Vabank

Kdo bude mít silnější nervy? Česká vláda nebo americká zbrojovka?

Požadavky americké společnosti Boeing, aby česká vláda rozhodla o další, tentokrát osmimiliardové injekci do ztrátového vodochodského Aera, zůstanou podle všeho nevyslyšeny. Odchod Boeingu, který v Aeru vlastní 35,3 procenta akcií a má v podniku rozhodující slovo, je na spadnutí.
Špidlův ministerský tým sice hodlá v zahájených jednáních o záchraně zbrojovky s Američany pokračovat, ovšem podle informací týdeníku EURO pouze s tím, že na toto jednání přijdou zástupci Boeingu i se zhodnocením vlastní odpovědnosti za kritický stav společnosti Aero a s návrhy, jakým způsobem se hodlají podílet na případné kapitálové sanaci společnosti Aero.
Zdá se tedy, že česká vláda je vůbec poprvé odhodlána raději riskovat odchod Boeingu z Česka - a zřejmě i mezinárodní ostudu jako stát, který vyhání „solidní americké investory“ - než nadále na Američany doplácet.
Podnik je na tom zle. Jeho základní jmění je 2,69 miliardy korun, ztráta již přesáhla dvanáct miliard korun. Po roce 2005 má začít splácení půjček s garancí státu ve výši 17,25 miliardy korun.
Garance na revolvingový úvěr 300 milionů dolarů i na emisi dluhopisů za dalších 200 milionů dolarů přitom stát poskytl v roce 1998 (loni prodloužena do roku 2008) výměnou za slib Boeingu, že pomůže Aeru s prodejem letadel. To se ale nestalo, jediným zákazníkem firmy je i nadále česká armáda. Ta si objednala celkem dvaasedmdesát lehkých podzvukových bitevních letounů L-159 Alca.

Historie podruhé.

Vláda chce po Boeingu pomoci, jeho zástupci ale jednoznačně odmítají řešení, že by si měli s oddlužením Aera poradit sami, a hrozí, že z největší české zbrojovky definitivně odejdou. „Na jednání s premiérem Špidlou loni v prosinci řekli: vy udělejte, co říkáme, a my milostivě zůstaneme. Ale přehlédli, že tady od roku 1998 radili s bídnými výsledky,“ řekl týdeníku Euro jeden z účastníků jednání.
Samotní manažeři Boeingu, kteří v Aeru působí, tvrdí, že Boeing žádné požadavky vůči české vládě nemá. „Zástupci Boeingu pouze vládě odprezentovali obchodní případ a čekají na odezvu, přislíbenou na konec ledna,“ uvedl za společnost Boeing Česká její prezident Thomas Ryan. Prezident Aera Antonín Jakubše mlčí. Nejprve slíbil na otázky týdeníku EURO – předem zaslané - odpovědět, po dvou dnech si to ale rozmyslel. „Došel jsem k závěru, že na vaše otázky nedám odpovědi. Nemyslím, že by bylo nejšťastnější v současné době hodnotit to, co bude na konci ledna 2004 hodnotit vláda.“ Na dění kolem Aera totiž platí přísné informační embargo. „Až do doby, než to projedná vláda, vám nikdo nic oficiálně neřekne. Je to moc citlivá věc,“ uvedl informovaný zdroj.
Podle informací týdeníku EURO je ale zřejmé, že český kabinet se nyní zcela vážně připravuje na variantu, co bude s Aerem po odchodu Američanů. Ministerstva financí i průmyslu a obchodu dostala už v prosinci za úkol předat vládě do konce ledna návrh, co dál. „Pak kabinet rozhodne. Ale je dost pravděpodobné, že Boeing prostě zmizí. A pak se bude muset vymyslet, co dál. Zřejmě bude nejlepší jeho akcie nejprve převést na stát a později Aero znovu privatizovat, možná nějaké evropské zbrojovce,“ uvedl zdroj týdeníku EURO, který je o jednáních kolem Aera detailně informován.
Historie se tak opakuje: Česká vláda už podruhé v polistopadové historii republiky uvažuje o tom, že zestátní největší tuzemskou zbrojovku, aby ji uchránila před krachem a mohla později prodat strategickému partnerovi.
Aero poprvé privatizoval v roce 1997 kabinet vedený Václavem Klausem. Očekávaný zázrak ale nenastal, Aero ani s Boeingem v zádech nedokázalo expandovat na zahraniční trhy. Firmě s více než dvěma tisícovkami zaměstnanců hrozí krach a propouštění.

Třímiliardová pokuta.

Další ranou pro podnik bude i více než třímiliardová pokuta, kterou bude muset zaplatit české armádě. „Společnost Aero Vodochody dodala české armádě v letech 1999 až 2002 část materiálu a letounů L-159 s prodlením, tedy v rozporu s kupní smlouvou. Vzhledem k tomu, že ministerstvo obrany a Aero v kupní smlouvě sjednaly smluvní pokutu za prodlení dodávek, musí ministerstvo tyto pokuty nárokovat,“ řekl týdeníku Euro mluvčí ministra obrany Ladislav Štícha. O části pokuty už rozhodla arbitráž, přiznala obraně částku přesahující jednu miliardu. A to jen za první dva roky. „Ministerstvo ještě musí uplatnit proti společnosti Aero další nárok za prodlení v letech 2001 až 2002. Za každý rok činí více než jednu miliardu korun,“ dodal Štícha. Před rokem 1989 přitom Aero vyváželo svá letadla po stovkách. V bývalém Sovětském svazu tak například skončily přes dvě tisícovky letounů L-29 Delfín a L-39 Albatros. Další bezmála dvě stovky letadel putovaly do Libye, devadesát do Iráku, devětadevadesát do Sýrie, dvaatřicet do Alžírska a dvaačtyřicet do Vietnamu. Aero dokonce v letech 1953 až 1961 vyrábělo v licenci ruské stíhačky MiG-15, MiG-19 a MiG-21.
Po roce 1989 však firma přišla o všechny své tradiční trhy, nové si zatím nedokázala nalézt ani s pomocí Boeingu. Fakt, že firma se může dostat do vážných existenčních potíží, pokud do konce roku nenajde kupce pro svá letadla, přiznal v červenci 2002 poprvé i prezident firmy Antonín Jakubše. Od té doby už uplynul bezmála rok a půl a nic se nezměnilo.

Prý odejdou bez obstrukcí.

Američané prý, když na to přijde, odejdou z Aera dobrovolně, aniž by dělali vládě problémy. „Manažeři Boeingu na jednání se Špidlou tvrdili, že při nesplnění jejich podmínek odejdou z Česka bez jakýchkoli obstrukcí,“ řekl přímý účastník schůzky.
„Američany není třeba vyhánět. Sami přišli s tím, že již do Aera nedají ani korunu, a pokud vláda neslíbí do konce ledna úhradu alespoň osmi miliard dluhu, aby se jeho zbytek dostal do říditelných mezí, odejdou,“ potvrzuje zdroj z přímo z Aera.
Co se stane, až taková situace opravdu nastane a Boeing bude stát před rozhodnutím, jak odejít z Česka a zanechat zde svůj třetinový podíl v Aeru? Předá ho jen tak státu?
Pro takový případ má vláda několik „trumfů“ – a už dala Boeingu najevo, že jich využije. Jde o poněkud nelichotivé informace o chování amerických manažerů v Česku. Přiměli prý například Aero podepsat nevýhodnou smlouvu na vrtulníky S-76+ pro společnost Sikorsky Aircraft. Odhadovaná ztráta pro Aero: 1,8 miliardy korun. „Další věcí jsou poradci Boeingu a jejich platy… Aero jeden čas platilo dvaadvacet Američanů, základ byl 600 tisíc měsíčně. Až od něj se vypočítaval plat prezidenta firmy,“ řekl týdeníku Euro zdroj z ministerstva obrany. Zástupci Boeingu prý také při subdodávkách elektroniky a dalšího materiálu, který mohlo Aero koupit přímo od výrobce, raději využívali služeb svých dceřiných firem a účtovali si přemrštěné provize.
Zástupci Boeingu většinu z nařčení popírají. „Projekt Sikorsky byl plánován jako ziskový. Změnily se ale ekonomické podmínky,“ uvedl Thomas Ryan z Boeingu. Nákup dílů od „třetích stran“ je podle něj v leteckém průmyslu „úplně normální“. „V případě letadel pro českou armádu byl Boeing primárním subkontraktorem odpovědným za design avioniky, vývoj a výrobu a tedy i za nákup hardwaru pro avioniku,“ uvedl Thomas Ryan. „Výše platu prezidenta je důvěrnou informací. Byl ale samozřejmě schválen všemi patřičnými orgány,“ dodal Ryan. Česká vláda také musí vyřešit, jak bude Aero – pokud z něj Boeing nakonec opravdu odejde - v budoucnosti zajišťovat potřebný servis pro dvaasedmdesát letadel L-159, které si od něj koupila armáda. A to po celou dobu jejich životnosti, tedy dvacet až třicet let.

Záchrana ze Švédska?

Boeing by v Aeru mohlo vystřídat britsko-švédské konsorcium Gripen International (dříve působilo pod náznem Bae Systems-Saab), které o Aero usilovalo už v minulosti. Navíc vyhovuje požadavkům premiéra Špidly, že by Boeing – pokud opravdu odejde – měla nahradit silná evropská firma. Vláda navíc právě nyní s touto firmou dojednává znění smlouvy na pronájem čtrnácti stíhaček gripen pro českou armádu. Britové se Švédy uvažovali o vstupu do Aera již v době jeho privatizace v roce 1997. Požadavek, aby od nich stát výměnou za vstup do Aera nakoupil jejich stíhačky, ale tenkrát neuspěl. Účast v tendru tehdy odřekla i oslovená americká firma Lockheed Martin i francouzský Dassault. Dalším účastníkem byl český Cimex.
Počátkem roku 1999 přišel Bae-Saab s další nabídkou na vstup do Aera, tentokrát konkrétnější. „Předpokládali bychom, že Aero by mělo na starost celkovou montáž a odzkoušení letounů gripen, jakož i další práce vyžadované po celou dobu životnosti těchto letounů,“ uváděla firma v dopise tehdejší vládě. Bae-Saab by se prý v Aeru dokonce snesl i s Boeingem. „Naše účast by předpokládala, že kapitálový podíl Boeing v Aeru zůstane zachován a Boeing nadále bude v managementu firmy a zůstane jejím významným dodavatelem,“ pokračoval text nabídky.
Výrobce Gripenů se o vstup do Aera zajímal i v roce 2001, v době prvního tendru na stíhačky pro armádu, který vyhlašovala vláda Miloše Zemana. Stejně jako v roce 1997 ovšem tento krok podmiňoval tím, že od něj česká armáda nakoupí stíhačky, tentokrát šlo hned o šestatřicet kusů. Tehdejší ministr obrany Tvrdík řekl, že pokud dokážou Bae zajistit ministerstvu a Aeru odbyt pro letadla L-159, nebude mít proti vstupu Britů do Vodochod žádné námitky.