Menu Zavřít

Válka v Izraeli těžce poškozuje tamní ekonomiku. Mnoho společností zažívá stejný šok jako během covidové pandemie

31. 10. 2023
Doba čtení: 5 minut
Autor: Depositphotos
  • Ekonomická situace v Izraeli se po teroristickém útoku spáchaném hnutím Hamás výrazně zhoršila. Klesla třeba hodnota šekelu i většiny akcií
  • Největší problém ale aktuálně představuje nedostatek zaměstnanců, protože velká část lidí narukovala do ozbrojených složek
  • Izraelská vláda už přichystala záchranný ekonomický balíček, podle některých to však zdaleka nebude stačit

Teroristický útok palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října, který si vyžádal přibližně 1400 obětí, výrazně změnil život v celé zemi. Židovský stát se rozhodl na situaci reagovat rozsáhlou pozemní ofenzivou do pásma Gazy, kvůli čemuž zmobilizoval rekordních 350 tisíc armádních záložníků. Tím z pracovního trhu zmizelo zhruba osm procent všech lidí.

Mnoho firem tedy v současnosti funguje jen v omezeném režimu, který do velké míry připomíná situaci během pandemie covidu. Podle přední izraelské banky Mizrachi-Tfachot stála současná válka tamní vládu už zhruba 2,5 miliardy dolarů (asi 58 miliard korun). Centrální banka navíc varovala, že dopad vojenských operací na ekonomiku se bude s narůstající délkou konfliktu dále zhoršovat.

Nejnebezpečnější období za desítky let? Válka v Izraeli přináší řadu ekonomických i geopolitických rizik, shodují se odborníci
Přečtěte si také:

Nejnebezpečnější období za desítky let? Válka v Izraeli přináší řadu ekonomických i geopolitických rizik, shodují se odborníci

Velmi špatně vypadají také další ekonomické ukazatele. Od prvních zpráv o teroristickém útoku klesly izraelské akcie nejvíce na celém světě. Hlavní index v Tel Avivu se snížil o přibližně 15 procent, což odpovídá ztrátě téměř 25 miliard dolarů (asi 581 miliard korun). Izraelský šekel (ILS) se pak propadl na nejnižší hodnotu od roku 2012, a to i přesto, že vláda na jeho obranu schválila bezprecedentní záchranný balíček v hodnotě 45 miliard dolarů (přes jeden bilion korun). Ještě 6. října byl jeden dolar na trzích k dostání za 3,842 šekelu, předposlední den v měsíci už ale podle serveru Trading Economics jeho kurz činil 4,042 ILS/USD. 

A příliš povzbudivé nejsou ani vyhlídky do budoucna. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle Bloombergu varoval, že vojenská operace bude dlouhá a obtížná. Analytici banky JPMorgan Chase proto předpovídají, že izraelská ekonomika se v tomto čtvrtletí oproti stejnému období loňského roku sníží o celých 11 procent.

Stovky tisíc lidí na neplaceném volnu

Nedávný průzkum zjistil, že po dvou týdnech od začátku konfliktu se pouze 12 procentům izraelských výrobců podařilo naplno obnovit svůj provoz. Většina firem přitom jako hlavní důvod uvedla již zmíněný nedostatek zaměstnanců. Dalším zásadním problémem je pak skutečnost, že se výrazně snížily výdaje domácností, což otřáslo celým spotřebitelským sektorem, který tvoří asi polovinu izraelského HDP.

Soukromá spotřeba klesla po teroristickém útoku v porovnání s průměrným týdnem roku 2023 asi o jednu třetinu. Vyplývá to z údajů clearingového centra platebních systémů Shva, podle nějž se až o 70 procent snížily výdaje na položky, jako jsou volný čas a zábava. Dle izraelské Bank Leumi navíc výrazně klesly i nákupy prostřednictvím kreditních karet, a to dokonce ještě více než na vrcholu pandemie covidu v roce 2020.

Teroristický útok na Izrael má dopad na leteckou dopravu, zrušeny byly desítky letů
Přečtěte si také:

Teroristický útok na Izrael má dopad na leteckou dopravu, zrušeny byly desítky letů

„Celá průmyslová odvětví a jejich odnože v současnosti nemohou fungovat. Většina zaměstnavatelů se tedy rozhodla umístit své zaměstnance na neplacené volno, což se dotkne stovek tisíc lidí,“ řekl šéf izraelské federace malých podniků Roee Cohen.

Tuto variantu nyní zvažuje i Naama Zedakihuová, která provozuje dvě restaurace ve městě Modi’in, v nichž zaměstnává celkem 70 lidí. „Poprvé jsem se pokusila restauraci otevřít dva a půl týdne od útoku, ale byla prázdná, takže jsem ji zavřela dřív. Ani objednávky přes rozvozové služby nestačí k udržení podniku nad vodou,“ okomentovala situaci podnikatelka.

Izraelské ekonomice se dlouhá léta dařilo

Alespoň nějaké pozitivum představuje skutečnost, že izraelská ekonomika byla ještě před začátkem konfliktu navzdory přetrvávající politické krizi ve velmi dobrém stavu. Zemi se v posledních dvou desetiletích podařilo růst hlavně kvůli exportu technologií a nálezům zemního plynu ve Středozemním moři. HDP na obyvatele se díky tomu zvýšilo téměř na 55 tisíc dolarů (téměř 1,3 milionu korun), což je více než u Spojeného království, Francie či Německa.

Růst ekonomiky navíc vedl k výraznému přebytku státního rozpočtu. Izraelské centrální bance se tak podařilo nashromáždit rezervy ve výši kolem 200 miliard dolarů (více než 4,6 bilionu korun), což představuje zhruba sedminásobný nárůst oproti roku 2008. Právě tyto peníze nyní mohou sloužit pro rozsáhlý záchranný balíček, jenž má být podle plánů ministra financí Becal'ela Smotriče větší než během covidu.

Mnozí zákonodárci a podnikatelé ovšem současnou podobu podpůrného programu tak jako tak považují za nedostatečnou. Podle Bank Hapoalim si konflikt vyžádá náklady ve výši nejméně 27 miliard šekelů (přibližně 154 miliard korun), což představuje 1,5 procenta izraelského HDP. Záchranný balíček každopádně zatím počítá s výdaji jen ve výši 4,5 miliardy šekelů (asi 25 miliard korun).

Stavebnictví má bez Palestinců problém

Zásadní komplikací pro další vývoj ekonomiky představuje především sektor stavebnictví. I když se práce na některých projektech nyní znovu rozbíhá, mnoho pracovníků stále chybí. Sektor se totiž dlouhodobě spoléhá na práci zhruba 80 tisíc Palestinců žijících na Západním břehu Jordánu. Tato oblast je ovšem v současnosti izraelskými bezpečnostními složkami uzavřena.

Bydlení v Tel Avivu stojí majlant. The Economist opět sestavil žebříček nejdražších míst k životu
Přečtěte si také:

Bydlení v Tel Avivu stojí majlant. The Economist opět sestavil žebříček nejdražších míst k životu

Hospodaření stavebních firem bylo navíc napjaté už od začátku loňského roku, kdy došlo ke zvýšení úrokových sazeb. Pro mnoho společností kvůli tomu může být ještě mnohem obtížnější dostát svým závazkům. Což zároveň do velké míry znepokojuje banky, protože stavebnímu průmyslu poskytly zhruba polovinu všech svých komerčních úvěrů.

Nutno zároveň podotknout, že stavební sektor tvoří asi šest procent izraelských daňových příjmů, takže jeho zastavení by představovalo velký problém i pro státní rozpočet a současně by mohlo vést i k dalšímu nárůstu cen realit, které už nyní patří k vůbec nejdražším v na celém Blízkém východě.

Nad budoucností visí otazník

Kromě stavebnictví konflikt do velké míry ovlivňuje i technologický sektor, jenž patří ke klíčovým odvětvím celé ekonomiky. Z přibližně 500 oslovených technologických společností téměř polovina oznámila zrušení nebo zpoždění stávajících investičních dohod. Více než 70 procent těchto firem pak uvedlo, že musely odložit či zrušit významné rozvojové projekty.

WT100

Mnohé společnosti sice tvrdí, že se situaci postupně přizpůsobují, současná krize ale pravděpodobně zanechá v izraelské ekonomice dlouhotrvající jizvy. Toho se ostatně obává i generální ředitel společnosti Gvaram Industries, která vyrábí kancelářské potřeby v lokalitě vzdálené pouhých 10 kilometrů od pásma Gazy.

„Aktuálně do práce chodí méně než čtvrtina z mých 65 zaměstnanců. Nejnaléhavější otázkou ovšem je, zda má region poblíž Gazy vůbec nějakou budoucnost. Už v minulosti jsme prošli nekonečnými útoky a mnoha vojenskými operacemi, ale tohle se nepodobá ničemu jinému,“ uzavřel Yiftah Dekel.

  • Našli jste v článku chybu?