P e n z i j n í p ř i p o j i š t ě n í
Zoufalá situace na trhu penzijního připojištění, které by mělo pomoci vyrovnávat nižší relaci důchodu k čisté mzdě, přinutila vládu na poslední chvíli navrhnout Parlamentu zvýšení státního pří-spěvku k této formě spoření.
Zatímco dnes je státní příspěvek první dva roky spoření o čtvrtinu vyšší než v dalších letech, podle vládního návrhu novely zákona o penzijním připojištění se státním pří-spěvkem by měla být jeho úroveň stejná po celou dobu ukládání peněz do penzijního fondu, a to na úrovni dnešní o čtvrtinu zvýšené dotace prvních dvou let. Účastník připojištění má tak získávat od 30 do 50 procent k vložené částce. Kabinet ale neodstranil problém nevýhodnosti velkých úložek. Státní příspěvek totiž má být i nadále konstruován jako degresivní s tím, že od úložky pět set a více korun již nebude konstruován jako procentní, nýbrž dán pevnou částkou. Díky tomu zhodnocení touto dotací od 500 korun výše již není zajímavé, neboť na ni občan dostává v absolutní hodnotě stejný příspěvek jako na pětistovku. Penzijní fondy se pokusí připravit vlastní návrh nové úpravy, který by měl tuto skutečnost změnit, a nabídnou poslancům.
Vláda ve snaze posílit dlouhodobý charakter připojištění hodlá také prosadit i zavedení dnes neexistující spodní hranice pro takzvanou pojistnou dobu, po níž teprve může klient penzijního fondu začít pobírat dávky z připojištění. Ačkoliv její návrh tuto dobu stanoví na tři až pět let, následující ustanovení použití dolní hranice znemožňují. Podle nich totiž má být pojistná doba pro starobní penzi pět až deset, pro výsluhovou patnáct a pro invalidní pět let.
