů, ale celkově schopnosti vašich pracovníků odpovídají potřebám zaměstnavatelů.
EURO: Ale v tisku se často objevují studie zpochybňující české školství. CAMDEN: Mohu dát jedinou odpověď: Neexistuje země světa, která by si nekladla otázky ohledně kvality svého vzdělávacího systému.
EURO: Další výtka zní, že Češi nejsou ochotni se stěhovat za prací. CAMDEN: Nelze říci, že neexistují Češi, kteří k tomu nejsou ochotní. Ovšem ve srovnání s Poláky je flexibilita nižší. Nicméně i v Polsku se vyšší mobilita pracovníků týká spíše dělnických profesí než třeba IT specialistů. Záměr Čechů zůstávat doma má zřejmé důvody – existuje řada zajímavých příležitostí, platy začínají být srovnatelné se západní Evropou a rovněž sem zamířilo mnoho IT projektů. Na druhé straně existují mladí čeští experti, kteří po absolutoriu chtějí strávit rok nebo dva v zahraničí. Ale většina se jich vrací. Navíc dnes není ani nutné, chcete-li pracovat pro globální firmu, odejít pryč - globalizace i korporace už dávno dorazily do ČR.
EURO: Jak si v ochotě cestovat za prací vedou různé národy? CAMDEN: Nejochotněji cestují Australané. Třeba u IT profesionálů v Evropě klesá ochota putovat tak rychle, jak se srovnávají rozdíly mezi hodnocením odborníků na západě a východě kontinentu. Dříve dosahovala absolutní hodnota mezd západoevropských IT specialistů trojnásobku oproti východu, ale dnes jsou už platy na osmdesáti procentech západního průměru. Vezmete-li v úvahu rozdíly v životních nákladech, IT profesionálové ze střední Evropy nemají výraznou motivaci odcházet. Ze stejných příčin se domů vracejí i asijští studenti z Evropy nebo Ameriky. Zatímco nyní je poměr mezd v IT branži ve srovnání USA a Asie asi dvě ku jedné, ještě před čtyřmi lety to někdy bylo i pět ku jedné. Rozdíly v odměňování se stírají. Růst cen asijské práce má ještě další důsledky – víme, že se některé projekty přesouvají z Indie zpět do USA. To platí spíše pro programování než střediska služeb.
EURO: Znamená to, že už na světě nezbývá moc míst s levnou a kvalifikovanou pracovní silou? CAMDEN: Nějaká taková země vždy bude. Dnes je žhavým hitem Vietnam, kde má třeba Intel výrobu chipů, čemuž by před dvaceti lety nikdo nevěřil. Pro centra služeb jsme nalezli Indii, kam později zamířily i práce z technické oblasti a IT. Některé země vytvářejí speciální vzdělávací postupy, například Čína a Filipíny trénují zdravotní sestry, aby mohly obdržet licenci k práci v USA. Takové země připravují pracovníky jako exportní artikl.
EURO: Co bude následovat? Afrika? CAMDEN: Africká infrastruktura určitě není na takové výši, aby umožnila přesun technologických profesí. Ale to neměl ani Vietnam, takže možná předvídáte správně.
EURO: Mají se Češi obávat, že společnosti, které zde vybudovaly centra, odejdou jinam? CAMDEN: V Praze už nyní máte nezaměstnanost pod tři procenta a v celé zemi méně, než činí průměr EU. Přitom pražská nezaměstnanost není dlouhodobě udržitelná – její „níže“ tlačí na růst mezd. Je tedy možné, že z vašeho hlavního města některé firmy odejdou, jiné však přibudou. Ale vysoké nezaměstnanosti se zřejmě bát nemusíte.
EURO: Jak jsou na praxi připraveni pracovníci různých zemí? CAMDEN: Srovnání je obtížné - často se úroveň absolventů liší mezi univerzitami jedné země. Ale lze říci, že pracovníci z asijských zemí jsou velmi přizpůsobiví a mají slušné vzdělání; střední a východní Evropa sice kvůli menší populační základně nabízí méně pracovníků, ale ti mají vyšší přidanou hodnotu.
EURO: Několikrát jsme zmínili centra služeb. Kam je firmy umístí v budoucnu? CAMDEN: Centrály například dlouho vznikaly v Bruselu. Ne, že by tam byla levnější pracovní síla nebo jednodušší zákony, ale sídlí tam orgány EU. Své postavení v oblasti center služeb pro Asii si udrží Indie. V Evropě se střediska služeb přesouvají stále na východ a nemyslím, že Česko je poslední země, kde se trend zastaví – již nyní vznikají první centra v postsovětských republikách.
EURO: Množství pracovních sil omezí stárnutí populace. Jak se s tím vyrovnávají jednotlivé státy? CAMDEN: Stárnutí pracovníků je vidět i na Kelly Services: máme více zaměstnanců starších padesáti let nežli mladších pětadvaceti roků. Když jsem do Kelly přišel, bylo tomu naopak. Už dnes v některých zemích klesá absolutní počet pracovníků, což je případ Itálie a dalších zemí západní Evropy. Letos se to prvně stalo i v Japonsku. Dalším problémem je - přestože v některých zemích jako v USA nebo v Německu počet pracovníků roste -, že jde často o nelegální imigranty. Ti však v mnoha případech nemají dostatečnou kvalifikaci, a tudíž počet kvalifikovaných lidí i tam klesá. Proto se země snaží posilovat své pracovní síly; jednak tím, že oddalují odchod do důchodu, neboť posun o pět let zvýší počet aktivních pracovníků o deset procent. A další metodou jsou již zmíněné možnosti práce na částečný úvazek. Dnes tvoří tito lidé spolu s nájemními pracovníky v Evropě a USA asi pětinu pracovní síly, přestože třeba ve Spojených státech to bylo před deseti lety asi jen čtrnáct procent.
Carl Camden (50) je prezidentem a CEO společnosti Kelly Services. Do firmy přišel v roce 1995 jako viceprezident pro korporátní marketing. Před Kelly Services pracoval v pozici viceprezidenta a ředitele pro korporátní marketing bankovní holdingové KeyCorp. Předtím působil ve Wyse Advertising a byl spoluzakladatelem a spoluvlastníkem North Coast Behavioral Research Group. Rovněž přednášel jako docent na katedře komunikace na Cleveland State University, působí jako člen správních rad několika amerických vysokých škol. V roce 2005 obdržel ocenění Individual Citation Award od Mezinárodního sdružení profesionálů pracovního trhu (International Association of Workforce Professionals) za roky 2004 a 2005. V roce 2004 jej ocenila Národní asociace státních pracovních úřadů USA (National Association of State Workforce Agencies) plaketou Williama L. Heartwella, Jr., která se uděluje za významné přínosy trhu práce.
Je ženatý, má dvě děti. Poslouchá hudbu, nepohrdne dobrým vínem a jídlem.
