Kapitola 148
Radar z Brd je na… dvě věci * Déja vu * Léčba ženami * Střízlivý anděl strážný
Radar z Brd je na… dvě věci
Spojené státy americké vyškrtly Severní Koreu ze seznamu států podporujících terorismus. Pěkné kamarády si Američané vybírají! Severní Korejce, Muammara Kaddáfího…, ale Íránci bůhvíproč kamarády nejsou. No ještě že! Jinak by už nebyla žádná záminka pro radar v Brdech a my bychom se nemohli hrdinně, statečně a neochvějně postavit po bok demokracii za ropu vyvážejícího světa! Ještě že ti naši politici mají tak dobře v genech zažrané ideologické vidění světa, protože z odborného hlediska radar odůvodnit nelze.
Již před pěti lety přiznal pákistánský prezident Parvíz Mušaraf, že nejtrapnější okamžik zažil, když mu tehdejší ředitel CIA George Tenet ukázal plány jaderných zařízení (odstředivek) s pákistánskými čísly a označeními, které unikly „péčí“ pákistánského vědce Abdula Kadíra Chána do Severní Koreje a Íránu. Abdul Kadír Chán jim kromě plánů dal i součástky odstředivek a samotné odstředivky.
Pak tu tedy něco strašně neštymuje: Provinilý Pákistán je spojenec, severokorejský prostředník kamarád – a příjemce nepřítel? Nevalí nám někdo klíny do hlavy? Nedostaly se ony jaderné komponenty do Íránu řízeně, aby pak posloužily jako záminka k vojenskému tažení za ropou?
Déja vu
Krutou ironií píše na thestar.com světoznámý novinář Eric Margolis, jinak odborník na Afghánistán, o lidech, kteří tvrdí, že ohledně situace v této zemi už je vidět světlo na konci tunelu. „Na konci afghánského tunelu skutečně vidíme světlo. Září reflektory náklaďáku, který je plně naložen dynamitem!“ Afghánci tady v Afghánistánu se do toho neměli míchat. Pravda, cizí vláda k nim vtrhla s vojskem. Ale Afghánci se začali plíst do svých vlastních záležitostí a napadli cizí vojska, zrovna když poklidně vtáhla do jejich země. Tím porušili mír oni, a všechna krev padá proto na jejich hlavy. (Parafráze citátu o Polácích a Polsku z knihy Matka Kuráž Bertolta Brechta.)
Léčba ženami
Bude-li v Izraeli zvolena do čela vlády šéfová strany Kadima Cipi Livniová, píše dle serveru iDnes Fania Oz-Salzbergerová, půjde o první zemi na světě, kde budou v čele tří sloupů demokracie ženy: Cipi Livniová předsedkyní vlády, Dalia Iciková předsedkyní zákonodárného sboru (Knesetu) a Dorit Bejnišová předsedkyní Nejvyššího soudu. Pomůže to?
Nelze v této souvislosti nevzpomenout profesora Milana Machovce, jehož jednou tezí bylo, že ze současné bryndy nám může pomoci větší podíl žen ve veřejném životě. Měl by asi z Izraele radost, ale střízlivou. Dle Machovce je u mužů patrnější individualismus, s nímž je spojeno přesvědčení, že individuální smrtí všechno končí, kdežto u žen je podstatně silnější vědomí rodu. Machovec se označoval za feministu, jemuž nejde o nastolení matriarchátu. O něm ostatně tvrdil, že nikdy neexistoval, protože za takzvané předpatriarchální civilizace měli muži v rukou pouze věci vojenské, kdežto ženy zastávaly roli kulturní, kněžskou, udržovaly krb a vychovávaly děti.
Machovcův příklon k feminismu způsobili muži. „Ta jejich arogance – a teď bez zřetele, zda to byli komunisté, zápaďáci nebo naši dnešní politici – je do nebe volající. Kam to přivedli? Muži to mají v rukou už tři tisíce let a přivedli to k úplné zkáze planety! Nemyslím si, že ženy jsou inteligentnější než muži. Jsou však něžnější, jemnější, rodovější. Zkusme to s nimi,“ řekl profesor Machovec. Má pravdu! Zkusme to s nimi!
Střízlivý anděl strážný
Jörg Haider zemřel. Člověk, jehož pravou povahu prostořece deklaroval Miloš Zeman – jakoby zástupně za celou Evropskou unii, která se bezpohlavně utápí v takzvané politické korektnosti. Prý zemřel významný politik. Taková a podobná falešná epiteta ze sebe potí zbabělci, kteří v soukromí nepochybně říkají něco zcela jiného. A co když právě toto je politicky nekorektní? Co když je politicky korektní říkat na veřejnosti i v soukromí to samé?
Obecně lze říci, že zbytečně zmařeného lidského života je vždy škoda. Pokud však někdo jezdí jako prase, je velké štěstí, když se zabije sám a nikoho dalšího ani nezraní. Obzvlášť když tyto vepřové způsoby jsou manifestací jeho politické pozice! Obecně je jistě škoda každého politika, který to umí s lidmi. Na druhé straně je nutné férově přiznat, že rozhodně nebudeme postrádat Haiderovy názory, zejména některé z nich, a to ani omylem. Jistě nebudou chybět ani v Evropě. Nota bene v době, kdy lze očekávat ekonomickou recesi, jejíž důsledky jsou živnou půdou pro „jednoduchá řešení“ různých frajtrů. A Haiderův anděl strážný měl zřejmě opakování historie plné zuby.
