Boj o levnou energii se zatím nekoná
Příští rok bude v Česku prvním rokem liberalizace trhu s elektřinou. Velkým průmyslovým podnikům a firmám, které platí za elektřinu obrovské částky, by mohla přinést značné úspory. Právě o tyto firmy, budoucí velké zákazníky, by se měli už nyní dodavatelé doslova prát. Přesto je zatím klid. V zahraničí se po liberalizaci snížila pro průmyslové odběratele cena elektřiny až o čtyřicet procent. Tuzemští odborníci jsou střízlivější a tvrdí, že se české firmy takové úspory nedočkají. Upozorňují, že vedle dominantního výrobce, elektrárenské společnosti ČEZ, která zásobuje trh ze tří čtvrtin, se konkurence jiných producentů příliš neuplatní. Velký boj o zákazníky nelze čekat ani ze strany ČEZ. Tento dominantní výrobce by sice zaručený odbyt jistě uvítal, nové odběratele by však musel získat na úkor jejich nynějších dodavatelů, regionálních distribučních společností (REAS). Spíše dohodu než cenovou válku lze mezi nimi však předpokládat i proto, že stát šest z celkových osmi distribučních společností svázal s ČEZ pevnou pupeční šňůrou společné privatizace. Trh se bude otevírat postupně a oprávněnými zákazníky, kteří si budou moci vybrat svého dodavatele elektřiny, se v prvním roce stanou jen firmy s roční spotřebou nad 40 gigawatthodin. Podle údajů Českého statistického úřadu dosáhlo v roce 1999 takové spotřeby 111 firem. Toto číslo však není směrodatné. Další podmínkou je odběr z jediného místa, na kterém uvedené spotřeby dosahují. V seznamu z roku 1999 by ji nesplnila nejen Komerční banka či Česká spořitelna, ale také například Vězeňská služba. Stamilionové úspory. Obě podmínky splňuje kolem šedesáti firem, jejich přesný seznam však dosud neexistuje. Výkonný tajemník Asociace energetických manažerů František Strnad odhaduje, že by si mohly v příštím roce vyjednat ceny, které budou oproti nynějším maximálně o pět až deset procent nižší. „Výraznější skok nečekám, protože ceny jsou u nás stále velmi nízké, vysvětluje. Desetiprocentní snížení ceny by například pro České dráhy, které jsou s roční spotřebou kolem dvou terawatthodin druhým největším odběratelem elektřiny v zemi, znamenalo roční úsporu nákladů přibližně 250 milionů korun ročně. Podmínku statutu oprávněného zákazníka (spotřebu nad 40 GWh na jediném odběrném místě) nesplní nejen společnosti, které mají své provozovny roztroušené po celé republice, ale také například hutní společnost Nová huť se sedmdesáti odběrnými místy. Povinnost dosažení vysoké spotřeby na jediném místě považují mnozí odborníci za překážku liberalizace. „Je to nesmysl, který nemá ekonomické ani technické opodstatnění, říká Miroslav Zajíček z poradenské a konzultační společnosti CityPlan. „Vůbec nechápu, jak se takové omezení mohlo do zákona dostat. A zaráží mě, že se firmy, které vyloženě poškodí, nebrání ani dnes, dodává. Myšlenka, že by se měla spotřeba jednotlivých odběrových míst sčítat, není nová. Vloni se o ní diskutovalo při schvalování energetického zákona, v záplavě několika stovek připomínek však neprošla. „Jednání o zákonu bylo složité a v hektickém schvalování se muselo přijmout mnoho kompromisů, vzpomíná předseda hospodářského výboru parlamentu Josef Hojdar. Šanci na možnost sčítání spotřeby odběrových míst nepovažuje za ztracenou, zatím však k revizi zákona nevidí důvod. „Počítali jsme, že se k tomuto problému časem vrátíme, ale zatím nemáme od žádné společnosti informace, že by jí toto omezení vadilo, řekl. Také Energetický regulační úřad (ERÚ), který má dohled nad liberalizací, změnu pravidel nechystá. „Požadavek sčítání odběrných míst nebyl v zákoně akceptován, neboť by došlo k neřízenému otevření trhu. ERÚ sdílí stejné obavy, uvedl předseda úřadu Pavel Brychta. Čekání na vyhlášky. Mluvčí Českých drah Petr Štáhlavský týdeníku EURO potvrdil, že jeho firma zatím s žádnými dodavateli nejedná. „Na otevření trhu jsme se připravili a hodinovými měřiči vybavili desítky odběrných míst, ale konkrétnímu jednání zatím brání chybějící prováděcí vyhlášky, řekl. Také společnost OKD, která má spolu s Českomoravskými doly spotřebu přes jednu terawatthodinu ročně, plánuje výběrové řízení na dodavatele až na podzim. „Vypíšeme je, až budou známy konkrétní podmínky, uvedl mluvčí Radek Chalupa. Ředitel sekce regulace ERÚ Blahoslav Němeček tvrdí, že jeho úřad vydá potřebné vyhlášky do podzimu letošního roku. První z nich, týkající se podmínek udělování licencí pro účastníky budoucího trhu, vyšla minulý týden. „Zatím evidujeme kolem šesti set žadatelů o licenci a všechny tyto žádosti musíme zpracovat. Věřím však, že budeme postupovat i v přípravě dalších vyhlášek a jejich koncepci dokončíme do června, prohlásil Němeček.
