Ztráty přinesly i obchody s komoditami
Dosud jsme představovali jen nejlepší akciové fondy za různá období. Podívejme se na nejhorší fondy za poslední tři roky. V té době se začal hroutit nafouklý akciový trh v Asii. Není proto divu, že mezi nejhoršími fondy se umístily ty, které investují do akcií v Thajsku, Malajsii či Indonésii. A to navzdory faktu, že například výkonnost fondu Fidelity Malaysia od 1. ledna 1999 činí přes 300 procent. Ještě musí totiž vydělat 41 procent, aby ten, kdo jej koupil před třemi roky, měl z této investice nulový zisk. Nejhůře dopadl Invesco Asia Tiger Warrant. Ten totiž neinvestuje do akcií, ale do dlouhodobých opčních listů na akcie a využívá takzvaného pákového efektu. V praxi to znamená, že jeho zisky i ztráty mohou být mnohem větší než u klasického akciového fondu. Kvůli poklesu cen v minulých letech neměly na růžích ustláno ani fondy investující do surovin a komodit. To se však mění. Nástup ekonomické konjunktury ve světě zvyšuje poptávku po primárních vstupech - komoditách a dává všem fondům větší naději do budoucna. Například Orbitex Natural Resources dosáhl v roce 1996 zhodnocení 39,4 procenta a v roce 1993 pak 60,4 procenta. Rok 1999 však zakončil třetí ztrátou v řadě, tentokrát o 43,6 procenta. Na lepší časy se také blýská fondům, které investují do zlata a do akcií zlatých dolů. Manažer fondu Mercury Gold & Mining Trevor Steel věří, že takzvaná Washingtonská dohoda ze září 1999, která omezuje prodeje a půjčování zlata ze strany centrálních bank, znamená bod zlomu v dlouhodobém poklesu ceny zlata. Podle něj se cena zlata bude v nejbližším období pohybovat v pásmu 325 až 350 dolarů za trojskou unci.
