Vánoční start

Britský Rotch se spojuje s polským PKN Orlen

Jaký je rozdíl mezi privatizací Unipetrolu a Českého Telecomu? Z hlediska vítězů vývěrových řízení neexistuje žádný: oba žádali vládu o snížení kupní ceny.
Jaký je rozdíl mezi přístupem vlády při privatizaci Českého Telecomu a Unipetrolu? Zásadní: kabinet s českým vítězem tendru společností Agrofert o snížení ceny odmítl jednat a rozhodnutí o privatizaci zrušil, se zahraničním vítězem tendru na Český Telecom, německým Deutsche Bank a dánským TDC, však o snížení ceny vyjednává (viz komentář Jiřího Pšeničky na straně 22).

Babišovi ne!!!

Proč vláda českým investorům nenalévá a zahraničním přeje, zatím nikdo nevysvětlil. V zásadě lze říci, že Agrofertu a jeho majiteli Andreji Babišovi kabinet Vladimíra Špidly – na rozdíl od vlády Miloše Zemana - jednoduše nechtěl Unipetrol prodat. Kdyby byla ze strany státu ochota jednat, mohl Agrofertu nabídnout zrušení nesmyslných omezujících podmínek, které se do kupní smlouvy dostaly pod tlakem tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra. Po takovém kroku by Agrofert třeba i zaplatil dohodnutou cenu. Ale nechme coby kdyby, podívejme se na současnou situaci. Vláda prohlásila, že Unipetrol zkusí znovu prodat. Základní výzvou pro ministry však je, zda se jim podaří Unipetrol udat za více peněz, než nabízel Agrofert. Letos Unipetrol zatím hospodaří s konsolidovanou ztrátou, ale zdá se, že kupec se najde.

Sobotka versus Rusnok.

První koncepční problém ve vládě vznikl okamžitě: ministr financí Bohuslav Sobotka prosazoval privatizaci po částech, ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok by prodával v celku. Trvalo to asi tři měsíce, než Sobotka uznal, že jeho varianta je nepoužitelná pro tak složitý a navzájem provázaný holding, jakým je Unipetrol. Rozhodlo se tedy, že se oba ministři budou postupovat společně.
První verze nového materiálu ministerstva průmyslu a obchodu o privatizaci, který má být po konzultaci se Sobotkou předložen vládě a jenž má týdeník EURO k dispozici, shrnuje výhody prodeje vcelku a nevýhody prodeje po částech.
Výhody hovořící pro prodej v celku:
 rychlejší prodej a převod akcií na nového nabyvatele (optimistický předpoklad zhruba dvanáct až osmnáct měsíců);
 přímé inkaso finančních prostředků pro Fond národního majetku;
 zachování vnitropodnikové synergie (stabilita dodávek základních surovin, nízké dopravní náklady, sdílení některých fixních nákladů, příznivé finanční předpoklady pro získání dlouhodobých úvěrů na případnou investiční činnost);
 těsné majetkové a surovinové propojení firem, jejichž výrobní program je založen na etylénové bázi. To zvýší zájem Unipetrolu na nárůstu výrobní kapacity etylénu a na optimalizaci jeho spotřeby ve vlastních podnicích.
 upevnění silné pozice na domácím trhu, hlavně ve výrobě a distribuci rafinérských produktů a základních petrochemikálií;
 úspěšné uskutečnění projektu transformace společnosti Česká rafinérská (ČeR) na přepracovatelský typ rafinérie zvýší hodnotu Unipetrolu jako celku. Holding bude určovat provoz 51 procent aktiv České rafinérské na základě svých optimálních potřeb. Budoucí uspořádání ČeR umožní maximální využití synergie mezi vysoce flexibilní etylénovou jednotkou a rafinerií v Litvínově.
V materiálu však stojí, že „na druhé straně se ukázalo, že vzhledem k širokému výrobkovému portfoliu Unipetrolu a při stanovení řady omezujících podmínek pro budoucího nabyvatele je obtížné najít pro tento celek jednoho strategického partnera.

Negativní vlivy.

V souvislosti s prodejem po částech však dokument ministerstva připomíná, že by šlo o časově neidentifikovatelný a náročný proces s přímým surovinovým, technologickým, investičním a finančním dopadem.
Jde hlavně o následující negativní vlivy:
 primární inkaso za jednotlivé firmy by šlo do Unipetrolu a výnos jednoho z akcionářů (tedy Fondu národního majetku) by byl závislý na spolurozhodování ostatních akcionářů o rozdělení zisku;
 stát nemá plnou kontrolu v případě prodeje aktiv, který by probíhal z úrovně Unipetrolu a mohl by být ovlivňován pouze prostřednictvím většinového akcionáře, Fondu národního majetku;
 riziko, že inkasované peníze za bonitní prodaná aktiva mohou být v rámci konsolidace Unipetrolu použity na úhradu ztrát z hospodářské činnosti nebonitních firem;
 porušení těsných surovinových, logistických a synergických vazeb;
 lze předpokládat, že při prodeji po částech by zůstala jistá část Unipetrolu neprivatizovatelná;
 byla by ohrožena připravovaná transformace České rafinérské na přepracovatelskou rafinerii a tím obnoveny spory jejich akcionářů ohledně problematiky dodávek surovin, energií, služeb a předávacích cen;
Materiál dále uvádí, že „tyto negativní stránky by se dalo zčásti kompenzovat pouze předpokladem, že při prodeji jednotlivých lukrativních částí (Chemopetrol, Česká rafinérská a Benzina) by bylo dosaženo vyšší ceny než při jejich prodeji v rámci holdingu“. Z výčtu důvodů, proč neprodávat po částech, chybí i důležitý argument, že pozemky, na kterých stojí závody Chemopetrol či Kaučuk, patří Unipetrolu, což by mohlo vést k dalším vážným problémům. Kdo by kupoval podnik, který stojí na cizím pozemku?

Rotch u ministrů.

Ministři Rusnok a Sobotka se koncem října setkali se zástupci britské finanční skupiny Rotch Energy, s nimiž hovořili na téma privatizace Unipetrolu. Týdeníku EURO to potvrdil manažeři firmy J. George Smid a Jaromír Zapletal, kteří Rotch při návštěvě u ministrů zastupovali. „Ministr Rusnok se rozhodl, že ve chvíli, kdy vláda zrušila tendr na Unipetrol, se jednou setká s každým z potenciálních účastníků nové soutěže, aby se seznámil s jejich záměry. Po firmě Rotch Energy přijde řada i na další velké hráče – možné zájemce o českou petrochemii – v průběhu listopadu a prosince,“ řekl zdroj z Rusnokova resortu. Proč se ale ministři scházejí v případě firmy Rotch Energy s manažery třetího stupně, když za OMV má s Rusnokem i se Sobotkou jednat nejvyšší šéf Wolfgang Ruttenstorfer? Že by majitelé firmy Rotch Property Group, bratři Vincent a Robert Tchenguizové, neměli na české ministry čas?

Náměstek Srba přede dveřmi.

Týdeník EURO má informace, že potenciální kupci se před setkáním s ministrem Rusnokem nejdříve mají obrátit na jeho náměstka Václava Srbu a musí ho přesvědčit, že jsou seriózními zájemci. Pak se jim otevřou dveře i k Rusnokovi. Taková procedura se odehrála i předtím, než se s ministrem sešli manažeři firmy Rotch.
Společnost Rotch Energy, která je dceřinou firmou britské realitní skupiny, se zúčastnila na konci roku 2001 soutěže o Unipetrol a nabídla nejvyšší cenu, 444 milionů euro. Přesto neuspěla. Vláda Miloše Zemana její nabídku odmítla, protože premiér usoudil, že firma, která v té době vyhrála tendr na polskou rafinerii v Gdaňsku, nedodržela dohody. Rotch Energy, která severopolskou rafinerii ještě stále nekoupila a s varšavskou vládou už vyjednává více než rok, mezitím vystřídala několik spojenců. Polská strana pochybuje o reálnosti její nabídky. „Po řadu měsíců podnik nebyl schopen prokázat, že podmínky, které nabídl, je schopen splnit,“ řekl pro ČTK místopředseda parlamentního výboru národního pokladu Rafal Zagórny.
Zástupce firmy Rotch, petrochemický specialista Jaromír Zapletal, kterého výrok vysoce postaveného polského politika velmi překvapil, v rozhovoru pro týdeník EURO ale tvrdil, že partneři se vždy měnili na základě přání polské vlády. (Za zmínku stojí, že Zapletal v loňském roce ještě pracoval v Unipetrolu, odkud byl na podzim roku 2001 za dosud nevyjasněných okolností údajně propuštěn. V letech 1994 až 1996 byl moskevským zástupcem Chemapolu a od roku 1997 dva roky pracoval na podobném postu ve službách Sezooz Group vsetínského podnikatele Romana Zubíka.)
V posledních týdnech firma Rotch vyjednává o možnosti spolupráce při privatizaci firmy Rafinerie Gdańska s polským státním palivovým koncernem PKN Orlen. Není zřejmě jen shoda okolností, že když zástupci firmy Rotch přišli k Rusnokovi, ministerskou pracovnu opouštěl polský ministr hospodářství Jacko Piechota. Mluvčí resortu Vladimíra Říhová týdeníku EURO nebyla schopna sdělit, zda se jednání týkalo privatizace Unipetrolu.

Pomoc od Babiše.

Ironií osudu je, že zástupce PKN Orlen jako svoje partnery k českým vládním představitelům poprvé přivedl šéf Agrofertu Andrej Babiš. Letos v červenci podepsal s PKN Orlen Letter of Intent pro privatizaci Unipetrolu. Projekt byl projednán na úrovni ministrů varšavské vlády. Ministr privatizace Wieslaw Kaczmarek se písemně obrátil na některé členy kabinetu premiéra Špidly, aby tento záměr podpořili,“ řekl týdeníku EURO Babiš. Česká vláda však tuto variantu odmítla a PKN Orlen se nyní spojuje s britským podnikem Rotch.

Pomoc od Shellu.

Týdeník EURO získal informace, že spojení Rotch/PKN Orlen pro privatizaci rafinerie v Gdańsku spočívá v tom, že Britové by přispěli financováním a petrochemický know-how by zajistila smlouva se společnosti Shell. Té, na rozdíl od firmy Rotch, je petrochemický byznys více než blízký.
„Propojení českého a polského trhu s pohonnými hmotami a jinými petrochemickými produkty, i další synergické efekty jsou značně perspektivní a nás velmi zajímají,“ řekl týdeníku EURO jeden z poradců ministra Rusnoka. „Jestliže Rotch naznačuje, že má zájem „bidovat“ zhruba na úrovni první nabídky, která byla 444 milionů eur, tak taková nabídka se těžko odmítá. Už v prvním tendru nabídl nejvíce (Agrofert vyhrál s nabídkou 361 milionů eur – pozn. red.) a byl odmítnut, není pravděpodobné, že dostane košem, kdyby opět přišel s nejvyšší cenou. Samozřejmě ve hře budou i další hráči,“ dodal.

Tendr na nového poradce.

Vláda svým usnesením z 14. října 2002 uložila ministru financí, aby prostřednictvím Fondu národního majetku ukončil s firmou HSBC Bank plc – pobočka Praha mandátní smlouvu o poskytování poradenských služeb. Nový poradce by měl být - jak říkají informace, které získal týdeník EURO - vybrán sedmičlennou komisí (dva lidé z ministerstva financí, dva z ministerstva průmyslu a obchodu, dva z Fondu národního majetku a jeden zástupce Úřadu vlády ČR) do dubna 2003.
Základními činnostmi poradce by měly mimo standardních úkolů být také:
 analýza současného postavení Unipetrolu na trhu a vypracování jeho ocenění;
 analýza a ošetření smluvních závazků vyplývajících ze smluv uzavřených mezi akcionáři Unipetrolu na jedné a společnostmi Shell, Conoco a Agip na straně druhé, včetně posouzení připravované transformace České rafinérské na přepracovatelské rafinérii; z úvěrových smluv a emisních podmínek dluhopisů Unipetrolu a ze záruk, které Unipetrol poskytl svým dceřinným nebo vnukovským společnostem.
Tendr na privatizačního poradce má vyhlásit Fond národního majetku do jednoho měsíce ode dne, kdy vláda přijme příslušné usnesení. Týdeník EURO má informace, že vláda by o této záležitosti měla rozhodnout již tento týden. Veřejná soutěž by tudíž mohla být vyhlášená ještě před Vánocemi.