České sklo se do Japonska vyváží ve velkém už od úspěchu na Světové výstavě v Ósace v roce 1970. Dnes v tradici vývozu pokračuje liberecká společnost Meiwa Sales. Sklo musí splňovat zvláštní podmínky. Například vázy musejí být stabilizovány kvůli zemětřesení, sklenice uzpůsobeny pro menší japonskou ruku. Japonci požadují dokonalou kvalitu, nedostatky netolerují ani u rukodělných výrobků.
Foto: Jakub Stadler
Česká klasika je na japonském trhu zabydlená. Vedle piva se tam totiž s úspěchem dlouhodobě exportuje i české sklo a porcelán. Otevření tamějšího trhu přišlo už v roce 1970 se Světovou výstavou v Ósace. Původně vývoz zastřešoval podnik Skloexport.
V současnosti pokračuje v tradici liberecká firma Meiwa Sales, která má mateřskou společnost v Tokiu. Meiwa je prakticky výhradním vývozcem českého skla do Japonska a zastupuje průřez celé české sklářské produkce. „Dnes je náš sortiment asi z poloviny tvořen ručně nebo strojně vyráběným sklem dekorovaným broušením ze skláren Crystalite ve Světlé nad Sázavou, Bohemia v Poděbradech a některých menších výrobců – převažuje kalíškovina a odlivky, dále vázy a doplňky,“ říká manažer liberecké společnosti Ivan Zikmund.
„Druhou částí sortimentu je sodnodraselné sklo dekorované tradičními technikami ze sklárny Egermann v Novém Boru či dekorované nápojové sklo z Crystalexu. Samostatnou položkou je sortiment firmy Moser. Mimo sklo již dvacet let prodáváme originální Cibulák z Českého porcelánu v Dubí,“ pokračuje Zikmund. Před krizí byl podle něj celkový objem vývozu kolem 4,5 milionu eur ročně, nyní ovšem prodeje zaznamenaly pokles.
Vytříbený vkus se týká i obalů
Japonci jsou podle Zikmunda velmi nároční zákazníci. Sklo pro ně musí splňovat některé specifické požadavky. „Mají rádi jemnější tradiční dekorace – takzvaný bohatý brus – dále dekorace pantem, diarytem, rytiny do lazury nebo přímo do skla. Mají vytříbený vkus a sklo není pouze užitný předmět, ale často slouží i jako dekorace,“ vysvětluje vývozce, který je dlouholetým znalcem vkusu Japonců a jejich mentality.
Vyslanec českého sklářství
Šéf liberecké společnosti Meiwa Sales je jakýmsi vyslancem českého sklářství pro Japonsko. Vývozu skla do této země zasvětil většinu života. S Japonskými partnery začal pracovat jako obchodní referent Skloexportu už v roce 1987. V letech 1994 až 1998 byl vyslán přímo do Japonska, kde se podílel na zřízení společné zastupitelské afilaci Skloexportu a Jablonexu, při čemž využil i svou znalost japonštiny. Jeho hlavní pracovní náplní pro Skloexport byla podpora zákazníků, zařizování vzorků, vyřizování reklamací, pečování o značku a servis českým pracovníkům při služebních cestách. „Z kapacitních důvodu nebylo možné držet vzorkovnu. Přímé výběry sortimentu se prováděly v České republice,“ podotýká Zikmund.
„Pro Jablonex byla práce odlišná v tom smyslu, že jsme dvakrát do roka společně s prodejcem z Jablonexu nabízeli novou kolekci bižuterie jak přímo v kanceláři, tak i autem na cestách k zákazníkům po Japonsku. Bižuterie měla víc než 40 většinou menších velkoobchodních partnerů. Bylo nutné dokonale poznat mentalitu menších firem a zcela se přizpůsobit jejich způsobu práce, protože jinak by nebyli ochotni s námi spolupracovat. Velice důležitá byla znalost japonštiny, protože mezi těmito zákazníky bylo jen minimum těch, kteří mluvili anglicky.“ Po pádu Skloexportu v roce 1998 došlo ke zrušení afilace a Zikmund se vrátil do Česka do zastoupení společnosti Meiwa Sales. Tato firma s mateřskou korporací v Japonsku v současnosti exportu českého skla do asijské země dominuje.
„Mají raději menší tvary, proto je nutné některé výrobky upravovat. Jedná se hlavně o nápojové sklo, které musí být velikostí vhodné pro japonskou ruku. A také pro japonské stolování, které má svá specifika. Vázy a ostatní dekorační předměty musí také do jisté míry splňovat podmínku stability v případě zemětřesení.“
Zvláštností je také tradiční náročnost na obaly. Většina zboží se v Japonsku přebaluje do kvalitních papírových nebo někdy i dřevěných obalů. Obalová technika je v Japonsku na velice vysoké úrovni a má dlouhou tradici.
Reklamaci nemůžete odmítnout
Dalším specifikem jsou nekompromisní nároky Japonců na kvalitu. „Japonsko je co do požadavků na kvalitu asi nejnáročnější zemí světa a bohužel zákazník neakceptuje vady ani s ohledem na ruční výrobu. V tom jsou Japonci perfekcionisté. A protože hlavní prodeje se tradičně dělají v luxusnějších obchodních domech, není možné žádnou reklamaci odmítnout, protože zákazník má vždy pravdu,“ uvádí Ivan Zikmund.
„Překážky ve smyslu zákonů a celních předpisů nebo celních tarifů dnes pro naše zboží nejsou. Hlavním problémem bych ale viděl právě v náročnosti trhu na kvalitu, kterou z hlediska výrobního postupu lze dodržet jen obtížně. Náročné je také budovaní povědomí o značce a její udržení na trhu. Japonsko je zemí, kde je možné koupit vše, a Japonci milují značkové zboží,“ říká Zikmund.
„Naše sklo se již tradičně prodává pod značkou Bohemia, Moser nebo Egermann, porcelán pod značkou Original Blue Onion. Značka Bohemia byla zavedena již Skloexportem pro veškerý sortiment jím vyvážený. Je ale stále nutné se propagací značky zabývat. Každoročně například pořádáme několikrát v obchodních domech propagační akce s předváděním rytí skla rytci ze společností Moser nebo Egermann,“ dodává Zikmund.
