Přečetl jsem si reakci Jarmily Vlasákové z OAK Pardubice (EURO 25/2010) na článek Táni Králové Vášně okolo českých polí (EURO 20/2010), v níž se zamýšlí nad vlastníky zemědělské půdy a jejich snahami své pozemky prodat. Zamyslím se nad tímto tématem z druhé strany. S manželkou vlastníme na několika lokalitách menší výměry zemědělské půdy, na kterých po roce 1948 hospodařila různá JZD. Jak se odehrál vstup do JZD v mé rodině, nevím. Rodina mé manželky „dobrovolně“ odevzdala JZD hospodářská zvířata, krmiva, osiva, strojní vybavení a další majetek. Po roce 1990 jsme se nechali přesvědčit a majetek vložený do JZD jsme nevybrali. Nechali jsme jej v JZD, nyní zemědělském družstvu (ZD), aby zemědělci nezkrachovali a mohli vytvářet hodnoty ku prospěchu všech vlastníků.
Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. To, co za něco stálo, si rozdělili zemědělci-funkcionáři, prázdnou slupku JZD (ZD) zlikvidovali a pozemky vzali do pronájmu. Obvyklý nájem za hektar pole je několik set korun za rok. V současné době jsme obohaceni o novou zkušenost: zemědělec-nájemce nájemné neplatí a manželka byla předvolána na finanční úřad, aby zaplatila daň z pozemku, protože tu dotyčný zemědělec nezaplatil, respektive nezaplatil nic. Shodou okolností jde o pozemky v působnosti OAK Pardubice. Co o tom soudíte Jarmilo Vlasáková?
Zdeněk Pavliš, Masarykova 223, Chvaletice, pavlis.z@seznam.cz
