Petr.K.
Mám stavební firmu a zaměstnávám více než patnáct zaměstnanců. Jeden z nich přišel s tím, že existuje nějaký zákon, který se zabývá ochranou zaměstnanců na stavbách. Existuje takový právní předpis a jaký je jeho vztah k zákoníku práce?
Petr. K. Karlovarský kraj
Zatím žádný speciální zákon, který by se zabýval přímo problematikou ochrany pracovníků na stavbách v našem právním řádu není. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ale již v prvním čtení projednala návrh zákona o ochraně zdraví při práci na staveništích. V případě, že bude uvedený návrh schválen v celém legislativním procesu, pak bude mj. zavedeno postavení tzv. zvláštního koordinátora, který by měl jako osoba spadající do okruhu investora organizovat práci i z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Šlo by tedy ve vztahu k zákoníku práce o speciální předpis. Stávající právní řád ukládá odpovědnost na stavbě stavbyvedoucímu, projednávaná norma ji má přenést na investora. Na zřízení funkce koordinátora by se mělo v ČR vynaložit asi 250 milionů korun, stavbaři by měli vynaložit podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví asi 650 milionů korun. Přímé úspory by mohly činit až 62 milionů korun. Podle návrhu jde o předpis, který vychází z požadavku přibližování naší legislativy právu Evropské unie a do jisté míry usnadnit v budoucnu pohyb pracovních sil. Náš právní řád zatím sladění jednotlivých stavebních činností už ve stadiu přípravy projektu nestanovuje. Koordinátor by se tak měl zabývat přípravou a realizací bezpečnostních opatření a odpovídal by za bezpečné a nezávadné pracovní prostředí na stavbách atp. Měl by tak kloubit činnost pracovníků při výstavbě a postupu prací, které v současné době již dodává vždy několik dodavatelů a subdodavatelů. V zemích EU si stanovení konkrétní odpovědné osoby vyžádal vysoký počet těžkých pracovních úrazů. Ostatně i v ČR je počet pracovních úrazů s těžkými a neodstranitelnými následky velmi vysoký a znamená mj. vysoké náklady jak pro zaměstnavatele, tak pro zdravotní pojišťovny a další zainteresované subjekty. Pracovní neschopnost po úrazu v ČR trvala v roce 2000 průměrně 45 pracovních dnů. V uvedeném roce se zranilo více než 6500 pracovníků, na následky úrazů jich zemřelo 47. Průměrné náklady a ztráty na jeden pracovní úraz ve stavebnictví tak činily téměř 206 tisíc korun. Náklady po smrtelných úrazech vystoupaly až na osm milionů korun.
