Spor s místopředsedou Pavlem Blažkem ukazuje na slabiny šéfa ODS. Když se v létě rodilo nové vedení ODS, dohoda stála především na dvou mužích z Moravy – Pavlu Drobilovi z Ostravska a šéfovi brněnské ODS Pavlu Blažkovi.
Foto: ČTK
Právě tito dva měli pomoci Petru Nečasovi a vlastně celé ODS překonat období po odchodu Mirka Topolánka. V posledních dnech tento koncept dostal vážnou trhlinu.
Slovo advokáta Blažka má na jihu Moravy u občanských demokratů velkou váhu poté, co se mu podařilo odstavit od moci někdejšího „všemocného“ šéfa regionu Milana Venclíka. Tím si mimo jiné získal i Topolánkovu přízeň a byl jím označen za jednoho z možných nástupců v čele strany.
Jak je to s nedůvěrou?
Blažek, který má mít na starosti vnitrostranické záležitosti, přitom bývá současně označován za nejslabší článek z nejužšího vedení občanských demokratů – nemá totiž ministerskou ani parlamentní funkci, vystačí si se svou advokátní praxí. Určitá volnost mu ovšem rovněž dává velký manévrovací prostor. Jestliže se teď Nečas do Blažka otevřeně pustil, zahrává si s ohněm. Připomeňme, že vše začalo Blažkovým odvoláním z čela dozorčí rady Lesů České republiky. Premiér to osobně zařídil u ministra zemědělství a stranického kolegy Ivana Fuksy. V dozorčí radě tak zásadního podniku, jako jsou Lesy ČR, musí být člověk, který má důvěru premiéra, nechal se slyšet Nečas. Blažek následně reagoval, že cítí snahu, aby byl odsunut do pozadí, a je prý terčem intrik lidí z Nečasova okolí.
Spor mezi Nečasem a Blažkem překonal běžné meze vnitrostranických půtek. Nečas podle mnohých z ODS „nevydýchal“ koalici se sociálními demokraty v Brně, kde, jak sám řekl, předali primátorské křeslo místopředsedovi největší opoziční strany Romanu Onderkovi „na zlatém podnosu“. Premiér chtěl nejspíš ukázat, kdo je ve straně pánem, ale pak si rychle uvědomil, že medializace dalších třenic by občanským demokratům mohla zasadit těžkou ránu, a tak se rozhodl před novináři mlčet. Jenže vlak už byl rozjetý. Dokola opakované vysvětlování, že faktické vyslovení nedůvěry a odvolání z dozorčí rady Lesů ČR nijak nesouvisí s vnitrostranickou politikou, působilo přinejmenším nevěrohodně, což v kuloárech uznávají i jinak premiérovi věrní spolustraníci.
Pořád stejný problém: TOP 09
Jak bylo řečeno, vést spor s Blažkem znamená postavit si proti sobě značnou část straníků z jihu Moravy. Ti se v rozhovorech mimo záznam většinou shodují, že z celostátního hlediska má předseda dozajista pravdu, jenže v Brně nebylo jiné řešení. Proto by stranický šéf neměl zbytečně vířit emoce. Problém je typický – jmenuje se TOP 09. Před čtyřmi lety totiž vítěznou ODS spolu se sociálními demokraty vyšachovali zelení a lidovci. Řada z tehdejších členů KDU-ČSL teď přešla k „topákům“ a s občanskými demokraty si nemohou přijít na jméno. Averze je vzájemná.
Jak známo, situace v Praze a v řadě dalších měst je obdobná. Naše dvě pravicové strany se prostě nemají moc v lásce. Nečas je však zjevně přesvědčen, že je přesto lepší manželství z rozumu v rámci pravice než koalování s hlavní konkurencí, a to nejen kvůli programové sourodosti, ale – a to hlavně – proto, že koalice s ČSSD jsou v očích premiéra mnohem více náchylné ke korupci. Jako hlavní bojovník proti těmto praktikám podle svých vlastních slov musí bojovat.
Je samozřejmě přinejmenším diskutabilní, zda místní vlády ODS a TOP 09 jsou proti podobným nešvarům imunní. Možná jde spíš o to, že občanští a sociální demokraté k tomu v minulých letech nejen v metropoli měli dostatek příležitostí, zatímco na „topku“, respektive některé její přičinlivé členy to teprve čeká. Avšak zásadní otázka z hlediska ODS zní: Může si Nečas dovolit válku s jedním z místopředsedů a současně minimálně se stranickými organizacemi ve dvou největších městech? Bezprostřední politické ohrožení samozřejmě šéfovi ODS nehrozí – jen málokdo ve straně by chtěl odstřelovat premiéra, volby jsou daleko a navíc široko daleko není nikdo, kdo by jej mohl nahradit.
Na druhé straně váhavé pokusy ukázat svaly, jako bylo odvolání Blažka z dozorčí rady a následné mlčení, by se Petru Nečasovi v budoucnu mohly vymstít.