VARIANTY PRO VLÁDU

Investoři předpovídají společnosti ČEZ skvělou budoucnost

Plán privatizace společnosti ČEZ a distribučních společností elektřiny (REAS) dostává konečnou podobu. Mezinárodní poradenská společnost Deloitte & Touche (D&T) připravila sedm variant řešení, doporučení však dostalo jen pět z nich (viz tabulky). Konečné slovo řekne do konce dubna vláda. Harmonogram ministerstva financí předpokládá, že privatizace tohoto sektoru skončí asi v listopadu roku 2001 s očekávaným společným příjmem minimálně sto miliard korun. Důvěrný materiál D&T ze začátku dubna, který má týdeník EURO k dispozici, obsahuje rozsáhlou přílohu dotazníků, které nyní vyplňují úředníci a poradci. Odpovědi společnost D&T vyhodnotí a předá ministerstvům. Toleranční patent mezi ČSSD a ODS počítá s tím, že ve zbytku volebního období, tedy do jara roku 2002, privatizace regionálních distribučních firem výrazně pokročí, a to bez jejich předchozího postátnění. Materiál D&T nabízí varianty, které jsou v souladu s touto dohodou. Distribuční společnosti se nebudou nabízet dříve než ČEZ. Varianty privatizace prosazují propojení výroby a prodeje elektřiny. Většina z nich je navržena tak, aby se podnik ČEZ mohl ucházet o podíly v rozvodných firmách. D&T upozornila na problémy v šesti případech. Žádnou závažnou připomínku neměla pouze u scénáře, který počítá s prodejem ČEZ a poté s nabídkou státních podílů v REAS (varianta „B ). Slepice, nebo vejce. Oddělenou privatizaci ČEZ a REAS předpokládají jen první dvě varianty. Liší se pouze tím, co půjde na řadu jako první, zda nejprve distribuční firmy (varianta „A ), nebo státní podíl v ČEZ (varianta „B ). Pokud by měla zvítězit některá z nich, bude to nejspíš přednostní prodej ČEZ. Tato, byť zcela nová varianta má nyní mnoho příznivců. Materiál D&T uvádí, že by se společnost ČEZ mohla prodat v polovině příštího roku, bezprostředně poté, co se v dubnu roku 2001 spustí první blok elektrárny Temelín. U postupu s přednostní privatizací distribuce je připojeno varování, že by se takto nejprve rozprodal trh a teprve pak by se nabízel výrobce samotný. Při variantě „B by se výrobce mohl zúčastnit privatizace distribuce a k výrobě by tak získal i část trhu. Prodej rozvodných společností by se však opět oddálil, avšak nikdo nedokáže odhadnout o kolik. Další výrazné zpoždění by bylo nepříjemné pro zahraniční investory. Za podíly v REAS už utratili desítky miliard korun a na dokončení privatizace čekají pět let. Zdroj blízký ministerstvu financí týdeníku EURO řekl, že harmonogram počítá s prodejem REAS do konce roku 2001. Prodej s podmínkou. Další tři doporučené varianty počítají s tím, že prodej distribučních firem bude nějakým způsobem svázán s prodejem ČEZ. Scénář „C navrhuje, aby společnost ČEZ získala opci na akcie distribučních firem, kterou by uplatnila až po své vlastní privatizaci.“. Její zahájení se opět váže na spuštění Temelína. Tento scénář ale nemusí být průchodný, protože předpokládá státní injekci v podobě navýšení základního jmění ČEZ, takže ostatní akcionáři by museli kývnout na vyloučení předkupního práva. Varianta „E navrhuje, aby se podíly distribučních společností prodávaly jen s podmínkou, že si investor koupí od FNM i odpovídající balík akcií firmy ČEZ. Jde tak trochu o socialistickou variantu „když chceš kilo vepřového, musíš k němu koupit také dvě kila hovězího . Scénář New Company. Nejsložitější je poslední návrh. Podle scénáře „G by se nejprve založila nová společnost New Company, do které by FNM vložil své podíly v REAS. Opci na nákup těchto podílů by opět získala společnost ČEZ, která by ji však nemusela platit, protože by od něj New Company oplátkou získala opci na vlastnictví přenosové soustavy. Scénář New Company i varianta opcí nápadně připomínají nedávné představy o tom, že ČEZ získá ještě před privatizací podíly ve třech nebo čtyřech rozvodných firmách. S touto myšlenkou si Zemanova vláda pohrávala před podpisem tolerančního patentu. Zamítnuto. Také další dva scénáře, které D&T zamítla, počítaly s tím, že by se majetek ČEZ a REAS sloučil a pak teprve prodával. Ve scénáři „D by stát rozdělil svůj podíl v ČEZ a vložil by ho navýšením základního jmění do distribučních společností. Nepovažuje se však za průchodný, protože takové kroky by musely valné hromady firem schválit dvoutřetinovou většinou, kterou stát nemá v žádné z rozvodných firem, a k hlasování by tak potřeboval podporu zahraničních investorů. Ti by tím ale šli proti svým zájmům, protože by si zkrátili své dosavadní podíly. Varianta „F nese rovnou označení „ukrajinská . D&T ji nedoporučila, protože by přinesla majetkový propletenec s neprůhlednými vlastnickými vztahy. Společnost ČEZ by totiž měla koupit podíly v distribučkách, a ty by pak nakupovaly akcie ČEZ. Dvanáct měsíčků. Jednotlivé varianty se budou posuzovat podle dvanácti kritérií, rozdělených do tří skupin. Většina z nich odpovídá požadavku na přednostní privatizaci ČEZ. Kritéria ekonomicko–strategická

1. Zachování stability energetického odvětví. Cílem je, aby celá soustava i v budoucnu zajišťovala spolehlivé dodávky elektřiny;
2. Předpoklad dosažení konkurenceschopnosti všech privatizovaných subjektů. Hodnocení šancí v prostředí liberalizovaného trhu;
3. Čistý výnos z privatizace. Porovnání očekávaných výnosů očištěných od nákladů na provedení jednotlivých variant;

Kritéria politická

1. Načasování a rychlost privatizace. Jak varianta odpovídá politickému zadání na urychlenou privatizaci a jak vyhovuje plánům na postupnou liberalizaci trhu;
2. Příliv nového kapitálu. Přednost pro variantu, která zajistí největší přísun zahraničního kapitálu;
3. Minimalizace dopadů na zaměstnanost. Pro elektroenergetický sektor i navazující odvětví;
4. Předpoklad dosažení nízkých cen pro koncové zákazníky. Posuzují se předpoklady pro snížení nákladů;

Kritéria omezující

1. Ohrožení státních financí. Privatizace nesmí vyvolat nutnost splácení státních závazků z půjček a dlouhodobých kontraktů;
2. Zhoršení obchodní bilance. Sleduje se, zda nehrozí nepřiměřené zvýšení dovozů elektřiny;
3. Opoziční smlouva. Slib zahájení privatizace RDS ve zbytku volebního období bez jejich předchozího postátnění;
4. Legislativní průchodnost v ČR a EU;

Ostatní vylučující kritéria. Je zde údajně celá řada dalších omezení, a jejich vliv na průchodnost jednotlivých variant se teprve zkoumáů Kuře bez nádivky. ČEZ tvrdí, že firma není v dnešní podobě připravená na konkurenci a že v liberalizaci nemusí obstát. Po otevření trhu na ni doplatili i západoevropští výrobci, jejichž zisk se nyní stlačil na minimum. A například německé firmy přežily příval levné konkurenční elektřiny jen díky tomu, že mají kromě výroby i poměrně ziskovou distribuci. „Přejeme si, aby se ČEZ privatizoval dříve než distribuční sítě, uvedl tento měsíc i generální ředitel společnosti Stanislav Svoboda. Požadavek firmy ČEZ na spojení s některými distribučními společnostmi proto nyní považují mnozí odborníci za zcela legitimní. „Situace se mění a je vidět, že nemá smysl energetiku atomizovat, uvedl například bývalý náměstek ministerstva průmyslu, ředitel firmy Energoprojekt Miroslav Tvrzník, bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu (od března 1996 do srpna 1998). Dlouholetý šéf společnosti ČEZ a současný prezident Svazu průmyslu a dopravy Petr Karas si přesto myslí, že ČEZ v konkurenci obstojí i bez propojení s distribucí. „Potřebuje především jasná a rovná pravidla pro fungování trhu, řekl. Tato pravidla by měl stanovit nový energetický zákon. Ten se již projednává v Poslanecké sněmovně a mohl by platit od příštího roku. Cena akcií roste. Situaci, která vznikla kolem elektrárenské společnosti ČEZ, už nikdo z finančních analytiků nerozumí. „Čistý zisk podniku klesl o 54,3 procenta a cena akcií přesto pomalu leze nahoru, dokonce od loňského prosince se téměř zdvojnásobila, napsal minulé úterý v rozsáhlém článku list The Wall Street Journal. Společnost ČEZ, kterou čeká otevření evropského trhu, bude mít podle analytika deníku Paula Hofheinze jasný náskok právě díky levné elektřině z Temelína. „Elektrárna se stavěla sedmnáct let, může se ale ukázat, že náklady a úsilí nebyly zbytečné. Jen málo byznysů je natolik efektivních jako nukleární elektrárna, která za rok začne vyrábět 1962 MW elektřiny ročně za velice nízkou cenu, uvádí Hofheinz. Právě tato skutečnost dává investorům naději, že peníze vložené do akcií podniku se zhodnotí, až společnost ČEZ začne podnikat v konkurenčním prostředí na evropském trhu. Avšak společnost čeká ještě několik krušných chvil. Nejdůležitější bude výrazné snížení nákladů a počtu zaměstnanců. ČEZ totiž elektřinu zatím produkuje velmi draze. Na výrobu každé megawatthodiny elektřiny totiž potřebuje 0,9 zaměstnanců, zatímco evropský standard je 0,3 zaměstnanců. Po spuštění propouštění. Snižovat počet svých zaměstnanců nebude muset jen společnost ČEZ, ale i většina uhelných dolů. Situaci podle posledních prohlášení mohou negativně ovlivnit odboráři. Předseda Českomoravské komory odborových svazů a senátor Richard Falbr minulou středu prohlásil, že po spuštění jaderné elektrárny Temelín bude propuštěno asi patnáct tisíc horníků. Falbr varoval vládu Miloše Zemana, že když nebude tuto věc řešit s předstihem, odboráři spuštění Temelína nedovolí, i kdyby ho měli blokovat.

Doporučené varianty od D&T Scénář A – oddělený prodej regionálních distribučních společností (REAS) a následně ČEZ;

1. privatizace podílů FNM a ČEZ ve všech REAS;
2. po uvedení 1. bloku jaderné elektrárny Temelín (JETE) do provozu (v polovině roku 2001) oddělená privatizace ČEZ;

Scénář B – oddělený prodej ČEZ a následně REAS (nejpravděpodobnější);

1. privatizace podílů FNM v ČEZ po uvedení 1. bloku JETE do provozu (prodej na burze či strategickému partnerovi);
2. následně privatizace podílů FNM

v REAS za účasti ČEZ;

1. prodej balíku akcií REAS může mít dvě fáze, např. prodej práv k výkonu akcionářských práv a po ověření „podmínek funkceschopnosti subjektů vlastní převod akcií;

Scénář C – ČEZ koupí opce několika REAS s užitím externích zdrojů;

1. ČEZ získá finanční prostředky na nákup opcí na podíly FNM v REAS formou úvěru nebo navýšením základního jmění emisí akcií v takové výši, aby byla zachována majorita FNM v ČEZ. Poté ČEZ koupí opce na podíly FNM v REAS;
2. po uvedení 1. bloku JETE do provozu následuje privatizace ČEZ;
3. po privatizaci ČEZ bude mít nový vlastník možnost realizovat opci na majoritní podíly v REAS;

Scénář E – vázaný prodej ČEZ a REAS

1. nákup jednotlivých balíků akcií každé REAS bude podmíněn nákupem určitého množství akcií ČEZ;

Scénář G – ČEZ získá opce několika REAS za ČEPS*);

1. FNM přesune své podíly v REAS do nově založené akciové společnosti New Company, která prodá opci na nákup podílů v REAS společnosti ČEZ. Na druhé straně ČEZ prodá společnosti New Company opci na podíl v ČEPS. Po uvedení 1. bloku JETE do provozu prodá FNM svůj podíl v ČEZ. ČEPS zůstane v majetku New Company.

*) dceřiná společnost ČEZ, do níž byl vyčleněn majetek přenosové soustavy Pramen: Deloitte & Touche, duben 2000