Další komoditou, jež v důsledku války na Ukrajině dosáhla nevídaných hodnot, je nikl. Londýnská burza kovů dokonce musela v úterý ráno kvůli jeho raketově rostoucí ceně přistoupit k neobvyklému kroku – pozastavení obchodování. Ceny tříměsíčních kontraktů se totiž zdvojnásobily a jedna tuna niklu nyní stojí více než 100 tisíc dolarů.
„Zajímavá situace, kdy cena komodity rostla od začátku týdne o více než 100 procent, vyústila v extrémní ztráty obchodníků, kteří se na futures trzích chtěli zajistit proti výraznější změně ceny. Obchodování by mělo být obnoveno až v pátek. To lze očekávat výrazné cenové výkyvy, ale také postupné uklidnění trhu,“ komentuje analytik XTB Štěpán Hájek.
Kde zdražení niklu, na jehož celosvětové produkci se Rusko podílí z rovných 10 procent, pocítí nejvíce? Především v elektromobilových závodech, a nejvíce v těch na území Spojených států. Nikl je totiž klíčovou složkou lithium-iontových bateriových článků, které se používají ve většině elektromobilů prodávaných na americkém trhu. Náhlý cenový šok velmi znejistil analytiky, a hlavně investory. Ti totiž financují ambiciózní programy automobilek na výrobu vozů s elektrickým pohonem.
Automobilový analytik společnosti Morgan Stanley Adam Jonas se podle webu CNBC nechal slyšet, že právě investoři by neměli počítat s velkými zisky z prodejů elektromobilů v příštích několika letech, jelikož bezprecedentní zvýšení cen niklu může mít dalekosáhlé dopady na plány globálních výrobců, jakými jsou například General Motors nebo Ford Motor. A nikl se v posledních letech stal skutečně podstatnou součástí těchto záměrů.
Výrobci automobilů totiž zjistili, že pokud přidají jeho větší množství do katody v bateriovém článku, lze tím zvýšit energetickou hustotu baterie, což znamená větší dojezd v poměru na kilogram baterie. Ve starších lithium-iontových bateriích měl nikl asi jen třetinové zastoupení, nyní jej však výrobci využívají podstatně více. Většina nových elektromobilů disponuje katodami, které obsahují nejméně 60 procent niklu.
Tento kov ale nebyl zrovna nejlevnější ani před vypuknutím války na Ukrajině. Odborníci dokonce ještě před ní vyjadřovali obavy z pravděpodobného nedostatku v důsledku jeho masivní spotřeby u elektrických vozidel. Zdvižený prst měli například analytici společnosti Rystad Energy, kteří už vloni na podzim varovali, že celosvětová poptávka po vysoce kvalitním niklu do roku 2024 převýší nabídku. Ke stejným závěrům došli i experti již zmíněné Morgan Stanley.
I kvůli tomu výrobci automobilů oznámili, že lithium-iontové baterie by se v budoucnu měly stát součástí pouze ,prémiových aplikací‘. Vozidla vyšší třídy na elektrický pohon by však mohla výrazně a rychle podražit, a to za předpokladu, že ceny niklu nebudou klesat, což je poměrně pravděpodobná predikce. Ti, kteří si nezajistili jeho dostatečné dodávky ještě před invazí, se budou muset rozhodovat, zda zvýšit náklady na výrobu, a tím pádem přijít o značnou část marže, nebo zkrátka udělají dražší cenovku pro koncového zákazníka.
Stávající potíže ale nezasáhnou všechny elektromobily. Existuje totiž alternativní typ bateriových článků, jenž se používá pro levnější vozy. Jedná o takzvané lithium-železo-fosfátové baterie (LFP). Tato technologie se zviditelnila zejména poté, co ji začala na podzim minulého roku používat americká společnost Tesla pro své základní modely se standardním dojezdem. Za současné nepříznivé situace na trhu s niklem tak nejspíše budou zákazníci svědky toho, jak se hlavní světoví výrobci vydají stejnou cestou jako Elon Musk.
