Odvážným podnikatelům se vyplácí investovat do e-businessu
Již několik let mají Poláci svoji oficiální „ligu milionářů – nejbohatších podnikatelů. Mnozí z nich se pustili do soukromého podnikání už v sedmdesátých letech, někdy i za podpory příbuzných žijících na Západě. V posledním žebříčku zveřejněném týdeníkem Wprost nastaly ve srovnání s předchozími lety znatelné změny. Na jeho špici se (konečně) prodral nejznámější podnikatel Jan Kulczyk, který na druhé místo posunul loňského šampiona Aleksandera Gudzowatého, podnikajícího hlavně v barterovém obchodě s Ruskem. Ještě důležitější než tato výměna stráží na vrcholu polského TOP–100 podle časopisu Wprost je, že své pozice si posílili podnikatelé, kteří vsadili na informační technologie. „Polské investory pořádně rozpaluje e–business, a tak přibývá lidí vytvářejících e–fortune, poznamenal týdeník. Ten hlavní boom podle něj ale teprve přijde, neboť hodnota polského trhu internetových obchodů se za loňský rok odhaduje na pouhých 50 milionů dolarů a za reklamu umístěnou na internetu se zaplatilo jenom několik milionů dolarů. Internetová horečka. Letošní přehled nejbohatších Poláků (opírající se o údaje roku 1999) dokazuje, že země zažívá opravdovou internetovou horečku. Dokládá to vývoj akciových kursů firem tvořících takzvanou New Economy. Například papíry společnosti Optimus za letošní leden až květen přibraly 730 procent a akcie firmy Prokom, jež patří třetímu nejbohatšímu Polákovi Ryszardu Krauzemu, vzrostly o 322 procent. Informačně technologický boom v Polsku v posledních několika letech podle odborných odhadů polyká kolem půldruhé miliardy dolarů ročně, z toho přibližně polovina přichází z veřejných zdrojů. Není divu, že o tyto peníze se svádějí urputné souboje. O tom by mohl vyprávět právě Krauze, považovaný za zkušeného a úspěšného „lovce veřejných zakázek. Jeho velkým konkurentem je Aleksander Lesz. I když je na žebříčku patnáctý, jeho firma Softbank kontroluje 38 procent polského trhu softwaru. Miliardář na čtyřech nohách. Na špici letošní tabulky nejbohatších Poláků se prodral padesátiletý Jan Kulczyk, který na počátku devadesátých let založil společnost Kulczyk Holding. Ta nyní patří k nejsilnějším kapitálovým skupinám v Polsku, o čemž svědčí fakt, že v letech 1991–1999 do různých odvětví a oborů investovala kolem 400 milionů dolarů. Kulczyk Holding, zahrnující přes sto firem a zaměstnávající více než tři tisíce lidí, vykázal loni příjmy přes dvanáct miliard zlotých a čistý zisk 715 milionů zlotých. Přes devadesát procent akcií holdingu drží manželka zakladatele Grażyna. Kulczykovo impérium se opírá o čtyři nohy. Rodinná tradice velela držet se potravinářství. „Proto jsme investovali do několika významných polských pivovarů, říká Kulczyk v časopise Wprost. Druhým pilířem jsou automobily – jejich dovoz a leasing ve spolupráci s Volkswagenem. I když hlavní Kulzcykovy podnikatelské aktivity souvisejí s „Old Economy , ta nová rychle přibývá na váze. Před lety, kdy v Polsku málokdo věděl, co to vůbec jsou mobilní telefonní sítě, Kulczyk založil kapitálovou skupinu, jež získala koncesi na budování sítě GSM. Později svoje podíly v sektoru mobilních telekomunikací prodal a začal věnovat pozornost pevným telekomunikacím. Nedávno v rámci konsorcia s France Telecomem získal pětatřicet procent akcií telekomunikačního operátora TPSA. Čtvrtý opěrný sloup impéria tvoří finanční služby (podíly v několika bankách) a v poslední době se rýsuje další klíčová oblast podnikání – vývoz ruské a polské elektřiny do Německa ve spolupráci s tamní firmou PreussenElektra.
- *Aleksander Gudzowaty (62 let) Koncem roku 1990 zaregistroval svoji zahraničněobchodní firmu Bartimpex, která se v polovině roku 1993 přeměnila na akciovou společnost. Na výsluní se dostala především díky barterovým operacím s ruským plynárenským gigantem Gazpromem a moskevskou radnicí – za ruské suroviny Gudzowaty platil dodávkami potravin a průmyslového spotřebního zboží. Úhrnná tržní hodnota Bartimpexu se odhaduje na 400 milionů dolarů, což je nejvíce z polských soukromých firem. Experti tipují, že loni dosáhl příjmů 2,8 miliardy zlotých a čistý zisk 142 milionů zlotých. Jde o typický rodinný podnik, v němž drží 69 procent akcií syn Tomasz, pět procent manželka Grażyna, ale šéfovi patří 26 procent preferenčních akcií poskytující mu 64 procent hlasů. Ryszard Krauze (44 let) Stál u zrodu skupiny firem Prokom (první z nich založil v roce 1989). Největší z nich je Prokom Software specializující se na dodávky kompletních informačních systémů pro soukromé firmy i státní úřady. Jenom tato firma zaměstnává 1900 lidí a loni měla příjmy skoro 800 milionů zlotých. Čistý zisk se odhaduje na 91 milionů zlotých. Krauze vlastní také 79,5 procenta akcií ve společnosti Prokom Investments, která má na starosti veškeré „neinformační aktivity skupiny Prokom – například výstavbu a obchod s palivy. Příjmy Prokomu Investments loni dosáhly 566,3 milionu zlotých, zisk 9,2 milionu zlotých. Zygmunt Solorz (44 let) Výlučný majitel televizní stanice Polsat a s ní souvisejících producentských a dalších firem. Jeho soukromý televizní koncern (největší ve střední a východní Evropě) zaměstnává na 700 lidí a má tržní hodnotu zhruba dvě miliardy zlotých. Polsat loni na příjmech z reklamy utržil přes 1,5 miliardy zlotých, což představovalo 40 procent veškerého polského trhu televizní reklamy. Solorz kromě toho vlastní obchodní firmu a obchodní dům ve Wrocławi. Část zisků investoval také do televizního byznysu v Litvě a na Ukrajině. Piotr Buchner (56 let) Je majitelem 74,35 procenta akcií firmy Centrum Leasingu i Finansów. Loni uzavřel leasingové smlouvy na zboží v hodnotě přesahující 180 milionů zlotých, když příjmy jeho firmy činily 79 milionů a zisk 2,5 milionu zlotých. Büchner také vlastní 39,7 procenta akcií společnosti Metalexport, což je holding zastřešující 33 firem, z toho sedm jich podniká v zahraničí. Büchner nyní jedná s vládou o koupi dalšího balíku akcií této firmy. Do jeho majetkového portfolia také patří obchodní a polygrafická firma (druhá největší v Polsku na výrobu etiket). Ve všech společnostech, kde Büchnerovi patří určitý podíl, pracuje přes 4000 zaměstnanců a loňské příjmy těchto firem se vyšplhaly na 1,4 miliardy zlotých. Michal Solowow (37 let) Tento inženýr–strojař patří k nejvýznamnějším individuálním investorům na Varšavské burze cenných papírů. Vystupuje jako hlavní vlastník ve čtyřech akciových společnostech – Mitex (stavebnictví, obchod, služby), Echo Investment (developerská činnost), Nomi (velkoobchod i maloobchod) a Cersanit (největší polský výrobce sanitární keramiky). V minulém roce se zviditelnil tím, že se pokusil převzít kontrolu nad největší polskou stavební firmou Exbud. Nakonec ale svůj balík akcií (9,99 procenta) v Exbudu prodal švédské společnosti Skanska. Na této transakci vydělal přibližně šestnáct milionů zlotých. Souhrnný balík akcií Mitexu, Echa, Cersanitu a Nomi koncem roku 1999 stál na burze 310 milionů zlotých. Jan Bohdan Wejchert (50 let) Už v roce 1984 se svým společníkem Mariuszem Walterem založil firmu ITI, která se postupně rozrostla na podnikatelskou skupinu zahrnující dvacítku firem (mediální byznys, potravinářství, developerská činnost). Kontroluje také několik televizních stanic (Telewizja Wisla, Nasza Telewizja) a provozuje rovněž několik multikin. S akciemi ITI se obchoduje na lucemburské burze a brzy by se měly dostat také na varšavskou burzu. Investiční banky odhadují tržní hodnotu této firmy na více než miliardu dolarů. Firmy seskupené kolem ITI zaměstnávají kolem 1500 lidí a jejich loňské příjmy představovaly více než 700 milionů zlotých. Zbigniew Niemczycki (53 let) Vlastní společnost Curtis Group, pod jejímiž křídly je několik firem podnikajících v developerské činnosti, farmacii, hotelových službách, ve výrobě elektronických součástek a také v letecké dopravě. V Poznani například vlastní firmu Curtis Healthcare vyrábějící léčiva. Další společnost – Curtis Electronics – zase dodává televizní obvody pro LG Group a Daewoo. Jeho firma White Eagle je největším soukromým leteckým dopravcem v Polsku. Vzdušná flotila čítá osmnáct letadel a vrtulníků. Jerzy Starak (52 let) S dalšími členy své rodiny kontroluje několik významných firem v potravinářství a kosmetickém průmyslu. Spolu s firmami Prokom a Warta koupil jednu z největších farmaceutických továren v Polsku – Polpharma Stargard. Vlastní například kontrolní balíky akcií v podniku na výrobu tuků Olvit Gdaňsk nebo podnik Unicom–Bols Group, jenž patří k nejvýznamnějším výrobcům lihovin v Polsku. Starak kromě toho dováží francouzská a kalifornská vína, whisky a různé likéry. Marek Profus (48 let)**
Podnikatelské sítě opatrně rozprostřel už v sedmdesátých letech v bývalé NDR. Svoji hlavní firmu – Profus Management, která do Polska dovážela zařízení pro rozhlas a televizi, založil v roce 1977. Společnicí v podnikání je manželka Gabriela, která odpovídá za aktivity v Rusku a republikách vzniklých na území bývalého Sovětského svazu. Desátý nejbohatší Polák také čile obchoduje na mezinárodních zbožových burzách, kde nabízí či nakupuje i vybavení a náhradní díly pro armádu, dále ropu, léčiva. Firemní obraty na burzách lze těžko určit, ale samotný Profus je odhaduje na tři miliardy dolarů ročně. Profus Management především obchoduje, ale také projektuje systémy na ochranu budov. Firmy, které Profus vlastní v Polsku, zaměstnávají přes 400 lidí a jejich loňské příjmy dosáhly 300 milionů zlotých.
