Generální tajemník Severoatlantické aliance Javier Solana ve čtvrtek 10. června odpoledne oznámil, že nálety na Jugoslávii končí. Po celé Evropě, ale především v Bělehradu začaly oslavy míru. Tentýž den Rada bezpečnosti OSN přijala mírový plán pro K osovo, na jehož základě se v Kosovu rozmístí mezinárodní mírové síly o síle přibližně 50 000 mužů, které zajistí bezpečný návrat uprchlíků. Pro rezoluci hlasovalo čtrnáct členů Rady bezpečnosti, patnáctá Čína se hlasování zdržela, neboť některé z bodů, které sama do rezoluce navrhovala, nebyly do plánu zahrnuty.
Kosovo na základě rezoluce obdrží širokou autonomii, nepočítá se však s jeho plnou nezávislostí. Právě v tomto bodě se však rýsuje jeden z možných problémů, neboť předseda exilové vlády kosovských Albánců Bujar Bukoshi v Bonnu prohlá sil, že veškerá srbská státní moc musí být z Kosova odstraněna. Nikdo podle něj nemůže očekávat, že Albánci přijmou jakoukoliv formu srbské nadvlády, včetně státní správy. Podle Bukoshiho je také nejvyšší čas, aby byl do řešení kosovského problému z apojen „albánský faktor , na který dosud nebyl brán dostatečný zřetel. Kosovští Albánci mají podle něj dlouholeté zkušenosti s vytvářením paralelního státu, a prokázali tak schopnost vytvořit svobodný a fungující státní útvar. Důležitou ro li budou hrát i ozbrojené složky Kosovské osvobozenecké armády, které v Kosovu zabrání vzniku bezpečnostně-politického vakua.
Potenciálním problematickým bodem je i způsob rozmístění mezinárodních vojenských jednotek v Kosovu. Ruská strana, jejíž vztahy s NATO jsou podle slov prezidenta Jelcina mraženy, v pátek oznámila, že požaduje svůj vlastní sektor odpo vědnosti. Pokud ho nedostane, nehodlá o něj „žebrat a domluví se přímo s vládou v Bělehradu. Podle rezoluce OSN však mají mít mezinárodní jednotky jednotné velení NATO.
