Když už se zdálo, že po uplynulých dvou letech, kdy letecký průmysl strádal kvůli koronavirové pandemii, přichází lepší časy, začala válka na Ukrajině. Aerolinky tak budou muset překonat další nepříjemnou překážku. Uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla v řadě zemí a celkově nervózní situace nejen v oblastech blízko válečného konfliktu, ale dá se říct i v celé Evropě, dopravcům rozhodně nenahrává. Má současná situace potenciál zastavit letošní velmi očekávaný růst cestovního ruchu?
Podle generálního ředitele francouzské společnosti Airbus nikoliv. „Nemyslím si, že by to mělo dopad na vnitřní evropské trhy,“ sdělil Guillaume Faury v rozhovoru, který poskytnul televizi CNBC. Sice připustil, že cestování ve východní Evropě, a zejména v blízkosti Ukrajiny může být pod velkým tlakem, celkově je však ohledně dalšího vývoje optimistický. Letecká doprava dle něj v nadcházejících měsících poroste.
„Přikláněl bych se k tomu, že je velmi pravděpodobné, že se většina cestování ve světě obnoví, jak očekáváme s koncem pandemie,“ dodal Francouz. Jeho pohled na věc sdílí téměř všichni generální ředitelé leteckých společností. Rok 2022 označují za období obnovy toho, co toto odvětví ztratilo v posledních dvou letech.
Podobný názor přitom má i Jíří Pos, předseda představenstva Letiště Václava Havla Praha. „V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem počítáme s výpadkem letů z Ukrajiny i Ruska, a to jak směrem ven, tak i dovnitř obou zemí,“ sděluje.
K tomu dodává, že dlouhodobé omezení, či přímo neobnovení provozu by pro pražský vzdušný přístav do konce roku 2022 odhadem znamenalo pokles o zhruba půl milionu z plánovaného počtu odbavených cestujících. „Vzhledem k tomu, že hlavní obnova letů po uvolnění covidových omezení, navýšení počtu letů a otevírání nových linek se očekává především na ostatních trzích v Evropě, a protože současný trend i aktualizovaný výhled na těchto trzích je velmi příznivý, Letiště Praha zatím předpoklad celkového počtu cestujících v roce 2022 na úrovni přes 8,5 milionu nemění,“ uzavírá Pos.
Výpadky dodávek dílů výrobcům zatím nehrozí
Co se týče transatlantických letů, jejich počet se během nejtěžší fáze pandemie snížil o více než 75 procent oproti běžným číslům. S lednem přišlo zlepšení, i tak jich ale bylo zhruba o 36 procent méně než obvykle. Pokud jde přímo o letecký provoz v období války vyvolané Vladimirem Putinem, analytička Sheila Kahyaogluová ve své výzkumné zprávě podle CNBC zmiňuje, že dopady nebudou nijak zvlášť závažné. „Naprostá většina evropské letecké dopravy je řízena západní Evropou, která by měla zůstat relativně nedotčena, pokud Rusko neprovede další ofenzivu na území NATO.“
V potaz ale nelze brát pouze ozbrojený konflikt, invaze s sebou totiž přináší také ekonomickou válku, kterou Západ proti Rusku vede prostřednictvím sankcí. Pro Airbus, stejně jako pro jeho konkurenta Boeing, je tedy další otázkou, jaký dopad mohou tato přísná opatření mít na jejich plány zvýšit v letošním roce výrobu letadel.
Sám Faury nicméně tvrdí, že ač situace ve východně Evropě vytváří na již tak porouchaný dodavatelský řetězec další tlak, výroba jeho společnosti tím aktuálně nijak zvlášť ovlivněna není. Na objemu dovozu hliníku, oceli nebo titanu, z nichž se vyrábí klíčové komponenty dopravních letounů, se sankce prý dosud neprojevily. „Bezpečnost dodávek je zaručena nezávisle na zdrojích, které by mohly být zpochybněny z Ruska,“ vysvětlil.
Budoucnost patří vodíkovému pohonu
Airbus v následujících třech letech hodlá v reakci na zvýšenou poptávku z Evropy i USA navýšit produkci strojů A320 a A220, a to minimálně o pětinu. Budoucnost jeho společnosti, respektive odvětví letecké dopravy jako takového má však patřit jiným druhům letadel. A sice letadlům na vodíkový pohon, od něhož si inženýři slibují větší ohleduplnost vůči životnímu prostředí.
Do tohoto projektu se chystá Airbus v dlouhodobém horizontu investovat nemalé finanční prostředky. Minulý týden oznámil plány na spolupráci s CFM International, což je podnik vlastněný americkou společností GE a francouzským Safranem. „Myslíme si, že první vodíkové letadlo můžeme uvést do provozu do roku 2035,“ uzavřel Faury.
