Společnost Lockheed Martin chce americké armádě nabídnout dron určený k likvidaci… dronů. Bezpilotní Morfius využívá k vyřazení nepřátelských letounů mikrovlnné záření o výkonu až jeden gigawatt. Americký zbrojařský koncern ho představil jako koncepční záměr na konferenci Global Force Next.
Zařízení je koncipováno jako znovupoužitelné. Váží méně než 15 kilogramů a vystřeluje se z trubice dlouhé 1,8 metru, což umožňuje zařadit ho do výzbroje pozemních vozidel i bojových letadel. Jakmile se přiblíží k nepřátelskému roji, vyšle k nim z těsné blízkosti mikrovlnné záření, jehož síla odpovídá milionu (!) běžných mikrovlnných trub používaných v domácnostech. Tím spolehlivě zničí veškerou elektroniku v dosahu.
Potřebnou energii si Morfius ponese v integrované baterii. Oproti mikrovlnným zářičům umístěným na zemi má výhodu vzdálenosti. S ní totiž mikrovlnné záření slábne.
Odpalovací zařízení tvoří snadno transportovatelná trubice o délce necelých dvou metrůPřestože Morfius lze vyslat i proti jednotlivému letounu, Lockheed Martin vidí největší potenciál právě v elektromagnetickém „sestřelování“ celých rojů. „Zaměřujeme se na opatření proti bezpilotním rojům,“ říká Brian Dunn z firmy Lockheed Martin. „Věříme, že účinek mikrovln použitých přímo ve vzduchu by mohl proti náletům rojů, jimž budeme v budoucnu čelit, fungovat opravdu dobře.“
Schopnosti i dostupnost komerčně dostupných dronů rychle rostou, upozornila na konferenci jeho kolegyně Becca Schwartz. Odkazuje třeba na dechberoucí choreografii bezpilotního hejna na zimních olympijských hrách v roce 2018. „Dostupnost pro amatéry znamená, že k nim (dronům) mají přístup i nepřátelé,“ říká. Čímž nemyslí pořadatele olympijských her, ale zejména teroristy a jiné nekonvenční ozbrojené síly.
Není dron jako dron
Vojenský význam bezpilotních letounů různých typů a velikostí v příštích letech rychle poroste. Už dnes tyto stroje zajišťují průzkumné mise všech typů a používají se i k bojovým úkolům. Vedle konvenčních řízených střel mohou nosit i exotické „ninja bomby“ z tajného arzenálu CIA:
To je však stále jen začátek. Ve vývoji je například bezpilotní tanker Boeing MQ-25 Stingray. A viceadmirál amerického námořnictva James Kilby nedávno na slyšení v Kongresu uvedl, že bezpilotní letouny různých typů a velikostí by mohly tvořit až 40 procent perutě na letadlové lodi. Vize vojáků počítají i s tím, že formace dronů by mohli v budoucnu řídit i piloti vojenských letadel. „Řekněme, že máme určenou oblast pro doplňování paliva před útokem nebo jinou misí,“ popisoval Kilby americkým zákonodárcům. „Bylo by skvělé, kdyby živý pilot mohl v reakci na nepříznivé počasí nařídit dronu odklon sám namísto toho, aby nejprve informoval letadlovou loď, která to pak provede.“
Spoluprací mezi vojenskými piloty a nepilotovanými letouny řízenými umělou inteligencí se intenzivně zabývá rovněž vojenská výzkumná agentura DARPA. Výzkumný program Air Combat Evolution by měl letos dospět do stadia testování reálných leteckých soubojů bezpilotních letadel. Před polovinou dekády by měl projekt pokročit do třetí fáze, v níž bude umělá inteligence pilotovat skutečné vojenské stíhačky. Z české perspektivy je zajímavé, že DARPA k tomu využije letouny L-39 Albatros z produkce Aero Vodochody. Kontrakt na jejich přípravu získala společnost Calspan Corporation.
