Menu Zavřít

Vaše dotazy naše odpovědi

14. 4. 2003
Autor: Euro.cz

Za jakých podmínek se platí pojistné na zdravotní pojištění z dohod o pracovní činnosti?Karel Vaněk, PelhřimovObecně platí, že příjmy zúčtované zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti podléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.

Za jakých podmínek se platí pojistné na zdravotní pojištění z dohod o pracovní činnosti?

Karel Vaněk, Pelhřimov

bitcoin_skoleni

Obecně platí, že příjmy zúčtované zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti podléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění. V návaznosti na výši dosaženého příjmu se však pojistné platí následovně: 1. Nedosáhne-li příjem částky 400 Kč, posuzuje se tento jako příležitostné zaměstnání, ze kterého nevzniká povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. 2. Je-li hrubý příjem zúčtován v rozpětí 400 až 6200 Kč, postupuje se při placení pojistného následujícím způsobem: a) pokud je tento zaměstnanec současně zaměstnán u jiného zaměstnavatele, který za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 6200 Kč (těchto případů bývá většina), odvádí se pojistné ve výši 13,5 % ze skutečně dosaženého příjmu bez ohledu na minimální vyměřovací základ. b) pokud je tento příjem jediným příjmem zaměstnance (přičemž tento dále nepodniká nebo není u zdravotní pojišťovny zařazen v kategorii osob, za které platí pojistné stát), provádí zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu tak, aby byl v příslušném měsíci zabezpečen odvod pojistného alespoň v minimální zákonné výši 837 Kč. 3. Přesáhne-li příjem vyplacený dle dohody o pracovní činnosti minimální vyměřovací základ, odvede se pojistné ve výši 13,5 % z této částky. Upozorňujeme, že pojistné se neplatí z dohod o provedení práce. Odlišně se postupuje v případech, kdy jsou na dohodu o pracovní činnosti zaměstnány osoby, za které je plátcem pojistného stát, případně osoby, na které se nevztahuje ustanovení o minimálním vyměřovacím základu (například osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku a další).

Antonín Daněk, Jiří Glet

  • Našli jste v článku chybu?