Proč se stát plátcem DPH * Jsem živnostník a nejsem plátcem DPH. Uvažuji však, že se jím stanu. Co by tato změna pro mne obnášela? Mohl bych i nadále vést jednoduché účetnictví? Plátcem DPH se můžete stát kdykoli (§ 95 odst. 7 zákona č. 235/2004 Sb.).
Proč se stát plátcem DPH * Jsem živnostník a nejsem plátcem DPH. Uvažuji však, že se jím stanu. Co by tato změna pro mne obnášela? Mohl bych i nadále vést jednoduché účetnictví?
Plátcem DPH se můžete stát kdykoli (§ 95 odst. 7 zákona č. 235/2004 Sb.). Tato změna pak pro vás znamená povinnost:
* zdaňovat své výstupy daní z přidané hodnoty, tedy zvýšení ceny za vaše podnikání,
* vést předepsanou evidenci,
* podávat přiznání k DPH.
Na druhou stranu si můžete u přijatých zdanitelných plnění, která použijete pro svá zdanitelná plnění, uplatnit odpočet daně na vstupu. I jako plátce DPH můžete vést pouze daňovou evidenci (dříve zvanou jednoduchým účetnictvím). Otázkou také je, zda bude o vaše služby či zboží zájem (když se stanete plátcem DPH). Obecně mohou nastat dva příklady - jeden dobrý, jeden špatný: 1. Pokud své služby či zboží prodáváte převážně neplátcům DPH: vaše rozhodnutí stát se plátcem daně z přidané hodnoty povede pravděpodobně ke zhoršení konkurenceschopnosti v porovnání s jinými podnikateli, kteří dodávají stejný produkt a nejsou plátci DPH. 2. Pokud svou činnost vyvíjíte v řetězci plátců, tedy pokud jsou vaši dodavatelé i odběratelé (převážně) plátci DPH: V porovnání s konkurencí - neplátci daně z přidané hodnoty - to bude pro vás výhoda. Vaše přidaná hodnota se totiž bude odvíjet od ceny bez daně na vstupu. Navíc na daň na výstupu si budou moci vaši odběratelé (plátci DPH) uplatnit odpočet.
Příjmy z prodeje akcií * V tomto zdaňovacím období se mi podařilo dosáhnout zisku při prodeji akcií. Bohužel jsem je prodal před osvobozujícím půlročním časovým testem. Akcie nebyly zahrnuty v obchodním majetku. Mohu teoreticky při podání daňového přiznání (a za předpokladu, že jsem neměl jiné zdanitelné příjmy v roce 2004) uplatnit na zisk z tohoto prodeje odpočitatelnou položku na poplatníka dle § 15 odst. 1a zákona o daních z příjmů? Ano, i pokud nebudete mít za zdaňovací období jiné příjmy než příjmy podle § 10 odstavec 1 písmeno b) zákona o daních z příjmů, nic vám nebrání uplatnit si základní nezdanitelnou položku podle § 15 odstavec 1 písmeno a). Proti příjmům z prodeje akcií můžete - vedle nabývací ceny akcie - uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při jejich pořízení. Příplatky za práci v noci a ve svátek
* Dcera pracuje na dohodu o pracovní činnosti. Má právo na příplatek za práci v noci a za práci ve svátek?
**Dohodu o pracovní činnosti upravuje ustanovení § 238 zákoníku práce. V odstavci 1 je mimo jiné uvedeno, že v dohodě musí být uvedeny sjednané práce, sjednaná odměna za vykonanou práci, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Podle § 239b sjedná zaměstnavatel se zaměstnancem v této dohodě výši odměny a podmínky pro její poskytování v závislosti na druhu a způsobu vykonávané práce. Zaměstnavatel je přitom (§ 1 odst. 3-5 a § 7 odst. 2-6) povinen již před uzavřením dohody zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci. Tedy pokud vaše dcera pracuje iv noci nebo o svátek, měl zaměstnavatel k této skutečnosti přihlédnout již při sjednávání dohody. V praxi pak tedy mohou nastat tyto možnosti: a) Zaměstnavatel k výše uvedeným skutečnostem přihlédl. Příplatek za práci v noci a ve svátek je tedy již v sjednané odměně zahrnut. b) Příplatky za práci v noci a ve svátek jsou v dohodě sjednány samostatně. c) Zaměstnavatel k výše uvedeným skutečnostem nepřihlédl. V tomto případě se dcera může pokusit sjednat s ním novou výši odměny. Pokud ovšem zaměstnavatel bude trvat na tvrzení, že příplatky již byly ve smluvní odměně zahrnuty, není právem vaší dcery požadovat změnu dohody o pracovní činnosti.
