Skutečný problém je ideologie, která převládá v Evropské unii, říká bývalý prezident a čerstvý pětasedmdesátník Václav Klaus.
Václav Klaus nevěří v brexit a zásadní změnu v Evropě považuje za nepravděpodobnou. Přesto jí hodlá věnovat veškerou energii, které má ve svých právě dovršených 75 letech na rozdávání. Pozorně také sleduje svého staršího syna, který podle něj „maká“ a kterého by rozhodně neodrazoval od vstupu do vrcholné politiky.
Jak slavíte své kulaté narozeniny?
Kromě jiného prací. Minulý víkend jsem byl na konferenci ve Wachau a od jednoho z rakouských účastníků jsem dostal rakouské noviny, které vyšly 19. června 1941, tedy v den mých narozenin. A víte, co je v nich hlavní zprávou dne? To, že Německo den předtím podepsalo mírovou smlouvu o přátelství a věčné spolupráci s Tureckem. Jménem Hitlera ji podepisoval von Papen. To, že se dějiny opakují, víme všichni, ale toto má své kouzlo.
Dovršil jste pětasedmdesátku, jiní už dávno sekají trávník na zahrádce, chodí na ryby, objímají stromy a vy se stále silně politicky angažujete, zejména v evropských záležitostech. Přitom jste vůči možné změně EU skeptický, kde berete optimismus a energii pro tuto práci?
Jednou jsem přednášel v Německu a jeden nestor německého liberalismu, profesor Hirsch z Kielu, mi říkal, že mluvím velmi optimisticky a v Německu je optimismus povinností. A já tenhle vtípek, že optimismus je povinnost, často využívám. Neříkám, že jsem skeptik. Mám nějaký náhled na současný svět a podle něj extrapoluji do budoucna. Nevychází mi to příliš pozitivně.
To není v principu skepticismus. Prvního července mám vystoupení v Monte Carlu a první otázka vetknutá do názvu té konference zní: Je představitelná jiná Evropa? A já ve svém vystoupení konstatuji, že je skutečně představitelná, ale nepravděpodobná. Takže to není skepse, to je realistické hodnocení situace.
A tu energii se snažím pořád mít. Po setřesení stále prodlužovaných zimních viróz jsem za posledních deset dní pětkrát hrál tenis.
Celý rozhovor čtěte v novém vydání týdeníku Euro, které vychází 20. 6.
