Po letech, kdy stát proplácel ČSOB záruky za aktiva zkrachovalé IPB, se situace asi obrací
Po letech, kdy stát proplácel Československé obchodní bance záruky za aktiva zkrachovalé Investiční a Poštovní banky (IPB), se situace zřejmě obrací. Nyní bude nejspíše ČSOB muset převzít zpět některá aktiva z České konsolidační agentury a vrátit úplatu, kterou za ně získala. Jde o aktiva, která vykazují vážné právní vady a vedou se o ně soudní spory. Jeden případ, kauza pohledávky za společností J. Ring, již byla rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR rozhodnuta v neprospěch ČSOB. Banka by nyní měla vrátit zhruba jeden a půl miliardy korun plus úrok ČKA. Mluvčí Milan Tománek je přesvědčen, že tuto částku musí uhradit stát na základě Smlouvy a státní záruky uzavřené mezi ČSOB a ministerstvem financí po krachu IPB 19. června 2000. Situace však zřejmě není zdaleka tak jednoznačná a stát se proplacení této částky brání. Inventura v ČKA navíc odhalila, že podobných případů je mnohem více. Nominální hodnota dalších vadných pohledávek přesahuje 25 miliard korun a ČSOB za ně získala více než šestnáct miliard. První náměstek ministra financí Eduard Janota připouští, že jeho úřad je o problémech s právně vadnými pohledávkami zpraven a již několik měsíců se jedná o tom, jak problém vyřešit. Na vyjednávání však mnoho času není. Již na podzim uplyne u prvních pohledávek čtyřletá promlčecí lhůta, v níž může ČKA vyzvat ČSOB, aby si pohledávky vzala zpět. Šéf agentury Zdeněk Čáp uvádí, že ČKA navrhuje ČSOB dohodu o prodloužení promlčecích dob, aby nebylo nutné pohledávky neprodleně vracet. Mělo by se nejprve počkat, jak dopadnou soudní spory s dlužníky, které agentura vede. Teprve v případech, kdy se ukáže, že pohledávka je z nějakého důvodu neplatná, řešil by se vztah ČSOB-ČKA a následná úhrada ztrát, pokud je bude možné zahrnout pod platné smlouvy, které má ČSOB uzavřené s ministerstvem financí a ČNB. O podrobnostech však Čáp nechce hovořit, protože jednat se má teprve v nejbližších dnech. Dobře informované zdroje však tvrdí, že návrh ČKA je pro ČSOB nepřijatelný. Oficiálně Milan Tománek sdělil, že ČSOB nemá informace, že by existovaly výše zmíněné problémy v takovém rozsahu a že vztahy se státem se řídí příslušnými smlouvami, tedy Smlouvou a státní zárukou podepsanou s ministerstvem financí a Smlouvou a slibem odškodnění, uzavřenými s ČNB.
Na začátku byl Tykač.
Vše začalo již před lety při prodeji balíku aktiv v nominální hodnotě 39 miliard korun z ČKA. Získala ho společnost EC Group, spojovaná s kontroverzním finančníkem Pavlem Tykačem. Ta sice pohledávky převzala, ale vzápětí podala žalobu. A v roce 2003 ČKA tuto arbitráž prohrála. Z prodejní ceny 3,4 miliardy musela agentura vrátit EC Group zhruba šest set milionů. Důvodem bylo to, že pohledávky nebyly řádně převedeny, protože vůbec neexistovaly nebo měly vážné právní vady. Pohledávka J. Ring byla mezi nimi. Tato událost byla pro ministra financí Bohuslava Sobotku záminkou k útoku na tehdejšího generálního ředitele agentura Pavla Řežábka a ten nakonec musel odejít. Ještě předtím však podal obdobné žaloby žaloby na banky, z nichž problémové pohledávky přišly. Výsledkem bylo rozhodnutí arbitra z letošního 17. února, na jehož základě musí ČSOB vrátit ČKA peníze. Rozhodci se přitom odvolali na skutečnost, že směnka nebyla řádně převedena z ČSOB na ČKA rubopisem, a směnečným věřitelem je tedy stále ČSOB. Arbitři nezkoumali, zda jsou oprávněné i další námitky ČKA. Ty jsou však velmi podstatné pro to, zda bude mít ČSOB nárok na proplacení této pohledávky státem. Právníci agentury tvrdí, že ČSOB v rozporu se smlouvou o převzetí směnečného rukojemství vyplatila aval směnky před její splatností, a tudíž jí dle zákona nevznikla pohledávka vůči směnečnému dlužníkovi. Pokud by tento právní výklad platil, znamenalo by to, že ČSOB udělala pří správě směnky chybu a náhrada od státu jí nenáleží, protože na tyto případy se Smlouva a státní záruka bezpochyby nevztahují. Týdeník EURO má informaci, že tuto interpretaci podpořil i právní poradce ČKA, firma Salans. Toho je si zřejmě vědomé i ministerstvo financí a dobrovolně k výplatě této pohledávky souhlas nejspíše nedá. Pokud by totiž výplaty ČSOB šly nad rámec smluv, měla by vláda problém se zakázanou státní pomocí bankám. Smlouvy totiž v současné podobě posvětila Evropská komise a brněnský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je povinen dohlížet na jejich dodržování.
Tento problém přitom v takovém rozsahu vůbec nemusel vzniknout. Řežábkovo vedení ČKA totiž odmítalo od ČSOB přebírat pohledávky s vadami a nakonec mu to na návrh ministra financí Sobotky uložila vláda, nicméně způsob řešení tehdy nebyl dohodnut.
Včetně zápočtů
Samozřejmě že ne celý balík o objemu 25 miliard může obsahovat takto nebezpečné problémy. Týdeník EURO je informován, že součástí balíku je i jedenáct miliard takzvaných Nemethových zápočtů, u nichž dosud skončené soudy dopadly ve prospěch věřitelů započtených pohledávek. Jde především o ústeckou Setuzu, která sice loni uznala svůj závazek ve výší zhruba tři miliardy korun, ale uznání bylo podmíněno převodem pohledávky z ČKA na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. K tomu však nedošlo. Problematický zápočet učinila z významnějších společností například Spofa. Nakonec i kdyby tyto firmy své soudy vyhrály, nebude to činit ČSOB žádný problém, protože jde o započtení neevidované Nemethovy pohledávky a ztrátu uhradí na základě Slibu odškodnění ČNB.
Směnka J. Ring však byla v podrozvaze IPB řádně evidovaná, a tak se na ni odškodnění nevztahuje, podobně jako na další případy. Typickým příkladem mohou být avaly směnek, kdy za úvěr nějaké firmy u ČSOB ručila avalem IPB. Zákon říká, že v okamžiku splynutí věřitele s avalistou zaniká aval a pohledávka avalisty je náhle neplatná. Přesně tato situace spojením ČSOB a IPB v řadě případů nastala. Je otázkou, jak by i v případě největší ochoty mohl stát tyto ztráty ČSOB uhradit.
Zkřížené zájmy.
V této situaci se zdá návrh ČKA na prodloužení promlčecích lhůt jediným schůdným řešením. Soudy rozsah konfliktních případů proberou a bude čas na nalezení všestranně přijatelného řešení. Navíc, pokud by k dohodě nedošlo a ČKA začala vracet pohledávky s právními vadami ČSOB a ta by se tomu soudně bránila, musely by soudy přerušit zřejmě až na několik let projednávání sporů s dlužníky, protože by nebylo jasné, kdo je vlastně žalobcem.
Že by management ČKA nechal nečinně proběhnout promlčecí lhůty, je nemyslitelné, protože by jeho členům hrozilo stíhání pro porušení povinností při správě cizího majetku. Je také otázkou, zda některé z vadných pohledávek již nebyly prodány v dalších balících. Vzniklo by nebezpečí, že jejich nabyvatel by měl čtyři roky času na žalobu o vrácení peněz vůči ČKA, ale ta by pak už nic nemohla dělat, protože soud by jí vrátil pohledávky až poté, co by povinnost ČSOB vzít je zpět byla promlčena.
Na druhou stranu ČSOB chce nepochybně situaci vyřešit velmi rychle, protože je nepravděpodobné, že v křesle ministra financí bude po příštích volbách sedět někdo, kdo bude mít pro její potřeby takové pochopení, jako má dnes Bohuslav Sobotka. Ale i objektivně je protahování nejistoty pro banku nepřijatelné, protože existence pohledávek, u nichž není zřejmé, kdo je bude nakonec platit, může vést auditora k předepsání dodatečné tvorby opravných položek a ČSOB by místo rekordních dividend mohla do Bruselu své mateřské KBC posílat příští rok závěrku s červeným koncem.