Editorial
Síla dolaru byla vydávána za důkaz hospodářských úspěchů Spojených států. Dnes se prezident George Bush nižším kursem americké měny pochopitelně nechlubí. Tato veličina ostatně sama o sobě nic neříká. Nenaznačuje ale něco? Do rekordních výšin stoupá deficit běžného účtu i rozpočtový schodek. Opoziční demokraté upozorňují, že výsledkem Bushovy vlády je ztráta více než dvou milionů pracovních míst. Přidejme ještě, že v Iráku umírají američtí občané a ani přítomnost vojáků USA nezajišťuje klid v dobyté arabské zemi. Není snad Bush největším břídilem mezi prezidenty Spojených států?
Sám George Bush ve svém Poselství o stavu Unie minulý týden nabídl jiný obrázek. Amerika likviduje teroristické předáky i brutálního diktátora Saddáma Husajna. Tempo hospodářského růstu bylo ve třetím čtvrtletí loňského roku nejvyšší za posledních dvacet let. Výroba roste, inflace je nízká a produktivita vysoká. To vše je pravda. A to v době, kdy současná administrativa musela čelit recesi, teroristickým útokům a účetním skandálům korporací. Není snad Bush tím nejúspěšnějším prezidentem?
Tak jako kurs dolaru neukazuje pravý stav ekonomiky, také každý podobný výčet úspěchů a neúspěchů má omezenou vypovídací hodnotu. Stejně tak je relativní další Bushovo tvrzení, podle něhož jsou Američané nejtvrději pracujícím národem na zeměkouli.
Jisté je naopak to, že Bush nadále vede svou zemi do války. Ve svém projevu použil toto slovo mnohokrát. Mnozí se domnívají, že ona válka je pouze fiktivní, neboť jde především o klasický – byť náročný – boj proti terorismu. Není však pochyb, že prezident sám sebe vidí jako vůdce, který čelí zcela mimořádným výzvám. S tím souhlasí značná část Američanů. Prezidentovi obhájci a kritici se ale rozcházejí v hodnocení toho, zda Bushova administrativa pouze hrozby odráží, nebo je někdy i sama vytváří.
Když americký prezident varoval před iluzí, že terorismus už nehrozí, připomněl vražedné útoky v Indonésii, Saúdské Arábii, Turecku, Iráku a na dalších místech. Není to v rozporu s tvrzením, že se daří stíhat předáky teroristické sítě al- Káida? Kenneth Roth, výkonný šéf organizace Human Rights Watch, dokonce tvrdí, že Bushova vláda je sama hlavním náborčím al-Káidy. To je přehnané, ale prezidentova argumentace, podle níž se po pádu Saddáma daří eliminovat i hrozby z dalších zemí (příkladem je Libye), pokulhává. Nejnebezpečnějším protivníkem USA totiž není Saddám, Usáma bin Ládin, ani Muammar Kaddáfí. Bude jím muslimská ulice, pokud se ji nepodaří vymanit z vlivu fanatiků. Zde se mohou rodit noví sebevražední atentátníci.
V tomto ohledu může být Bushův důraz na slovo „válka“ kontraproduktivní. Stejně jako politika vycházející z výroku, že Amerika se nikdy nebude nikoho dovolovat, zda může chránit svou bezpečnost. Za podobnými slovy totiž leckdo vidí především odhodlání Washingtonu prosazovat výhradně vlastní sobecké zájmy. Boj proti americkému imperialismu se pak bude jevit jako nezbytný.
Bushovi nelze upřít, že volí velmi nesnadné cesty, po nichž by jiní nešli, neboť by se obávali velkého rizika neúspěchu. To se projevuje i v ekonomice. Prosazování daňových škrtů v době deficitního hospodaření si žádá jistou odvahu. Prezidentovi kritici by ještě mohli dodat, že je zároveň v rozporu se zdravým rozumem, který však dnes není považován za velkou přednost. I když proslulí ekonomové tvrdí pravý opak a Bushovu hospodářskou politiku chválí, určitá ostražitost by byla na místě. Rozpočtová expanze v současnosti přináší úspěchy, ale dlouhodobé vyhlídky jsou nejisté. Amerika má zkušenost s různými ekonomickými bublinami a přinejmenším by si měla dát pozor na rizika vzniku nových.
Při pozorném čtení Bushova poselství je možné narazit na pozoruhodné formulace. Mezi mnoha slovy o válce se skrývá prezidentův návrh na zdvojnásobení rozpočtu Národní nadace pro demokracii, jež by se měla zaměřit na práci pro rozvoj svobodných voleb, svobodných trhů, svobodného tisku a svobodných odborů na Blízkém východě. V ekonomické části Bush říká, že Amerika by se měla stát méně závislou na zahraničních zdrojích energie. A je tu i výzva Kongresu, aby se zaměřil na rozpočtové priority a snížil neefektivní výdaje. Hledání těchto vět v obsáhlém projevu vyžaduje ovšem trpělivost.
Praporek
Odráží Bush hrozby, nebo je sám vytváří?
