Po deseti letech se až k prezidentovi dostala první systémová novela nevyhovujícího zákona o loteriích. Navzdory tomu, že naprosto jednoznačně prošla jak Poslaneckou sněmovnou, tak Senátem, Václav Klaus ji vetoval. Novela měla zvýšit pravomoci obcí při rozhodování, zda a na jakém místě povolí nejen výherní hrací přístroje (to jim umožňuje novela z roku 1998), ale i modernější videoloterijní terminály (VLT), které povoluje ministerstvo financí. A to i do míst, kde je obce nechtějí.
„Novela kromě jiného vytváří i reálné nebezpečí korupčních příležitostí v obcích, protože možnost regulovat tuto oblast zábavního průmyslu bez jakýchkoliv stanovených pravidel může vést ke zneužívání obecně závazných vyhlášek v zájmu určitých podnikatelských subjektů a skupin,“ zní jeden z argumentů prezidenta, proč novelu vetoval (a smetl ze stolu, protože nová sněmovna o něm hlasovat nemůže). Může si prezident vůbec dovolit předjímat korupční chování obecních samospráv? A ví vůbec, o čem mluví? Novela by totiž obcím umožňovala vyhláškami pouze stanovit místa a časy, kde by provozování hazardu bylo povoleno nebo zakázáno a povolovací proces by zůstal v kompetenci ministerstva financí.
V intencích prezidentova argumentu stojí za zamyšlení, jak reálné riziko korupce hrozí zachováním současného stavu, kdy o povoleních rozhoduje několik úředníků Státního dozoru nad loteriemi ministerstva financí. Ten vloni v květnu rozhodl, že nebude povolovat VLT, pokud provozovatel neprohlásí, že příslušná obec proti povolení nic nenamítá. „Nás o stanovisko nikdo nežádal, přesto k nám ministerstvo v inkriminované době povolilo devatenáct VLT,“ říká například starosta Františkových Lázní Ivo Mlátilík. Dle starosty Bohumína Petra Víchy ministerstvo za poslední čtyři roky změnilo postupy pro povolování šestkrát, aniž by se změnil zákon. „Navíc už k nám povolilo více VLT, než se vůbec vejde, takže provozovatelé o další ani žádat nemusejí,“ dodává Vícha. Ministerstvo financí dosud povolilo provoz více než 54 tisíc VLT po celé republice, dle informací týdeníku EURO jich je ale v provozu zatím kolem 40 tisíc. Zbývající čtvrtina se tak ve městech ještě nejspíš objeví.
Vetem Klaus odmítl také průhlednější odvody části výtěžku loterijních firem na veřejně prospěšné účely, takže je provozovatelé mohou i nadále posílat na konta nadací, které sami zakládají. A co nám prezident vzkazuje argumentem, že by se zásadně zúžil okruh příjemců těchto prostředků a že by byl novelou ohrožen provoz, či přímo existence sportovních svazů a významných kulturních institucí? Že by měl hazard principiálně sloužit k financování sportu a kultury? Pak se ptáme, proč dosud nikdo z ústavních činitelů nezadal zpracování seriózní studie, která by jasně vyčíslila, kolik nás stojí negativní dopady hazardu v porovnání s příjmy, které z něj zpět do společnosti plynou. Protože přesně to, a nikoliv naslouchání úzké skupině provozovatelů hazardu, je ve skutečném zájmu společnosti.
