Je tomu přesně rok, kdy se ČNB rozhodla uměle oslabit českou měnu nad 27 korun za euro. Cílem centrální banky bylo zejména odvrátit hrozbu deflace. ČNB se k tomuto zásadnímu kroku rozhodla zhruba po ročním váhání. Jenže právě tímto váháním utvrdila velkou část trhu v přesvědčení, že proti koruně přímo zasáhnout nechce a spokojí se jen s verbálními intervencemi. O to větší bylo před rokem překvapení.
Výročí je dobrou příležitostí zamyslet se nad tím, jaké důsledky rozhodnutí ČNB mělo a jestli nebyla po ruce lepší alternativa.
V první řadě je třeba říci, že úmysl ČNB byl chvályhodný. Centrální banka se snažila povzbudit ekonomiku, která se jen pomalu zdvihá z předlouhé recese, a bojovat proti riziku deflace. Co však vzbuzuje otázky, je způsob zásahu a jeho načasování. ČNB zejména přišla s devizovými intervencemi pozdě.
Pocítil(a) jste nějaký dopad oslabené koruny?
Kdyby se k nim rozhoupala už na konci roku 2012, kdy snížila svou hlavní sazbu na technickou nulu, mohla intervencemi povzbudit ekonomiku v době, kdy ta byla stále v recesi. Z té se ekonomika vyhrabala až ve druhém čtvrtletí 2013. Takto ČNB „jen“ urychlila oživování ekonomiky, která se již sama dostávala z problémů. Podobně váhavá byla ČNB i v polovině roku 2012, kdy poprvé po zhruba dvouleté přestávce snižovala hlavní sazbu z 0,75 procenta.
Problém dostupných nástrojů
Ekonomika prožívala tou dobou již třetí kvartál v recesi, přičemž optimální by bylo, kdyby centrální banka snížila sazby s předstihem ještě před recesí. To by ovšem musely být hospodářské cykly lépe predikovatelné. Je fér přiznat, že centrální bankéře v roce 2012 pravděpodobně trápila vyšší inflace v důsledku zvýšení DPH a možná se báli zvýšení inflačních očekávání. Váhání nicméně způsobilo, že politika ČNB působila méně proticyklicky, méně stabilizovala ekonomiku, než by bylo žádoucí.
Další otázka zní, zda vedle měnových intervencí nebylo k dispozici něco lepšího. Ano, oslabení měny na podporu exportu se v malé otevřené ekonomice přímo nabízí. Na druhé straně těch zhruba 200 miliard, které ČNB v podstatě vytiskla a nakoupila za ně eura, aby oslabila korunu, by se možná dalo investovat efektivněji.
Například fiskální impulz v takovém objemu by ekonomiku zřejmě rozhoupal více než oslabení koruny. To je ale samozřejmě jen akademická varianta. Mnoho jiných reálných možností ČNB pravděpodobně neměla. Nákupy dluhopisů a jiných aktiv po vzoru Fedu by v českém prostředí neměly valný smysl.
Hlavní pozitivní efekt má přijít v roce 2015
Na jednoznačné zhodnocení, zda intervence ekonomice pomohly, je nejspíš ještě příliš brzy. Jasné je, že krátkodobě intervence ekonomiku nakoply. Hospodářství by těžko dosahovalo růstů, které vidíme, bez vnější pomoci. Ten byl ovšem způsoben hlavně předzásobením spotřebitelů před očekávaným zvýšením cen dovážených výrobků.
Střednědobý efekt intervencí na růst zůstává nejasný. ČNB sází na to, že hlavní pozitivní efekt intervencí přijde až v roce 2015. Osobně jsem spíše skeptický, ale přál bych nejen centrálním bankéřům, aby to tak bylo.
Autor je analytikem Raiffeisenbank
Čtěte také:
ČNB zhoršila výhled české ekonomiky, shodla se s premiérem i EU
Koruna neposílí, Česká národní banka chce držet současný kurz
Česko se propadá na žebříčku kupní síly, i kvůli intervencím ČNB
Potraviny po intervenci ČNB nezdražily, na ceny mají vliv spíše komodity
Bilanci zahraniční obchodu Česka vylepšil růst výroby, skončila v přebytku
