Každý, kdo se ptá, o co jde v Řecku, by měl znát Varufakisův text „Měli jediný cíl – ponížit nás“. Čteme v něm: „Francouzský ministr financí Michel Sapin vyzval všechny účastníky jednání, aby se pokusili uvést v soulad dřívější dohodu (…) s právem řeckého lidu dát své vládě mandát k přehodnocení významných stránek této dohody. Hned po něm si vzal slovo pan Schäuble a Sapina uzemnil: To přece nejde, aby volby mohly cokoliv měnit!, odsekl, i když většina přítomných panu Sapinovi přitakávala.“
Varoufakis dodává, že mu vstoupily slzy do očí, když viděl takto poníženou Francii. Cílem německé politiky vůči Řecku není řešit dluhovou krizi v jedné zemi eurozóny, ale definitivně vytlačit demokracii z politického rozhodování v zemích EU, potlačit moment nepředvídatelnosti a rizika, který je vepsán do svrchované vůle lidu.
Velký francouzský filosof demokracie, Claude Lefort, napsal, že na demokracii je charakteristické to, že moc tu nemá žádné pevné místo ani nositele ve společnosti, může se zformovat kdekoli a vzít na sebe nepředvídatelné formy: svrchovaná vůle je instancí, které demokraté připsali funkci rozvrátit ztuhlé formální struktury a tak obnovit jejich původní smysl.
Eurokracie má jiný cíl: nastolit systém, v němž se rozhoduje jen tam, kde demokratické principy neplatí, kde je demokracie suspendována, kde každé rozhodnutí je sebepotvrzení mocenského statu quo. Je třeba si neustále připomínat, že tento proces dedemokratizace probíhá pod hegemonickým tlakem Německa, které do něj promítá své absolutistické pojetí antiinflační politiky a preference pro korporativně-technokratické řízení společnosti.
Evropským demokratům nezbývá než začít dlouhou cestu obnovy demokratické legitimity bez opory sociálně demokratických stran
Německá sociální demokracie, která se na této destrukci evropské demokracie podílí, přestala definitivně být stranou demokratické levice.
Varoufakis komentuje to, co zažil takto: „Během této schůze oznámil předseda Dijsselbloem, že chce svolat další schůzku, a to týž večer, ale beze mne … Protestoval jsem s tím, že nikdo nemá právo vylučovat z jednání ministra financí jednoho členského státu eurozóny a požadoval jsem právní objasnění situace. Sekretariát euroskupiny dal tuto odpověď: Euroskupina nespočívá na žádném právním základě. Je to neformální skupina, a proto žádný předpis neomezuje postup jejího předsedy. Připadalo mi to jako nápis na náhrobním kamenu Evropy, … té Evropy, kterou jsem považoval … za kompas svého života.“
Evropským demokratům nezbývá než začít dlouhou cestu obnovy demokratické legitimity bez opory sociálně demokratických stran, které v řecké krizi prokázaly, že jsou jen „manažery globalizovaného kapitalismu“ (Badiou), že přestaly existovat jako „síla změny“.
| Höschl, Švihlíková či Keller proti démonizaci Řecka |
|---|
| Výroky o „líných, nezodpovědných a nepřizpůsobivých Řecích“ podle zástupců řecké komunity vytvářejí negativní paušalizující obraz nejen obyvatel Řecka, ale také mnohamilionové řecké světové diaspory. |
| Na tento jev má upozornit koncert, který se koná ve středu 16. září 2015 od 18:00 hodin na náměstí Míru v Praze 2. Vystoupí na něm několik generací řeckých umělců žijících v České republice. Hlavními iniciátorkami jsou Martha a Tena Elefteriadu, interpretky české hudební scény. Koncertu se zúčastní i další řecké hudební a taneční soubory z celé České republiky. |
| Dostaví se také například univerzitní profesor Cyril Höschl, moderátor Petr Salava, docentka Ilona Švihliková, poslankyně Kristýna Zelienková či poslanec Jaroslav Foldyna. Písemnou zdravici připojili také sociolog Jan Keller a filozof Václav Bělohradský. |
Čtěte také:
Štědré Řecko? Výdaje na osobu nad 65 let má pod průměrem eurozóny
V Řecku zchudli všichni. Daně nejvíc vzrostly lidem s nízkými příjmy
Řekové se z dluhové závislosti nevymanili, i když škrtali nejvíc v Evropě
