Český podnikatel Václav Klán pracoval zprvu jako písař. V 70. letech 19. století ale začal obchodovat s pozemky a získal značné jmění. Východně od Prahy založil roku 1878 vilovou čtvrť, z níž vznikly dnešní Klánovice.
Klánovice jsou od roku 1974 nejvýchodnější pražskou městskou částí. Leží asi 20 kilometrů od centra města uprostřed největšího lesa na území Prahy, zvaného Vidrholec. Ten vznikl v 17. století na místě zaniklých vesnic Žák, Hol, Lhota nad Úvalem a Slavětice, jejichž zkázu způsobila třicetiletá válka v letech 1618 až 1648.
Místem již od středověku vedla důležitá obchodní cesta z Prahy na Moravu (dnešní silnice Praha-Kolín), bylo tedy jen otázkou času, kdy je znovu někdo oživí. Až do 70. let 19. století patřily zdejší pozemky rodu Lichtenštejnů. Roku 1874 je ale koupil pražský obchodník s nemovitostmi Václav Klán, který na nich do čtyř let založil novou vilovou čtvrť s názvem Klánovice.
Skála nad zlato
Václav Klán se narodil roku 1839 v Černošicích u Prahy. Vyučil se písařem a koncem 60. let 19. století nastoupil jako zapisovatel k okresnímu soudu ve Zbraslavi. Po roce 1870 se ale jeho profesní dráha zcela změnila. Vzdálená teta mu odkázala zdánlivě bezcenný kus skalnatého pozemku u Radotína, o nějž však brzy projevila zájem těžební společnost, která zde chtěla dobývat vápenec. Díky stavebnímu rozmachu nedalekého Smíchova cena skaliska mnohonásobně vzrostla a Klán na jeho prodeji získal značné jmění.
Za utržené peníze koupil statek v Modřanech, na němž krátký čas hospodařil. I na tyto pozemky ale záhy našel kupce. Zájem projevila rodina Schwarzenbergů, která chtěla na jižním okraji Prahy postavit parní pilu. Klán slavil další úspěch a obchodu s realitami se začal věnovat ve velkém.
Levně nabyl, draze prodal
Rok 1873 byl z hospodářského hlediska pro Rakousko-Uhersko krizový. Lidé neměli dostatek volných peněz, často se je proto snažili získat prodejem domů, zahrad či polností. Ceny pozemků rychle klesaly a Klán je velmi levně skupoval. Když jejich hodnota po několika měsících stoupla, zisk byl opět obrovský.
Do Klánova majetku se dostala i část lesa u Šestajovic, která byla po vykácení přeměněna na pole a rozprodána zemědělcům. Podnikatel si lokalitu oblíbil, roku 1874 proto koupil v dražbě i sousední les Vidrholec o výměře 13 kilometrů čtverečních za cenu 52 tisíc zlatých.
Klán dobře věděl, že se mu tato investice vyplatí, protože místem již od roku 1845 vedla železnice a právě se zde budovala silnice spojující Brandýs nad Labem a Říčany. Požádal tedy o povolení k parcelaci a roku 1878 dostal souhlas.
Vily v lese Vidrholci
V květnu 1878 vyšel v tisku inzerát, který informoval o rozprodávání velkostatku u Velkých Jiren a založení nové osady Klánovice. Zájem o pozemky byl značný a ještě do konce roku se ve Vidrholci začaly stavět první domy.
| VÁCLAV KLÁN (narozen 1839) |
| Narodil se 5. listopadu 1839 v Černošicích. V 70. letech 19. století pracoval jako soudní písař, dědictví po tetě ho ale přivedlo k obchodu s realitami. Výhodně prodal skalisko u Radotína, pozemky v Modřanech a značné jmění získal i za hospodářské krize roku 1873. O rok později koupil les Vidrholec, jehož parcelací vznikla roku 1878 osada Klánovice. Po tomto úspěchu ale již neměl štěstí. Nevyšlo mu několik investic a zemřel v Českých Budějovicích v naprosté chudobě. Přesné datum úmrtí není známo. |
O pět let později byla otevřena i železniční zastávka Jirny-Koloděje, později přejmenovaná na Klánovice. Vilová čtvrť se měla původně skládat z osmnácti usedlostí, stavební práce ale neustávaly ani na přelomu 19. a 20. století a z osady brzy vznikla obec. Roku 1899 byl založen tzv. Okrašlovací spolek, který se zasloužil mimo jiné o zbudování pískových chodníků, a roku 1911 zde vyrostla i kaple Nanebevzetí Panny Marie.
Do začátku první světové války bylo v Klánovicích již devadesát vil, sedm restaurací a velký penzion. Oblast byla plně elektrifikována a patřila k nejoblíbenějším vilovým čtvrtím v okolí Prahy.
Komunistická stopka
Největší rozmach Klánovic ale přišel až ve 20. letech minulého století. Návrh na úpravu lokality vypracoval pražský architekt Rudolf Utěšil a roku 1924 vznikly v obci i menší lázně. Jejich součástí byl bazén, kolonáda, restaurace s tanečním parketem, tři altány, kuželník a penzion. Mezi stálé hosty patřila řada prominentů a areál si získal značnou popularitu. Po druhé světové válce byl ovšem vyvlastněn a budovy pouze chátraly. Strženy byly roku 1988.
Dalším významným počinem bylo založení golfového hřiště, o něž se postaral pražský Golf Club již ve 30. letech 20. století. Mělo mít osmnáct jamek a podle dobových ohlasů patřilo k nejkrásnějším v Evropě. Fungovalo ale opět jen do nástupu komunistů, kteří golf neuznávali a plochu zalesnili.
Dobře nedopadl ani Václav Klán, kterého po založení Klánovic opustilo podnikatelské štěstí. Nevyšlo mu několik investic, finančně se vyčerpal a zemřel v bídě v Českých Budějovicích.
Prameny: Městská část Praha – Klánovice, Wikipedia.cz, Klanovice.ic.cz
