Produkce vaší společnosti je široká, co vše v současnosti
nabízíte?
Libor Sušil: Zaměřujeme se převážně na výrobu systémů pro
řízení světelných křižovatek ve městech, dále na telematické systémy, které
monitorují dopravu. Vyvíjíme také systém na vážení kamionů za jízdy v plné
rychlosti, silniční meteorologii a systémy podporující správnou zimní údržbu a
parkovací systémy. Poslední oblastí je vývoj softwarové platformy Invipo,
kterou vyvíjí naše sesterská společnost Incinity. Technologie dokáže propojit
systémy ve městě nebo na dálnicích a umožňuje jejich vzájemnou interakci.
Zmínili jste produkt, který nabízíte, a to je vážení
kamionů za jízdy. Jak funguje? Je to opravdu v plné rychlosti?
LS: Nejedná se jen o kamiony, ale obecně o všechna auta.
Primárně se systém nyní aplikuje tak, že hledá přetížená nákladní vozidla, jež
ničí silnice. Systém je zabudovaný v běžném jízdním pruhu silnice nebo dálnice,
ke kterému patří něco jako mýtná brána, kde jsou kamery snímající registrační
značku vozidla. Přímo za jízdy v plné rychlosti vozidla zvážíme, změříme a
vyhodnotíme data.
Zvážíme každou nápravu, každé kolo, na základě dat
vygenerujeme celkovou hmotnost a jsme schopni vyčíslit, jestli odpovídá
pravidlům. Pokud je vůz přetížený, spouštíme následně třeba přímé pokutování. V
podstatě stejně jako to v Česku znáte na překročení rychlosti, stejným způsobem
jsme schopni vygenerovat pokutu za přetížené vozidlo. Mimochodem, Česká
republika byla první zemí na světě, která systém zavedla.
| Cross Zlín |
| Česká rodinná firma se od roku 1994 zabývá vývojem a výrobou chytrých technologií pro monitorování a řízení silniční dopravy. Klíčový směr, kterým se společnost ubírá, jsou inteligentní dopravní systémy a koncepty Smart Cities. Firma je největším výrobcem světelných signalizačních systémů v Česku. Rozsáhle exportuje a její systémy fungují ve více než 55 zemích světa. Ve spolupráci s agenturou CzechTrade zaznamenává první úspěchy v Latinské Americe a v letošním roce se společně zaměřují na oblast jihovýchodní Asie. |
Kolik vážících systémů je nainstalováno v Česku?
LS: V Česku jich je asi 25, další máme ve světě. Největší
dodávkou, již jsme realizovali, bylo 110 kusů na maďarské dálnici. V tomto
oboru to byl asi největší projekt na světě.
Michal Neumann: Uvedený systém jsme dodávali do mnoha zemí ať
už v Evropě, či Asii, vyhráli jsme například také tendr v Ugandě, máme dodávky
do Ruska, Polska, Vietnamu, Thajska, Japonska, na Filipíny, do Koreje a
dalších.
Spolupracujete při vývozu v cílových zemích s místními
partnery, nebo jste tam napřímo za svou společnost?
LS: Někdy se víc kloníme ke hledání místních partnerů, ale
následně jsme limitovaní tím, že dodáme jen technologii a vše spojené s
provozem jde mimo nás. Na druhou stranu máme i zkušenost, kdy jsme to dělali
naopak. To bylo v Turecku ve městě Izmir, kde jsme realizovali poměrně rozsáhlý
projekt Smart City ještě společně s firmou AŽD Praha.
My jsme byli těmi, kteří nabízeli technologie do tendru. Když
jsme tendr vyhráli a byli zodpovědní za jeho realizaci, teprve pak jsme si
najímali místní firmy. Nyní máme v Turecku i vlastní pobočku.
MN: Řada projektů probíhá tak, že místní firmy, které o
projektech ví, nás samy kontaktují.
Jak se vám na tureckém trhu celkově daří?
MN: Projekt v Izmiru byl v celosvětovém měřítku jeden z
nejkomplexnějších. Nainstalovali jsme zde řadu zařízení a propojili je s již
existujícími technologiemi do chytrého města, kde mezi sebou komunikují a
vytvářejí chytré scénáře. Zavedením systému se výrazně urychlila průměrná doba
dojezdu z letiště do centra města, která spadla ze 44 na 21 minut, a snížily se
dopravní zácpy. Ve špičce jsme čas příjezdu snížili až dvojnásobně.
Základ celého systému je řízení na světelných křižovatkách,
kde jsme všechny technologie kompletně vyměnili a původní zůstaly jen samotné
semafory. Asi 500 křižovatek je vybaveno naší technologií, naším řídicím
centrem a naši inženýři tam připravili celé dopravní řešení.
LS: V současné době začínáme realizovat podobný dopravní
projekt u nás v Česku pro Hradec Králové. Systémy máme také ve Zlíně, právě po
jejich zavedení zrychlila městská doprava. Dále v Olomouci, Brně, Ostravě a
řadě menších měst.
Proč jste oslovili stran podpory agenturu CzechTrade?
LS: Máme s exportem poměrně dlouhodobou zkušenost, více než
15 let, byl ale celou dobu dělaný spíše náhodně. Na naší straně neexistovala
žádná proaktivní činnost, spíš jen reaktivní na základě požadavků, které přišly
z různých států. Realizoval se tudíž jeden projekt na jednom konci světa, druhý
na druhém konci světa.
Řekli jsme si, že je opravdu škoda přistupovat k exportu
takto nahodile a že by stálo za to zaměřit se na trhy a regiony, ve kterých vidíme
větší příležitosti. Proto jsme oslovili CzechTrade a začali s ním spolupracovat
v námi vytipovaných regionech.
MN: Konkrétně v loňském roce jsme intenzivně spolupracovali s
kancelářemi CzechTrade v zemích Latinské Ameriky, kde jsme si vytipovali několik
cílů – Mexiko, Peru, Kolumbii. V letošním roce začínáme spolupracovat v regionu
jihovýchodní Asie. Jsou to vzdálenější kraje a do budoucna zde zvažujeme i
založení vlastního zastoupení.
Jakým způsobem spolupráce probíhá?
LS: Důležitá je první rešerše, kdy jsme například v Peru
zjistili, že při řízení světelných křižovatek tam používají systémy, které
technicky nejsme schopni dodat, takže už další kroky nepodstupujeme. Ale třeba
v Mexiku jsme byli mile překvapeni, že jsou na trh ochotni pustit i jiné
systémy než ty, jež aktuálně používají. S CzechTradem jsme začali spolupracovat
na vytipování firem vhodných k oslovení.
MN: Spolupráce probíhá podle našich individuálních potřeb.
Většinou si společně nadefinujeme strategii pro konkrétní trh a v první fázi
pracovníkům agentury předáme základní požadavky, co od nich na místě
potřebujeme zařídit. Udělají nám první rešerši na trhu, a když zjistíme, že je
to zajímavé, domluví nám nutné schůzky.
Jelikož je koncovým zákazníkem zpravidla státní sektor, je
nutná i úzká spolupráce s místní ambasádou, která nám například pomáhá s
dojednáním prvních schůzek na ministerstvech. Následně nám CzechTrade pomáhá s
konkrétními věcmi, jako je třeba rešerše koncesionářů, pokud jsou dálnice
soukromé, pomáhají nám také se schůzkami s místními firmami, které instalují
technologie.
S čím jste už v Latinské Americe uspěli?
MN: V minulosti jsme například realizovali jeden větší
projekt v Brazílii, což bylo řízení dopravy ve městě Niterói. Dále jsme do
Brazílie a Mexika dodávali systémy vážení za jízdy. V Kolumbii jsme začali s
menšími projekty řízení světelných křižovatek.
Doma v Česku je pro vás významný také obor meteorologie ve
vazbě na údržbu silnic.
MN: Naše technologie pomáhá k řízení zimní údržby po celé
republice a je na ni napojeno přes 650 meteostanic, nejen našich. Podle všech
údajů vyhodnocujeme, jakou zimní údržbu provádět, kdy a kolik sypat. Data
následně poskytujeme všem společnostem, které mají údržbu na starost a zároveň
sledujeme i efektivitu jejich práce.
LS: Český řidič si každý rok stěžuje na práci silničářů, že
nebyli moc připraveni a zase zaspali. Ale já vám zodpovědně můžu říct, že Česká
republika je z hlediska zimní údržby silnic na úplné světové špičce. Silničáři
nemůžou vyjet hned všude, protože mají omezené kapacity, takže se vždycky prvně
věnují těm důležitějším tahům.
Podle výsledků z našich systémů, jež můžeme porovnat s jinými zeměmi, je jejich práce prováděna velmi kvalitně a velmi efektivně. Spousta zemí by se od nás mohla učit, protože takhle široká a propracovaná síť meteostanic je z celosvětového hlediska unikátní.
PDF verze březnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
