Když už Evropa sype z rukávu špatné zprávy, stojí to za to. Tentokrát se o ně postaralo Španělsko, jedna z nejvíce zadlužených zemí. Vláda v Madridu minulý týden v aukci prodávala dluhopisy, čímž chtěla získat půjčky v hodnotě 3,5 miliardy eur. Zájem ze strany investorů byl ale tak malý, že nakonec nakoupili cenné papíry jen za 2,6 miliardy, navíc za podstatně vyšší úrok. To samozřejmě zvýšilo obavy o udržitelnost španělského vládního dluhu. A přitom uplynul teprve měsíc od chvíle, kdy se hovořilo o „vyřešené“ evropské krizi.
Aby toho nebylo málo, vláda den na to přiznala, že její deficit v letošním roce dosáhne 5,8 procenta HDP. To je výrazně víc než původně avizovaných 4,4 procenta, na nichž se dohodla s Evropskou komisí. Sice stále trvá na tom, že už příští rok srazí schodek rozpočtu pod tři procenta, to se ale v tuto chvíli zdá méně pravděpodobné než zákaz koridy. Trhy už začaly na špatné zprávy reagovat a výnosy ze španělských dluhopisů výrazně poskočily. Úrok za desetiletý vládní bond se vyhoupl na 5,7 procenta.
Není náhodou, že před španělskou hrozbou varují ekonomové delší dobu (ostatně jedním z hlavních cílů záchrany Řecka bylo zastavení rozšíření dluhové nákazy právě do Madridu). Celkový dluh vzroste letos na 79,8 procenta HDP z loňských 68,5 procenta. K tomu si připočtěte dlouho trvající recesi a populaci, z níž je téměř čtvrtina veškeré pracovní síly nezaměstnaná (konkrétně 23,6 procenta). Nedávno navýšené evropské záchranné fondy tak možná budou potřeba mnohem dřív, než si mnozí mysleli.
