Zákon nutí celníky suplovat policii
Zatímco čeští celníci na hraničním přechodu v Rozvadově kontrolují u kamionů nápravové tlaky, jejich kolegové z bavorského Waidhausu kamiony váží. Tento zdánlivě jemný terminologický rozdíl má podstatný význam. Osm let a nula. Účelem vážení kamionu je zjištění jeho hmotnosti, která je pro zkušeného celníka důležitým indikátorem toho, zda náklad opravdu odpovídá celní deklaraci. V evropských zemích jsou kvůli tomu přechody, na nichž se celně odbavuje, vybaveny takzvanými mostovými váhami. Naproti tomu na vybraných českých hraničních přechodech jsou instalována zařízení na kontrolu nápravových tlaků, která neměří hmotnost vozidla, ale to, zda tlak na jednotlivé nápravy odpovídá parametrům. Také tento údaj je důležitý, někdy dokonce veledůležitý, protože přetížený náklaďák mocně devastuje vozovky. A co je ještě mnohem horší, hrozí nebezpečí, že se kvůli prasklé pneumatice nebo nerovnoměrně rozloženému nákladu převrátí na plně naloženou škodovku, v níž zrovna jede kolem rodina na výlet. Nad dodržováním této stránky bezpečnosti silničního provozu je povolána bdít policie. V České republice se ale nějakým nedopatřením stalo, že to dělají i celníci. Právo „kontrolovat dodržování stanovených nápravových tlaků nákladních vozidel vstupujících do tuzemska nebo vystupujících z tuzemska se poprvé objevilo v celním zákoně (č. 13/1993 Sb.), a to hned při jeho přijetí. Proč zrovna měření nápravových tlaků a ne klasické vážení, tedy zjišťování hmotnosti, dnes už nikdo nedokáže říct. Dost možná že si tehdy poměrně jemný terminologický rozdíl prostě nikdo neuvědomil. Možná převládla snaha předcházet ničení vozovek nad úsilím o dodržování regulí při výměně zboží. Faktem je, že prakticky od té doby se vede mezi celní správou, respektive ministerstvem financí, a ministerstvem dopravy a spojů latentní diskuse (v očích některých účastníků přímo souboj) o to, zda je opravdu žádoucí, aby celníci vykonávali tuto činnost, ve světě svěřenou dopravní policii. A je–li to žádoucí, tak za jakých právních i technických podmínek. Efekt těchto debat je ovšem po téměř osmi letech nulový. Bez kompetencí. „Zdržuje nás to od vlastní práce, které každý měsíc přibývá. Pro nás jako pro celníky nemá kontrola nápravových tlaků význam, říká Robert Turbák, zástupce vedoucího rozvadovské pobočky celního úřadu Dálnice–Náklad. Z patnácti pracovníků celní směny na dovozním úseku hraničního přechodu spolkne „vážení hned tři. Na Rozvadově, jako největším přechodu v republice, mají tři stanice na zjišťování nápravových tlaků a za den projede každou z nich kolem tisícovky až dvanácti set, ve čtvrtek nebo v pátek také patnáct set i více nákladních vozidel. Přestupků proti předepsanému nápravovému tlaku je minimum. A když už se nějaký vyskytne, celník stejně není oprávněn ho postihnout. Musí poprosit policistu, aby to vyřešil. Policie to většinou „spraví tisícikorunovou nebo dvoutisícikorunovou pokutou, což je vzhledem ke statisícovým hodnotám převáženého zboží zanedbatelná částka. Přes hlavu. Šéf legislativního a právního odboru Generálního ředitelství cel doktor Lubomír Žemlička tomuto postupu říká „drbat se přes hlavu , a docela trefně tak charakterizuje úroveň právní úpravy „vážení , která má zřetelné prehistorické rysy. Dlouhou dobu sice celníci mohli „vážit (dovolme si tuto nepřesnost – je to jednodušší než pořád mluvit o kontrole nápravových tlaků), ale řidiči nebyli povinni je poslechnout. Až po čtyřech letech, v roce 1997, se v zákonu č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, objevila formulace, že řidič nákladního vozidla „je povinen podrobit vozidlo kontrole dodržování stanovených nápravových tlaků u pohraničního celního úřadu . A pokud se řidič kontrole nepodrobí, je celní úřad oprávněn nepropustit vozidlo do země. O tom, jak má a může celník postupovat, když zjistí nedostatky, není v zákonech dodnes ani slovo. A to přestože v letošní novele zákona č. 13/1997, o pozemních komunikacích, je problematika vážení nákladních vozidel ve vnitrozemí podrobně upravována hned ve třech paragrafech. O kvalitě součinnosti mezi celní správou a ministerstvem dopravy a spojů svědčí skutečnost, že ministerstvo nedalo na požadavky celníků a do návrhu novely zákona je nezahrnulo… Dělit, či nedělit? Zařízení na kontrolu nápravových tlaků je v Česku na šesti hraničních přechodech: kromě Rozvadova také v Mostech u Jablůnkova, Starém Hrozenkově, Břeclavi, Pomezí nad Orlicí a Vojtanově. Vzhledem k několika desítkám hraničních přechodů, kam mohou nákladní automobily, je to zanedbatelné množství. Důvody jsou nejen finanční, ale také technické a přírodní. Český metrologický institut vyžaduje ve vzdálenosti dvaceti metrů (délka jízdní soupravy) před a za měřicími zařízeními absolutní rovinu v kvalitě letištní přistávací dráhy. Toho lze docílit na nově budovaných přechodech. Ale kde vzít bez enormních nákladů padesátimetrovou rovinu v už zastavěných místech? Třeba na přechodu v Náchodě, který je celý v kopci? Poslanecká sněmovna dvakrát vyčlenila na vážení kamionů padesát milionů korun a dvakrát se tyto prostředky vracely do rozpočtu, protože v letech 1998 a 1999 byla zrušena dvě výběrová řízení na dodavatele třinácti dalších zařízení na kontrolu nápravových tlaků. Důvod byl ten, že komise sestávající ze zástupců celní správy, ministerstva dopravy a spojů a Českého metrologického institutu se nedokázala dohodnout, zda je zapotřebí používat takzvané nedělené nebo dělené můstky, což souvisí s otázkou přesnosti měření tlaku nejen na nápravu, ale i na jednotlivá kola. Přitom na zmíněných šesti přechodech jsou instalovány můstky dělené a celníci pro to mají argument v podobě vyhlášky samotného ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb. Vnitrozemská destrukce. Inženýr Vladimír Pilát z oddělení techniky Generálního ředitelství cel je nicméně přesvědčen, že hlavní problém je v tom, že celní správa dělá něco, co jí nepřísluší: „Škoda že neexistuje nějaká analýza, která by rozebírala, kdo nejvíce ničí silnice. Jsem přesvědčen, že více než kamiony jsou to přetížené a špatně naložené náklaďáky třeba se štěrkem nebo šrotem na vnitrozemských trasách, a na ně je celník krátký. Proč se nemohlo při povolování nových benzinových pump třeba vydat nařízení, že tam musí být postaveno i zařízení, kde by policie kontrolovala nápravové tlaky? A mohla by se za kontrolu vybírat stokoruna jako na Slovensku, takže by se váhy nakonec zaplatily. Zbytek by už policisté klidně postihli s mobilními zařízeními. Celníci by místo toho mohli kamiony opravdu vážit a stačily by nám obyčejné mostové váhy, protože podle nápravových tlaků stejně hmotnost přesně nezjistíte. Zdeňka Kovářová z odboru pozemních komunikací ministerstva dopravy a spojů se vyhnula odpovědi na otázku týdeníku EURO, zda považuje současnou situaci s vážením kamionů za vyhovující. Ve svém sdělení pouze konstatovala, že „kontrola nápravových tlaků nákladních vozidel vstupujících nebo z republiky vystupujících je prováděna jako jedna z povinností celního úřadu , přičemž ve vnitrozemí kontroly nahodile provádí policie s pomocí přenosných vah. Říjnová Sbírka zákonů obsahuje prováděcí předpis upravující způsob vážení kamionů stanovený novelou zákona o pozemních komunikacích. „V současné době, uvádí inženýrka Kovářová, „je rozpracovaná koncepce, ve které vážení správcem (komunikací – pozn. red.) bude další z možností kontroly nápravových tlaků, aby se tak zamezilo přetěžování nákladních vozidel a s tím spojeným negativním dopadům na stav pozemních komunikací. To je účelný krok, nicméně základní problém, proč celníci suplují policii, to neřeší. Vystoupil a nastoupil. Abychom zůstali u dopravní terminologie, špatně seřízené semafory nebo nesmyslné značky u nás fungují měsíce i roky, protože málokdo má náturu, čas, náladu nebo energii měnit zaběhnutou praxi, byť by její pochybnost byla evidentní. Tím spíše to platí pro záležitost, kde by změna vyžadovala součinnost dvou resortů, a dokonce i Parlamentu. Reálná příležitost nastartovat řešení hloupé situace kolem vážení kamionů se nabízela v souvislosti s přípravou nového zákona o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů s tím souvisejících. Nestalo se nic. Lépe řečeno nic racionálního. Ministerstvo dopravy a spojů jakožto předkladatel navrhlo zrušit paragraf 8 zmíněného zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ukládající řidičům povinnost podrobit se na hraničních přechodech měření nápravových tlaků. Což ale nebyla snaha o principiální změnu situace, nýbrž opomenutí. Hospodářský výbor sněmovny to napravil tím, že prakticky identickou formulaci zařadil do nového zákona. Veškerý pokrok tak spočívá v tom, že si jeden paragraf vyměnil místo.
