Vášně okolo českých polí

Více než šest procent naší země obdělávají farmy v zahraničních rukou

Klidně na věčné časy by mohla Česká republika zakázat prodej zemědělské půdy cizincům. Nakupovali by ji stejně, jako se to děje během sedmiletého blokování, které si Česko vyjednalo před vstupem do Evropské unie. Moratorium skončí za rok – od 1. května 2011 oficiálně otevřeme trh s půdou. Pak začne nájezd bohatých Evropanů, kteří si rozeberou levnou českou hroudu. Tímto scénářem budou v příštích měsících děsit národ levicoví politici a silná část agrární lobby. A budou žádat prodloužení přechodného období pro prodej půdy cizincům o tři roky. Stejně jako to chtějí Slováci a Maďaři.

První oficiální čísla

Emotivní křik o výprodeji české půdy zaznívá průběžně, aniž se ví, kolik hektarů u nás už patří Němcům, Holanďanům, Rakušanům, Italům, Angličanům či jiným cizozemcům. Žádná relevantní data dosud nebyla k dispozici.
Týdeník EURO nyní získal vůbec první statistické údaje, na jaké výměře v Česku hospodaří farmy vlastněné zahraničními státními příslušníky. Celkem 378 farem se zahraniční účastí obdělává bezmála 230 tisíc hektarů zemědělské půdy, vyplývá ze šetření, které pro týdeník EURO exkluzivně zpracoval Český statistický úřad (ČSÚ). Vzhledem k tomu, že v ČR je téměř 3,6 milionu hektarů obhospodařované zemědělské půdy, kontrolují cizinci 6,4 procenta.
„Z celkových 230 tisíc hektarů připadá 28,6 tisíce na 201 farem ve stoprocentním vlastnictví cizinců,“ upřesňuje ředitel zemědělské statistiky ČSÚ Jiří Hrbek. Většinou si tu občané z jiných zemí založili společnosti s ručením omezeným. Ostatních 177 farem obhospodařujících 201 tisíc hektarů vlastní dohromady Češi a cizozemci. „Ve společném podnikání převažují s 59procentním podílem akciové společnosti, které působí na téměř 118 tisících hektarech,“ vyčísluje Hrbek. Údaje zjistil ČSÚ díky propojení s dalšími registry.

Na překážky s bílým koněm

Žádná statistika však nepodchytí výměr české půdy, na němž zatím skrytě vládnou cizinci na základě smlouvy o smlouvě budoucí. S tou čekají na skončení přechodného období, po kterém už nebudou potřebovat takzvané bílé koně a zlegalizují své vlastnictví. Mnozí cizinci se k pozemkům dostali prostřednictvím společnosti s ručením omezeným, které si tu založili s českými společníky. Největší nával zahraničních zájemců přirozeně pocítilo pohraničí v sousedství Německa a Rakouska (viz Nával v pohraničí). „V okrese Cheb se 43 tisíci hektary zemědělské půdy mají asi deset tisíc firmy se zahraniční účastí. Půdu nakupují přes české prostředníky,“ potvrzuje zdejší soukromý zemědělec Gabriel Kužel. V soutěžích, při kterých stát prodává pozemky, o ně soupeří místní farmáři s kupci nastrčenými zahraničními zájemci i českými realitními a advokátními kancelářemi. Chebsko opanovali především Němci. „Ale stávalo se, že při nákupech je přepláceli někteří velcí tuzemští zemědělci,“ poukazuje Kužel.
Když Čech chce kus půdy prodat a Holanďan či Rakušan koupit, vždy se nějak domluví. Žádné moratorium jim v obchodu nezabrání. Ani stát si však neumí ochránit, aby privatizovanou půdu nezískávali přes prostředníky cizinci. Pozemkový fond ČR (PF), který půdu odstátňuje, netuší, k jaké výměře se už dostali. „Fond dosud převedl zhruba pět set tisíc hektarů půdy. Jakou měrou se na tom podílejí cizinci, nám není známo,“ říká ředitel PF Radim Zika. Nyní fond spravuje zhruba 270 tisíc hektarů. Z nich téměř 48 tisíc hektarů je blokovaných na církevní restituce, dalších asi 28 tisíc si chce ponechat na silnice a další rezervu stát. Letos chce PF odstátnit 53 tisíc hektarů – na začátku příštího roku tedy bude na prodej ještě asi 140 tisíc státních hektarů. Část by mohli hladce získat cizinci.

Oříšek pro příští vládu

Na otázce, zda by Česko mělo usilovat o prodloužení přechodného období, se přitom u nás levice a pravice neshodnou. „Je v zájmu země, aby podmínky pro prodej zemědělské a lesní půdy zůstaly ještě minimálně tři roky bez další úpravy,“ je přesvědčen Michal Hašek (ČSSD), stínový ministr zemědělství a adept na opravdového člena vlády. Míní, že tato otázka patří k nejcitlivějším, které bude muset nová vláda řešit. „Půda je tady stále podstatně levnější než v původních zemích EU. Její hromadné skupování cizinci by mohlo vést k velkým ekonomickým problémům našich zemědělců,“ obává se Hašek.
Pro další protahování moratoria však nejsou ODS ani TOP 09. „Sedmiletá výjimka se osvědčila. Zajistila stabilizaci domácích zemědělců. Není však reálné ji po roce 2011 prodloužit,“ uvádí místopředseda ODS Petr Gandalovič, který je ve straně garantem za zemědělství. ODS hlásá, že je pro urychlení prodeje státní půdy, aby si co nejvíc zemědělců mohlo koupit pozemky od státu, na nichž hospodaří. „Do roku 2014 chceme za transparentních podmínek prodat 50 procent státní půdy aktivním zemědělcům,“ slibuje Gandalovič.

Za vším hledej překupníky?

První místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek by rád využil účinný nástroj k ochraně české půdy pro české zemědělce. „Neznám jej však. Jsem jen svědkem toho, jak se současná výjimka obchází bud prostřednictvím tichých společníků či právnických osob. A obávám se, že ti, kdo okolo výprodeje české půdy dělají největší humbuk, jsou právě tiší společníci, kteří mají bezpracné zisky z nákupů půdy pro cizince,“ říká Kalousek. Nevidí proto důvod, proč bojovat o prodloužení výjimky ve prospěch překupníků: „Hektary půdy mají tu výhodu, že si je nikdo nemůže naložit na trakař a odvézt do jiné země. Když přijde slušný investor, bude dobře hospodařit, odvádět daně českému státu a zaměstnávat zdejší lidi. Proč by to mělo vadit?“
Naopak v Maďarsku se silnými agrárními tradicemi panuje v této věci politické souznění. „Zakážeme prodej zemědělské půdy cizincům,“ sliboval před volbami pravicový Fidesz, který drtivě vyhrál. „Je mým závazkem chránit maďarskou zem,“ prohlašoval předseda Fideszu Viktor Orbán. Letos v únoru schválil maďarský parlament rezoluci, kterou dal vládě pravomoc jednat s EU o prodloužení přechodného období. Tříleté protažení výjimky chce také Slovensko, oznámil v březnu tamní ministr zemědělství Vladimír Chovan. Země tím zareagovala na návrhy starších členů unie, aby se i po roce 2013 zachovaly rozdíly v dotacích zemědělců.

Rozpolcená lobby

K iniciativě Maďarska a Slovenska se česká Agrární komora jednoznačně připojí, předesílá její prezident Jan Veleba. „Prodloužení výjimky chceme prosadit i při vědomí, že prodej půdy cizincům nebyl zcela eliminován a značné počty hektarů jsou s pomocí prostředníků již v jejich vlastnictví. Je to však legální nástroj ochrany prodeje, který je lepší než úplné otevření trhu s půdou. Naši podnikatelé by na něm v mnoha případech nebyli schopni konkurovat,“ odůvodňuje Veleba.
Naopak předseda pravici nakloněné Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík nehoruje za pokračování výjimky. „Nemám problém s tím, když u nás cizinec koupí půdu k hospodaření. Chce-li to udělat hned, nikdo mu v tom nezabrání. Volání po výjimce je spíš politické pokrytectví,“ říká Stehlík. Za důležitější považuje zabránit masivnímu úniku půdy ze zemědělství. „Uvolněme prodej půdy cizincům a za to chtějme, aby EU brala naše sedláky jako rovnocenné,“ navrhuje Stehlík.
K takovému řešení by se přikláněl i někdejší hlavní vyjednavač s EU Pavel Telička. „Místo abychom požadovali delší přechodné období, které příliš nepomohlo, získejme za to v EU nějaký kapitál. Naše pozice v unii není silná, to si nenalhávejme,“ poznamenává Telička. Vzpomíná, že prosadit toto přechodné období před vstupem do EU nebylo složité. „EU chtěla ochranu pracovního trhu, ale obě věci nebyly předmětem handlu,“ vzpomíná.

Žádný výprodej

„Ukončení výjimky nebude mít zásadní vliv na trh s půdou,“ očekává Jaroslav Urban, majitel společnosti Farmy.cz, specializované na obchod se zemědělskými nemovitostmi. „Půda rozhodně skokově nezdraží ani nenastane příliv zahraničních investorů. Jsou tady už dlouho a na trhu se potkávají s českými investory,“ poznamenává Urban.
K půdě se u nás cizinci legálně dostávají i prostřednictvím ovládnutí zemědělských podniků. S nimi přebírají nájemní vztahy i přednostní právo při prodeji státní půdy.
Příkladem je farma Lipová z Chebska. Český majitel ji přivedl ke krachu. A přišel německý, aby ji pozvedl. Zaměstnává místní lidi a dobře je platí. K tomu běžně usedá do traktoru, což je v české akciovce nevídané. Němečtí, holandští či rakouští sedláci, kteří se usadili na českém a moravském venkovu, nejsou žádnými mimozemšťany a nemusíme se jich bát. Nejistotu spíš přinášejí finanční investoři skupující pozemky. Vydělat na nich budou chtít nejen ti zahraniční, ale i tuzemští.

BOX:
Sedmiletý zákaz Česko si před vstupem do EU vyjednalo přechodné období na nabývání zemědělské půdy a lesů v délce sedmi let pro osoby, které nemají trvalý pobyt na území ČR. Důvodem bylo zabránit spekulativním nákupům a snížit tlak na růst cen. Mělo se tím omezit znevýhodnění českých občanů dané velkým rozdílem mezi cenami těchto nemovitostí u nás a v sousedních členských zemích EU.

BOX:
Regulace na Západě
Čím je půda vzácnější, tím omezenější je libovolné zacházení s ní. Tímto pravidlem se řídí vyspělé evropské země. Nejvíce si trh reguluje Německo, Rakousko, Francie, Nizozemsko a Belgie. Naopak volnost ponechává Velká Británie. Regulace obvykle spočívá v tom, že vlastnické převody schvalují úřady. Třeba v Německu je mohou zamítnout, pokud by nastalo nežádoucí drobení parcel, farma ztratila životaschopnost nebo rozdíl převýšil 50 procent. Zemědělci mají přednost před ostatními zájemci. Povolení úřadů k prodeji zemědělské půdy je potřebné také v Rakousku, přičemž cizinci ji mohou nabývat. Ve Francii, v níž má velká privilegia nájemce, s půdou obchoduje nezisková společnost SAFER, která působí jako regulátor trhu. Stát motivuje k nákupům jejím prostřednictvím výrazně nižší daní z převodu než při přímém obchodu.

BOX:
Co si vyjednali ostatní
Slovensko – sedmiletý zákaz prodeje půdy osobám, které tam nebydlí. Maďarsko – sedmiletý zákaz pro nabývání zemědělské půdy cizinci. Polsko – dvanáctileté přechodné období, po které nesmí půdu nakupovat cizinci. Stejně jako v ČR mohou ve všech třech státech půdu nakupovat občané EU, kteří v zemi nejméně tři roky žijí a hospodaří. Pozemky mohou nakupovat i právnické osoby v zahraničním vlastnictví, které mají v zemi sídlo. Výjimkou je Maďarsko, v němž půdu nesmějí nakupovat právnické osoby.

TABULKA:
Cizokrajní farmáři v Česku
Farmy plně vlastněné cizincem
Typ firmy*Počet firem*Výměra (ha)*Podíl na výměře (%)
s. r. o.*157*24 294*85
a. s.*12*1716*6
ostatní*32*2587*9
Celkem*201*28 597*100

Farmy ve spoluvlastnictví občana ČR a cizince
Typ firmy*Počet firem*Výměra (ha)*Podíl na výměře (%)
s. r. o.*96*82 381*41
a. s.*78*117 783*58,6
ostatní*3*899*0,4
Celkem*177*201 063*100
Pramen: Český statistický úřad

TABULKA:
Cizinci v krajích
Zastoupení farem se zahraničními vlastníky v jednotlivých krajích
Kraj*Počet farem*Výměra (ha)
Středočeský vč. Prahy*24*2495
Jihočeský*54*3498
Plzeňský*27*2853
Karlovarský*17*4849
Ústecký*13*5576
Liberecký*4*996
Královéhradecký*3*991
Pardubický*7*3396
Vysočina*6*357
Jihomoravský*30*2301
Olomoucký*7*892
Zlínský*3*229
Moravskoslezský*6*164
Celkem*201*28 597

Zastoupení farem se zahraničními vlastníky v jednotlivých krajích
Kraj*Počet farem*Výměra (ha)
Středočeský vč. Prahy*24*28 193
Jihočeský*28*28 915
Plzeňský*14*19 649
Karlovarský*5*2375
Ústecký*10*6881
Liberecký*3*2331
Královéhradecký*17*23 540
Pardubický*6*7614
Vysočina*11**17 139
Jihomoravský*24*19 638
Olomoucký*16*20 937
Zlínský*7*9115
Moravskoslezský*12*14 736
Celkem*177*201 063

Pramen: Český statistický úřad

MAPA:
Nával v pohraničí
Podíl farem v zahraničním vlastnictví či spoluvlastnictví v jednotlivých krajích
A – Podíl hektarů obhospodařovaných farmami plně vlastněnými cizinci na výměře půdy (%)
B – Podíl hektarů obhospodařovaných farmami spoluvlastněnými cizinci na výměře půdy (%)
Kraj*A*B
Středočeský vč. Prahy*8,7*14
Jihočeský*12,2*14,4
Plzeňský*10*9,8
Karlovarský*17*1,2
Ústecký*19,5*3,4
Liberecký*3,5*1,2
Královéhradecký*3,5*11,7
Pardubický*11,9*3,8
Vysočina*1,3*8,5
Jihomoravský*8*9,8
Olomoucký*3,1*10,4
Zlínský*0,8*4,5
Moravskoslezský*0,6*7,3

Pramen: Český statistický úřad