Obnovitelné zdroje drtivě porážejí ostatní typy elektráren. Podle statistiky, kterou publikovala Evropská asociace pro větrnou energii EWEA, se loni podílely na kapacitě nově spuštěných elektráren v zemích Evropské unie 95 procenty. Zelený boom se však týká téměř výhradně zemí v západní polovině Evropy, zatímco nové členské země jsou k dalším větrníkům v síti značně skeptické.
Jednoznačně vedou větrné elektrárny, jejichž instalovaný výkon v 28 zemích EU loni narostl o 10 100 megawattů. S odstupem následují solární elektrárny (8000 MW), zdroje na biomasu (1100 MW), plynové (800 MW) a vodní elektrárny (400 MW). Jiné druhy elektráren jsou v Evropě spíše na ústupu; výkon provozovaných uhelných elektráren i zdrojů na topné oleje dlouhodobě klesá.
Celková kapacita výroby energie v Evropě podle zdrojů:
Zdroj: Windeurope
Obnovitelné zdroje představují z pohledu elektrárenských společností i finančních skupin jasnou volbu. Jen loni do větrné energetiky investovaly 26,7 miliardy eur a do solárních elektráren dalších 10,4 miliardy (celkem za všechny obnovitelné zdroje to bylo 40 miliard eur – tedy více než jeden bilion korun).
Největší výkon nových větrníků loni přibyl v Německu, Británii a Francii, s odstupem následuje Belgie, Švédsko a další země. V nových členských zemích Evropské unie se však větrné elektrárny téměř nestaví – hlavně kvůli zásahům ze strany státu.
Je to i případ České republiky, kde loni podle údajů Energetického regulačního úřadu přibyly pouze čtyři větrné elektrárny o celkovém výkonu 8,8 megawattu. V omezené míře se staví ještě bioplynové stanice a plynové kogenerační jednotky, kterých loni přibylo téměř 10 megawattů. Jinak se v Česku žádné elektrárny nestaví. Instalovaný výkon solárních a vodních elektráren dokonce loni podle údajů ERÚ klesl.
Dále čtěte:
Plynárenská firma Linde chystá zpětný odkup akcií za šest miliard dolarů
Nord Stream 2 bude do konce roku hotov, zní z OMV. Americké výhrůžky sankcemi ho nezastaví
Energie zdarma: odpadní teplo by mohlo vytápět 800 tisíc českých domácností
