Američtí generálové i diplomaté ujišťují, že žádná vojenská akce proti KLDR není na spadnutí. Válečné loďstvo ke Korejskému poloostrovu nemíří, ministr zahraničí USA si zahrál golf na Havaji. Žádný ze zhruba 200 tisíc Američanů žijících v Jižní Koreji se nepřipravuje na evakuaci, napsal dnes list The New York Times. Přesto s odvoláním na vojenské plánovače deník popisuje možné scénáře silového řešení severokorejského problému.
Zasáhnout může americké letectvo, případně mohou být nasazeny rakety s plochou dráhou letu typu Tomahawk. Co by se ale dělo pak, americké armádní velení znepokojuje. Prezident Donald Trump může spoléhat na to, že jediný úder severokorejského vůdce Kim Čong-una přesvědčí, že jeho arzenál byl poškozen a Kim se vzdá konfrontace s asijskými sousedy a s USA.
Kim si ale podle amerických stratégů může zásah vyložit špatně. Může ho považovat nikoli za jednorázovou událost, ale za první vlnu širšího útoku. Může spustit salvu dělostřeleckých nebo raketových útoků na Soul či Tokio. Nebo může vydat rozkaz k pochodu za militarizovanou zónu oddělující oba korejské státy.
Méně riskantní variantou je využití protiraketového systému THAAD rozmístěného na ostrově Guam, který by sestřelil pokusnou severokorejskou raketu. Tato akce by mohla být označena za čistě obrannou. Věrohodnosti systému THAAD by ale neprospělo, kdyby severokorejskou testovací raketu minul.
1. Preventivní úder proti některé ze severokorejských raket
2. Útok na raketové a jaderné síly KLDR
Pokud Kim zaútočí jako první, možná vysláním raket proti ostrovu Guam, Trump bude muset zvolit odpověď. Může dát rozkaz k překvapivému totálnímu útoku na severokorejský raketový a jaderný arzenál. Rakety Tomahawk by byly odpáleny z amerických lodí, útočné letectvo by startovalo ze základen na Guamu, v Japonsku a na letadlových lodích. Vystavilo by se ovšem riziku palby severokorejské protivzdušné obrany, která chrání výzbroj uloženou často v dobře opevněných podzemních bunkrech. Neviditelné bombardéry by odstartovaly z USA a palivo by doplňovaly za letu.
Americké velení ale znepokojuje možnost, že nebude možné zlikvidovat celý severokorejský arzenál strategických raket a jaderných zbraní. Některá z raket by mohla doletět k území USA nebo jejich spojenců. Bylo by pak na protiraketové obraně, aby takové zbraně sestřelila.
V Praze stále funguje systém protiatomových krytů. S jejich využitím však nikdo nepočítá
3. Postupné hromadění sil k pozemní invazi do KLDR
Operace by začala evakuací Američanů a spojenců z Jižní Koreje, což by byla obrovská logistická akce, jež by v mezidobí poskytla čas diplomacii a sankcím. Mezitím by z Havaje i jiných regionů ke Koreji zamířilo loďstvo a pozemní síly by připravovaly dělostřelectvo, radary a další výzbroj. Moment překvapení by se vytratil, ale Kim by dostal výstražný signál.
Vojenští experti se ale obávají, že Pchjongjang by této doby využil k přesouvání mobilních raket dlouhého doletu, což by zkomplikovalo jejich zaměření. Kim Čong-un by mohl chápat americké přípravy jako pokus svrhnout jeho režim a mohl by zasadit úder jako první - konvenční nebo jaderný.
Výsledek totální války na Korejském poloostrově by byl devastující, zahynuly by zřejmě statisíce lidí. A to i v případě, že by jaderné zbraně nebyly nasazeny, což ani zdaleka není jisté.
4. Jiné možnosti
Američtí generálové se shodují v názoru, že vojenské řešení krize by bylo složité, obtížné a nebezpečné. Prezident Barack Obama v roce 2014 nařídil kybernetický útok na severokorejský raketový program. V následujících třech letech se počet neúspěchů KLDR prudce zvýšil, i když není známo, do jaké míry to bylo vlivem amerických zásahů. Kybernetické útoky ovšem nezpomalily severokorejský program natolik, aby odvrátily nynější krizi.
Americká vláda by se mohla uchýlit i k podvratným krokům ke změně severokorejské vlády. Šéf CIA Mike Pompeo v červenci řekl, že „pokud jde o (severokorejský) režim, najdeme snad cestu, jak ho separovat“. Rychle ale dodal, že se to „nestane zítra“.
Přečtěte si také:
Komentář: Jak nám svět drobet zvlčel
Kam dopadne příští atomovka? V posledních letech se scénáře mění
Možná to bouchne. Historie Projektu Manhattan, největšího vědeckého podniku všech dob
