Potenciální vyostření konfliktu na Blízkém východě už neznamená, že budou Američané stát dlouhé fronty u benzínových stanic jako v 70. letech minulého století. Revoluce způsobená těžbou plynu a ropy z břidlic znamená, že Spojené státy těží denně 13 milionů barelů ropy a vyváží více ropných produktů než dováží.
V roce 1973 měl konflikt na Blízkém východě zničující vliv zejména na americký trh. Země OPEC totiž vyhlásily ropné embargo na státy, které podporovaly Izrael během jomkipurské války. Kromě Spojených států to byla Velká Británie, Kanada, Japonsko, Nizozemsko. O října 1973 do března 1974 vzrostla ceny ropy o 400 procent. Cena barelu ropy se tehdy zvýšila ze tří dolarů až na dvanáct, v Americe byly ceny ještě vyšší.
Druhý ropný šok nastal v roce 1979, kdy došlo v Íránu k islámské revoluci. Cena ropy se za rok zdvojnásobila až na 40 dolarů za barel. V obou případech to vedlo k panice Američanů a dlouhým frontám u benzínových pump.
Takový scénář je v dnešní době nemyslitelný. Ani útok Íránu na americké základny v Iráku trh příliš nevyděsil. Zabití generála Kásima Sulejmáního zvýšila krátkodobě ceny americké ropy o šest procent na 65 dolarů za barel. Po útocích Íránu se pak ceny americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) dostaly k hranici 66 dolarů a pak začaly opět padat až pod 60 dolarů za barel.
Vývoj ceny americké ropy WTI
„Kdyby došlo ke stejné potyčce mezi Spojenými státy a Íránem před 20 nebo i 10 lety, myslím, že by byl dopad na trh s ropou mnohem větší, protože ještě nedošlo k revoluci v těžbě ropných břidlic,“ tvrdí energetický analytik Steward Glickman z newyorské společnosti CFRA Research.
V říjnu těžaři ve Spojených státech dosáhli rekordní produkce ve výši 12,7 milionu barelů ropy denně. Navíc v září došlo prvně od zveřejňování tohoto ukazatele v roce 1973 k tomu, že Američané vyvezli více ropy a jejich produktů, než jich dovezli.
Sílící geopolitický vliv
To dává geopoliticky Spojeným státům mnohem větší váhu - zejména s ohledem na cenu ropy - než v předcházejících dekádách, je přesvědčen Brian Kessens z investiční firmy Tortoise. Ještě před dvaceti lety dovážely USA 2,4 milionu barelů ropy denně z oblasti Perského zálivu, nyní to je pouze 0,7 milionu. Tuto ropu zpracovávají rafinérie na východním pobřeží států.
Zvýšení vlastní produkce chrání největší ekonomiku světa od ropných šoků, jako v 70. a 80. letech minulého století. Svět je také mnohem méně závislý na ropě z Íránu, respektive na ostatních členech kartelu OPEC. Před 40. lety dvacátého století měl podíl okolo 50 procent, nyní to je o deset procentních bodů méně.
Obáváte se růstu ceny benzínu?
Spotřebitelé v Americe by neměli pocítit zdražení benzínu, pokud nedojde dlouhodobě k vyšším cenám ropy, míní Amanda Agatiová z PNC Financial Services Group. Ani ceny okolo 70 dolarů za barel by neměly být pro koncové spotřebitele výraznějším problémem, protože ekonomika je silná a nezaměstnanost nízká, tvrdí Agatiová.
Průměrná cena za galon (3,8 litru) benzínu se na americkém trhu pohybuje na stále stejné úrovni, jako v minulých pěti týdnech, tedy 2,85 dolarů za galon (asi 17 korun na litr). Pouze v případě, že by galon benzínu přesáhl na čerpacích stanicích tři dolary, mohli by spotřebitelé poptávku začít omezovat.
To by ale znamenalo, že by se surová ropa prodávala na trhu za 80 dolarů za barel, míní Kessens. Dlouhodobé zvýšení cen ropy na světových trzích by ale zároveň pravděpodobně vedlo k větší produkci z břidlic v případě zemí OPEC nebo Ruska, což by zpětně vedlo ke snížení cen.
Dále čtěte:
Turecko narušuje plynové projekty ve Středomoří. Ze spolupráce s Libyí těží Erdogan
Trumpův zemní plyn rozděluje Evropu. Poláci a Ukrajinci po něm touží, Němci ho nepotřebují
Molekuly svobody: tak Trumpova vláda propaguje americký zemní plyn
