V době, kdy z naší planety rychle mizí neobnovitelné zdroje a ovzduší znečišťují emise, je otázka udržitelnosti stále častěji skloňovaným tématem. Na její princip tak v posledních letech přecházejí nejen jednotlivci, ale i celé firmy. Nejde přitom pouze o třídění odpadu a omezení plastových tašek a lahví. V souladu s udržitelností dnes totiž vzniká celá řada velkých projektů – od zeleného bydlení přes opravárny až po udržitelné módní značky.
Důležité slovo v tomto ohledu pak mají třeba supermarkety, které kromě vlastní svědomitosti řeší i dopad, jaký v otázce ekologie mají na své zákazníky. Typicky problematickou oblastí je potravinový odpad. Toho bylo podle reportu, který v roce 2021 vydala Organizace spojených národů, v domácnostech, obchodech a stravovacích službách vyprodukováno na 931 milionů tun ročně, přičemž největší podíl měly domácnosti. Za nejméně škodlivé jsou pak v tomto ohledu dle dokumentu považovány právě obchody.
„Lidé si často myslí, že tím, kdo plýtvá, jsou supermarkety, ale dle veřejně dostupných studií jsou za více než 50 procent potravinového odpadu odpovědné domácnosti,“ potvrzuje Petr Chalupianský, manažer společenské odpovědnosti (CSR) Kauflandu. Ten se s plýtváním jídla snaží bojovat vzděláváním svých zákazníků.
V loňském roce proto společnost spustila edukační kampaň Nekrm koš!, na které spolupracuje s organizací Zachraň jídlo. V rámci kampaně nabízí tipy na efektivní uskladnění potravin, recepty na jídla ze ,zbytků‘ nebo také vysvětluje rozdíl mezi minimální trvanlivostí a datem spotřeby.
Přímo na prodejnách pak mají lidé možnost využít produktů, jakým je třeba nekonečné víčko, jež lze používat i opakovaně, nebo sáček na ovoce, zeleninu či pečivo fungující na podobném principu. „Téma plýtvání je teď pro domácnosti důležité i z ekonomického hlediska. Vzdělanost v tomto směru pomalu roste,“ říká Chalupianský.
Kaufland samozřejmě není jediným řetězcem, který se plýtvání snaží zamezit. Podobnou snahu vynakládá například i síť prodejen Tesco, jež na 33 vybraných prodejnách po celé České republice sjednotila sekce s potravinami, které se blíží expiraci. Ty následně zlevňuje až o 75 procent. Na slevy takovýchto produktů pak sází rovněž Albert.
Lídři střední Evropy
Obecně si supermarkety v přechodu na udržitelnost vedou čím dál lépe. Konkrétně v Kauflandu souvisejících témat neustále přibývá. A díky tomu, že zmíněný řetězec spolu s Lidlem spadá pod německou skupinu Schwarz působící v osmi zemích světa, patří v daném směru dle Chalupianského minimálně mezi lídry střední Evropy.
„Udržitelnost vidím jako trend, který k nám postupně přichází ze západu. A právě retailový sektor je ten, který jej prosazuje do České republiky,“ konstatuje manažer. Rostoucí poptávku po udržitelnosti pak vnímá také od odborné veřejnosti, politiků, měst i samotných zákazníků: „Pro některé kupující představuje základní měřítko při rozhodování, v jakém obchodě nakoupit.“
Stát se ekologicky neutrálnějším si dal za cíl i samotný Kaufland, který podle studie společnosti Impact Metrics opakovaně platil za nejudržitelnější řetězec roku. Nedávno se zavázal snížit do konce dekády množství provozních emisí o 80 procent, a to v porovnání s rokem 2019. S prvními kroky směřujícími k tomuto cíli se společnost veřejnosti svěřila v rámci reportu udržitelného rozvoje, který poprvé vydala před dvěma lety v květnu.
Z informací v něm obsažených vyplývá třeba to, že se řetězci během jediného roku podařilo snížit objem emisí CO2 o 8,62 procenta. Další posun k omezení znečišťování ovzduší společnost zaznamenala i v následujících letech, konkrétní číslo však zatím nezveřejnila. Nashromážděná data totiž momentálně prochází ověřovací fází, přičemž k dispozici budou už během letošního roku.
Velkým tématem je v Kauflandu aktuálně i snižování plastového odpadu. Toho řetězec jen v úseku ovoce a zeleniny díky udržitelným opatřením uspoří až 100 tun ročně. Pro představu, jen odstranění plastového obalu ze salátové okurky zbavilo Kaufland 40 tun odpadu ročně, dalších devět tun za rok pak zmizelo zrušením jednorázových víček jogurtů privátní značky K-Jarmark.
,Ledky‘, fotovoltaika i zelená střecha
Cestu k ekologickým prodejnám pomohl Kauflandu zkrátit například přechod na 100procentně zelenou elektřinu. Součástí písecké provozovny je pak i solární elektrárna o roční kapacitě 30 megawatthodin. „S možností instalace fotovoltaické elektrárny počítají i všechny prodejny, které budou do budoucna vznikat,“ tvrdí Chalupianský a dodává, že jen během letošního roku by měla fotovoltaika přibýt na 10 pobočkách.
Co se týče úspory energie jako takové, k ní řetězec využívá LED osvětlení, které je součástí vnitřních prostor všech jeho prodejen. V loňském roce jej nainstaloval na 60 provozovnách, přičemž jedna pobočka vyšla zhruba na 750 tisíc. „Návratnost očekáváme do 2,5 let, ale při současném růstu cen možná i dříve,“ míní manažer s tím, že celková investice 45 milionů korun jim dle výpočtu zajistí úspory ve výši 18 milionů.
Ušetřit peníze i přírodu pak Kaufland hodlá také využitím odpadního tepla z chlazení, které následně slouží k vytápění prodejen. Snižovat spotřebu energie navíc pomáhá též přítomnost dveří na chladicích boxech nebo moderní vzduchotechnika fungující na základě spínacích senzorů. V rakovnické prodejně zase řetězec na splachování toalet využívá dešťovou vodu a hned čtyři jeho české prodejny jsou pokryty zelenou střechou.
Neprodané ovoce míří za zvířaty
Směrem k udržitelnosti se v Kauflandu snaží motivovat i své zaměstnance, a to třeba prostřednictvím soutěže ve třídění odpadu mezi jednotlivými prodejnami. „Ročně jsme díky tomu vytřídili o 2600 tun plastu a papíru více. A když se na to podíváme z ekonomického hlediska, je přínosem soutěže finanční úspora v hodnotě zhruba 2,5 milionu korun,“ přibližuje Chalupianský.
Další přibližně dvoumilionové úspory pak supermarketu zajišťuje také spolupráce s lokálními farmáři, mysliveckými spolky a zoologickými zahradami, kterým za symbolickou cenu prodává například jednodenní ovoce, zeleninu a pečivo. Se strategií týkající se zásob v prodejně obecně pomáhá IT systém, který predikuje poptávku po konkrétním zboží, díky čemuž předchází jeho plýtvání. Vychází přitom i z historických trendů.
