USA
Spojené státy jsou odsouzeny k záhubě apokalyptických rozměrů. Takový dojem mohl člověk získat z titulků některých zahraničních novin, které unisono citovaly varování agentury Standard & Poor’s. Ta prý se znepokojením sleduje zhoršující se stav veřejných financí a státní pokladny Spojených států již od září roku 2008. Temné předpovědi převzala i řada světových finančních analytiků a z USA si ve svém projevu začal utahovat i ruský premiér Vladimir Putin.
Jako by se úplně zapomnělo, že ratingové agentury se během finanční krize poněkud zdiskreditovaly. Agentura S&P ponechala rating země na AAA/A-1+, revidovala však výhled dlouhodobého hodnocení USA ze stabilního na negativní. To je sice historicky poměrně ojedinělý krok, nicméně negativní výhled má americká vláda (nikoliv ekonomika) v očích trhů už hodně dlouho. S&P upozorňuje především na velký rozpočtový deficit a rostoucí zadluženost. Státní dluh Spojených států již přesáhl čtrnáct bilionů dolarů a agentura nás varuje, že půjde-li to tak dál, přijde země o pověstnou pozlacenou značku ratingu AAA. Zní to děsivě, že?
Kromě analytiků a novinových článků ovšem nikdo příliš na poplach nebije. Na zprávy o negativním výhledu zareagovaly americké státní dluhopisy poklesem výnosů, což znamená, že udržitelnost rozpočtů hodnotí naopak stále lépe. Dlouho rozhádaní demokraté a republikáni se totiž začátkem dubna dohodli na úsporách ve výši 38 miliard dolarů (640 miliard korun) pro zbývajících šest měsíců rozpočtového roku. Prezident Obama navíc představil plán, díky němuž by se mělo do dvanácti let snížit zadlužení země o čtyři biliony dolarů (asi 68 bilionů korun). Šéf Bílého domu chce vyšší daně pro bohaté a škrtání výdajů na obranu a zdravotnictví.
Dokonce i nekompromisní odborníci z S&P museli ve své zprávě uznat, že ekonomika USA je „flexibilní, různorodá a její měnová politika je efektivní“. S čím se agentura nakonec nemohla smířit, byly předchozí hádky politiků ohledně rozpočtu.
Historické příklady ukazují, že něco jako bankrot Spojených států pravděpodobně nepřichází v úvahu. Například Velká Británie se po druhé světové válce dostala z krize, přestože její poválečný dluh se přiblížil úrovni 240 procentům HDP. Zadlužení Japonska dnes přesahuje již 200 procent HDP a zemi vycházejícího slunce nečiní problémy si na trzích půjčit prakticky neomezený objem peněz. Odborníci rovněž upozorňují na to, že Spojené státy nejsou firmou a jejich finanční situaci nelze posuzovat jako u velkých korporací, které se dostaly do potíží. Nehledě na to, že na bankrot jsou Spojené státy prostě až příliš velké.
Na druhou stranu se nelze tak úplně divit panice, kterou ratingové agentury způsobují. Pro Spojené státy byl rating AAA, který země získala už v roce 1941, odjakživa samozřejmostí. Ve světle posledních událostí na evropském kontinentu, kde se téměř odpočítává zbývající čas Řecku a některým dalším státům, se spojení „státní bankrot“ stává nebezpečně silnou municí.
