Že se titan v medicíně používá k tvorbě protéz, není ničím novým. Běžně jej najdeme třeba v umělých kloubech či zubních implantátech. Jako náhrada celého srdce ale posloužil vůbec poprvé. Konkrétně byla dočasná titanová pumpa voperována 58letému muži ze Spojených států, kterému vlastní orgán selhal a dárcovské srdce zatím nebylo k dispozici. Čekání se nakonec prodloužilo na osm dní, během nichž mu krev do těla pumpovala právě ona kovová náhrada, uvádí web SciencAlert.
Kovové srdce TAH (Total Artificial Heart) bylo navrženo společností BiVACOR, která se zabývá výrobou lékařských přístrojů. O věrnou napodobeninu se ale tak úplně nejedná. Umělé srdce totiž není zhotoveno tak, aby bilo jako skutečný orgán. I bez pružných komor a čerpacích membrán je ovšem dle společnosti dostatečně výkonné, aby vydrželo zátěž v podobě cvičení, a zároveň dostatečně malé na to, aby vyhovovalo většině mužů i žen, a dokonce i dětem.
Dvoukomorový přístroj je velký zhruba jako lidská pěst. Vzhledem k tomu, že je vyrobený z titanu, je prý prakticky nerozbitný a spolehlivě odolává korozi i mechanickému opotřebení. Uvnitř kovové „schránky“ se nachází magneticky levitující rotor, který pumpuje krev do plic a zbytku těla. A protože se tento rotor nedotýká žádného jiného povrchu, nemělo by údajně hrozit, že časem dojde k jeho opotřebení – tedy minimálně ne k tomu způsobenému třením. Celé zařízení je pak napájeno malým externím přenosným ovladačem, jenž z těla na povrch kůže vychází v oblasti žaludku.
Dekáda výzkumu a testování
Tomu, než se kovové srdce v Texas Heart Institute poprvé dostalo do hrudníku živého pacienta, předcházelo deset let. Během nich bylo zhotoveno hned několik návrhů a provedeny desítky studií na zvířatech.
„Jsem nesmírně hrdý na to, že jsem byl svědkem první úspěšné implantace našeho TAH u člověka. Tento úspěch by nebyl možný bez odvahy našeho prvního pacienta a jeho rodiny, bez obětavosti našeho týmu a našich odborných spolupracovníků v Texas Heart Institute,“ říká Daniel Timms, zakladatel společnosti BiVACOR, jež novým zařízením přináší naději mnoha pacientům se závažnými chorobami srdce.
Nutno zdůraznit, že technologickému pokroku navzdory zůstává aktuálně nejúčinnějším řešením pro pacienty s těžkým selháním srdce skutečné dárcovství. Problémem ale mimo jiné je, že ne vždy je orgán k dispozici v okamžiku, kdy jej dotyčný potřebuje. Což ostatně potvrzují i statistiky: na celém světě se ročně provede méně než šest tisíc transplantací srdce, přičemž konkrétně v Česku jich podle dat ÚZIS v roce 2022 bylo uskutečněno jen jednasedmdesát.
Ovšem ani co se týče srdcí umělých nejsou statistiky tak pozitivní, jak by bylo potřeba. Za posledních dvacet let bylo americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) komerčně schváleno jen jedno jediné řešení. Jedná se o zařízení SynCardia Total Artificial Heart, které je však určeno jen pro „krátkodobé“ užití, neboť není dostatečně odolné vůči prostředí lidského těla. U pacientů čekajících na operaci každopádně vydrží i roky.
Roky čekání by mohly být minulostí
TAH od BiVACORu získal loni v listopadu od FDA souhlas k implementaci náhrady až pěti pacientům s datem selhání srdce v roce 2024. Vzhledem k úspěšné první operaci lze tedy očekávat, že v blízké budoucnosti přibydou i další.
„Celosvětový dopad komerčně životaschopné, dlouhodobé mechanické náhrady selhávajícího lidského srdce bude obrovský. Čekání pacientů, kteří zoufale potřebují transplantaci srdce, se zkrátí z několika let na okamžitou dostupnost, čímž se rychle zajistí výrazně lepší kvalita života,“ píše se ve studii BiVACORu.
