Vabank aneb Ištvanova hra o všechno

18. 7. 2013

Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, který sám sebe povýšil do pozice největšího potírače korupce v zemi, jistě cítí, že jeho hvězda poněkud pozbyla lesku.

Jestli se dobrovolně vzdá kauzy, která ho měla proslavit, se odhadnout nedá. I když – spíše nevzdá. Vlastně mu nezbývá než běžet o život.

Ištvan se umí otáčet

Jestli byl vrchní státní zástupce z Hané něčím znám předtím, než spustil stíhání tří bývalých poslanců ODS a premiéra Petra Nečase, pak především dvěma případy. Ten první se odehrál už před devíti lety a byla to záležitost, která málem aspirovala na historicky největší aféru politické korupce v zemi. Bývalý poslanec US-DEU Zdeněk Kořistka tehdy oznámil, že mu lobbisté Jan Večerka a Marek Dalík nabízeli deset milionů korun a post velvyslance, pokud se připojí k pokusu o sesazení Grossovy sociálnědemokratické vlády. „Po celou dobu vyšetřování a pak při projednávání u soudu vše směřovalo k zametení celé záležitosti pod koberec. I když státní zástupce Martin Fraš na základě skutečností, které shromáždila policie, nařídil zahájit trestní stíhání, došlo k zásahu z vyšších míst státního zastupitelství a bylo mu přikázáno celou věc zastavit,“ řekl Kořistka o kauze v roce 2012. Ona vyšší místa tenkrát reprezentoval Ištvan: „Shodli jsme se s Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě, že v dané věci neexistovaly vazební důvody a nebyly splněny ani zákonné podmínky pro zadržení obviněných,“ prohlásil tehdy.

I senátor Čunek ví své

Píše se rok 2007 a politickou scénou hýbe další velký skandál. V jeho centru stojí Jiří Čunek, tehdejší první místopředseda vlády v druhém Topolánkově kabinetu. Ve stručnosti – kauzu kontroverzního lidovce odstartovalo zjištění, že v devadesátých letech pobíral sociální dávky, přestože v té době měl na svém kontu miliony korun, obviněn byl z korupce. Nejvyšší soud však nakonec konstatoval, že přípravné řízení stejně jako vyšetřování byly vedeny ne-li nezákonnými, tak docela jistě velmi kontroverzními postupy. Na ty dohlíželo právě olomoucké vrchní státní zastupitelství a Ištvan, jak vidno, svůj pohled na korupci od kauzy Kořistka diametrálně změnil.

Do třetice Nečas

Poslední „velkou ránu“ Ivo Ištvana jsme měli možnost sledovat v přímém přenosu. Ve středu zhruba v 17 hodin a deset minut odpoledne ho opět ukončil Nejvyšší soud. Tentokrát konstatoval, že bývalé poslance ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksu není možné stíhat za korupci, tedy za to, že složili mandát výměnou za místa ve státních a polostátních firmách, protože se na věc vztahuje poslanecká imunita. Tím padlo i zamýšlené stíhání expremiéra Petra Nečase, Ištvan stáhl žádost o jeho vydání adresovanou sněmovně.

Státní zástupci se zatím nevzdávají, exposlance, které už museli propustit z vazby, chtějí dál stíhat. „Stíhání zatím běží, v případě, že zadokumentujeme, že část jednání poslanců proběhla mimo Poslaneckou sněmovnu, obrátíme se na Nejvyšší soud s žádostí, zda jsou uvedení poslanci vyňati ze stíhání i pro to jednání mimo sněmovnu. Pak můžeme postupovat nějak dál,“ řekl Ištvan. Zkrátka schyluje se k velké právní bitvě. Ištvan jistě udělá všechno pro to, aby ten vabank vyhrál.

Kauza politických trafik krok za krokem
16. července – Nejvyšší soud vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení exposlance Šnajdra a Tluchoře kvůli poslanecké imunitě. Fuksa, třetí z vazebně stíhaných exposlanců, se na NS neobrátil. Rozhodnutí se však vztáhlo i na něj a celá trojice byla propuštěna z vazby. Na výrok soudu reagoval Ištvan oznámením, že žádost o vydání expremiéra Nečase bude stažena a orgány činné v trestním řízení se zaměří na rozsah poslanecké imunity. Nečas vyzval Ištvana k rezignaci, ten jeho výzvu zatím nevyslyšel
12. července – Nečas vypovídal na policii, po výslechu kauzu označil za vykonstruovaný politický proces
8. července – vrchní státní zástupce Ivo Ištvan požádal sněmovnu o vydání Nečase ke stíhání
2. července – Nečas vyzval státního zástupce, aby jej nechal vyslechnout
25. června – prezident Miloš Zeman jmenoval novým premiérem nestraníka Jiřího Rusnoka, jeho vláda byla jmenována 10. července
20. června – na policii vypovídal ministr financí v demisi Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle něj žalobcova konstrukce připomíná více třídní nenávist než právní názor
19. června – ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že nechá přezkoumat adekvátnost zásahu policie, při kterém byla zatčena Nagyová, tři exposlanci a vedení Vojenského zpravodajství
18. června – objevily se spekulace, že mezi obviněnými by se mohl ocitnout i Nečas. Šéf stranického poslaneckého klubu Marek Benda řekl, že ODS by Nečasovo vydání nepodpořila. Premiér v demisi odmítl, že by se v kauze tří exposlanců ODS jednalo o úplatky
16. června – premiér Petr Nečas pod tlakem vícerozměrné kauzy oznámil, že podá demisi, což do té doby odmítal. Demisi předal hlavě státu následující den
15. června – ostravský soud poslal do vazby šest lidí včetně Nagyové, Tluchoře nebo Fuksy. O den později rozhodl stejně v případě dalšího exposlance Šnajdra, který se den po zásahu policie vrátil ze zahraničí
14. června – najevo vycházely podrobnosti o jednotlivých kauzách. Podle policie stála blízká spolupracovnice premiéra Petra Nečase (ODS) Nagyová v pozadí podzimní dohody mezi takzvanými rebely ODS a vládní koalicí. Tehdejší poslanci ODS Fuksa, Tluchoř a Marek Šnajdr se vzdali poslaneckých mandátů, čímž umožnili schválení vládního daňového balíčku. K odchodu ze sněmovny byli podle policie motivováni nabídkou členství v orgánech státem řízených společností
13. června – objevila se jména zadržených, byli mezi nimi mimo jiné někdejší poslanec ODS Petr Tluchoř, exministr zemědělství Ivan Fuksa a ředitelka premiérova kabinetu Jana Nagyová
12. června – Útvar pro odhalování organizovaného zločinu provedl razie na řadě míst, včetně úřadu vlády. Případ dozoruje Ivo Ištvan, vrchní státní zástupce z Olomouce